Přípravný karlstadský kemp je u konce a je čas na vyhodnocení. Znovu, po pár týdnech, jsme se dostali na led, a myslím, že nás to hodně bavilo. Měli jsme čas zkoušet nové drily, zabývat se technikou a dokonce si vyzkoušet některé trick shots, které nám ukázal Rasmus Wrana. Jsou to sice hody, které patrně nikdy v zápase nepoužijeme, ale pomáhají pochopit vlastnosti ledu, porozumět fyzikálním zákonům a kromě toho, je to dobrá zábava. Vzhledem k tomu, že nemáme žádné indicie ani informace, které by nám umožnili plánovat s předstihem několika týdnů, jsme odkázáni jen na spekulace, představy a přání. Listopad se stal faktem a víc a víc se mluví o vánocích. Nemusíme být velkými aritmetiky, abychom si nespočítali, že máme před sebou zhruba tři měsíce na přípravu na mistrovství světa. Pochopitelně nejdůležitější na tom všem je, abychom byli zdraví. A to nejen my, sportovci a trenéři, ale všichni. Otevření vnitřních sportovišť v České republice pro účely tréninků a soutěží profesionálních sportovců je dobrý signál, byť okolnosti jsou pro neprofesionály, včetně mládeže, docela limitující. Bude nutné zorientovat se v údajích, o které se opírají nastavené restrikce a v případě, že se objeví nerizikový prostor pro úpravu pravidel užívání sportovišť, pokusit se co nejdříve dostat na domácí led. Ekonomické okolnosti jsou zřejmé, ale řešitelné. Mentální zdraví a psychická pohoda nutnou podmínkou a současně cílem. Švédsko se pro nás stalo dobrou inspirací v přirozeném dodržování jednoduchých pravidel, ohledu, respektu, klidu a rozvaze. Můj poslední odjezd na vypůjčeném bicyklu od curlingové haly v Karlstadu ve včerejších večerních hodinách snad nebyl na dlouho posledním kontaktem s vnitřním sportovištěm.
foto kouč mizí ve tmě
«»
↑ nahoru
České curlerky jsou v hledáčku zájmu švédských médií. Stalo se to i v minulosti, například po úspěšném tažení českých juniorek na mistrovství světa v Ostersundu před osmi lety, ale tentokrát se během jednoho dne ozvaly nejen z lokální televize a časopisu, ale také ze Švédského rozhlasu. Ano velké písmeno ve slově Švédském je namístě, protože je to opravdu celostátní médium. Jednotlivé otázky se sobě trochu podobají, ale my na ně ochotně odpovídáme stále dokola. Co nás vedlo k tomu, že jsme přicestovali právě do Švédska, jaká je u nás v Čechách situace, máme-li šanci na olympiádu, atd. Ežen s Míšou už zkušeně reagují a oblečené v národních dresech se ochotně usmívají do objektivů. Nezapomínáme zdůraznit, že velkou pomocí je pro nás asistence členů švédského reprezentačního týmu mužů a icemakera Daniela. Tréninkový rytmus byl novináři sice trochu narušen, ale svoje jsme si odtrénovali a spokojeně si můžeme odškrtnout další kousek z plánovaného objemu.
«»
↑ nahoru
Je to zajímavý zážitek sledovat přípravu ledové plochy v karlstadské hale. Funguje tady hlavní ledař, který ale nemá nejmenší problém s tím, když si led připravují sami třeba kluci ze švédské repre, nebo asistent reprezentace švédských vozíčkářů. I naše Míša už získala jeho důvěru. A tak naše malá akční jednotka ledařů, poučených amatérů, si samostatně připravuje led, na kterém pak dvě hodiny spokojeně trénuje. Vybavení haly je příkladné, nic důležitého tady nechybí, a to ani všelijaké pomůcky pro trenéry. Vzhledem k tomu, že je to osmidráha, tak tady může být najednou až šedesát čtyři lidí a tomu odpovídají rozměry a počet šaten, příslušenství a přilehlých prostor. Celý interiér je bohatě dekorován obrazy ze švédských a karlstadských klubových curlingových dějin. Hned vedle haly je zimní stadion, blízko jsou další sportoviště. Asi dvěstě metrů od vchodu je odběrní místo zájemců o test na Covid-19. Testování je zdarma, což mi sdělila Maria Hendriksen, nová trenérka vozíčkářů. Maria byla předsedkyní orgnizačního výboru, který pořádal v Karlstadu mistrovství Evropy v roce 2012, kde Češky (skip Klímová) skončily osmé a muži (skip Snítil) vybojovali slavnou bronzovou medaili. Bylo příjemné se s ní znovu setkat a ověřit si, že ve Švédsku curling funguje pořád stejně dobře.
foto: ice crew
«»
↑ nahoru
Některé cíle se zdají být vzdálené. Bylo by snadné podlehnout dojmu, že vzhledem k tomu, že letní olympiáda bude za tři čtvrtě roku (tedy snad), tak ta zimní musí být za hodně dlouho. Únor 2022 však nastane již za 15 měsíců. A to je zatím stále platné datum konání Zimních olympijských her 2022 v Pekingu. O účastnících curlingového turnaje této mimořádné sportovní události se bude rozhodovat v březnu 2021 na MS žen, a pak v doplňkové kvalifikaci někdy v listopadu nebo prosinci téhož roku. Zejména ten první termín je už vlastně „za rohem“. Český tým žen (Kubešková, A. Baudyšová, Vinšová, Kolčevská, M. Baudyšová) bude na MS Českou republiku reprezentovat. A proto jsme teď ve Švédsku, kde v karlstadské hale pilně dvoufázově trénujeme, abychom nepřišli o skluz, technické dovednosti, feeling, smysl pro strategické vedení hry a přesné odhady rychlostí. Zejména si chceme uchovat vřelý vztah k pohybu, ke sportu a ke curlingu obzvlášť. Za základnu jsme si zvolili hotel Scandic na kraji města a denně dojíždíme na kole nebo docházíme pěšky do dva kilometry vzdálené haly. Atmosféra v téměř devadesátitisícovém Karlstadu je na pohled klidná. Obchody jsou otevřené, sem tam se objeví někdo s rouškou. Takřka všude je k dispozici dezinfekce a vodorovné značení nabízí dodržování odstupu. Švédové však s vnímáním dvoumetrové distance nemají problém a hlídají si ji takřka automaticky. Bohatou a chutnou hotelovou snídani ve formě bufetu je doporučeno si nandávat na talíř za pomoci jednorázových rukavic, které jsou hostům k dispozici. Bazén je zavřený, ale sauna funguje. Městečko je jako stvořené pro cyklodopravu, takže bohatě využíváme kola, která jsou u hotelu nachystána. Cesta do haly vede kolem Brigade Museum, kde je aktuálně instalovaná expozice Davida Černého „Pink Tank“ s osvětou týkající se československé sametové revoluce „Velvet Revolution“. Jako na objednávku, abychom nezapomněli odkud pocházíme. Myslíme na své blízké doma, a jen co doplníme curlingovou energii na místním ledě, vrátíme se domů a podělíme se o ni s vámi.
«»
↑ nahoru
Není snadné v této době najít ledovou plochu, na které by se dal hrát curling. Dokonce se dá řící, že je složité najít vůbec jakoukoli možnost jak hrát curling. Uzavřením vnitřních sportovišť a zákazem tréninku či provozování sportovních aktivit jsme my curleři, řečeno sportovní terminologií, "nahraní". Jediným schůdným řešením, kterým neporušujeme žádná platná nařízení a současně plníme naše tréninková předsevzetí, se ukázalo vycestování do Švédska, konkrétně do Karlstadu. Toto středně velké švédské město disponuje osmidráhou, kde jsem před mnoha lety koučoval jeden z předních skandinávských týmů při finálovém turnaji švédského mistrovství. Ukázalo se, že by nebyl problém se tam dostat na led! Rychle jsme se v Praze dohodli a za asistence svazu jsme na etapy odletěli, abychom mohli trénovat a nezůstali bez ledu neúměrně dlouho. Vlídné přijetí, možnost dvoufázového tréninku a důvěra hlavního icemakera místní haly ve schopnosti naší specialistky na přípravu ledu Míši jsou příjemným mixem, ve kterém se nám dobře pracuje.
«»
↑ nahoru
Čtyři dny po skončení Mistrovství České republiky žen v curlingu 2019/2020 a tři dny po posledním odehraném kameni šampionátu mužů není na webu Českého svazu curlingu ani zmínka o výsledcích. Tento informační nedostatek je třeba napravit a fanouškům českého curlingu poskytnout vhled do nitra tohoto olympijského sportu v českém vydání. Důležité je, že oba mistry republiky máme. V ženách to jsou, po sedmé v řadě, hráčky Sokola Liboc – tým Kubešková, a v mužích zbraslavský tým pod vedením kapitána Lukáše Klímy.
Letošní vrchol národní curlingové sezóny provázely zvláštní okolnosti. Nejprve posun zahájení provozu roztylské curlingové haly cca o měsíc, zaviněný technickými problémy, dále zrušení nadcházejícího mistrovství Evropy (kvalifikačního turnaje na Mistrovství světa 2021) bez náhrady, a také manévry kolem oprávnění mistrovských týmů reprezentovat ČR. Ve hře byla (a možná stále je) mimořádná členská schůze, která by projednávala resuscitaci systému národních kvalifikací především v mužské kategorii. Na jednu stranu lze připustit, že více než rok před konáním „předolympijské mezinárodní kvalifikace“ nevratně ustanovit mužský reprezentační tým se může zdát předčasné, na druhou stranu iniciativa změny nepřichází od svazu ani reprezentační komise či národního trenéra, ale pouze od jediného klubu, navíc přímo zainteresovaného. Přesto výkonný výbor vyzval soutěžní komisi ČSC ke zpracování stanoviska k tomuto návrhu. Vzhledem k tomu, že se zasedání výkonného výboru konalo 14.9.2020 znamenalo by to měnit řády po odehrání mistrovství republiky a tedy se znalostí výsledků, a to nebývalo v českém curlingu zvykem.
Mužská kategorie měla standardní českou úroveň a finálový turnaj zastihl někoho v lepší "falešné" formě a jiného v horší. Několik desítek hodin tréninků po půlroční pauze nemohlo vrátit hráče na dřívější úroveň a bylo to vidět. Ženská část turnaje měla jeden jasný highlight, a tím byl výkon, přístup, zápal a vysoká úroveň herního projevu družstva kapitánky Anny Kubeškové (spolu se sestrami Alžbětou a Michaelou Baudyšovými, Petrou Vinšovou a Ežen Kolčevskou). Možná i ve světle jednoznačné dominance této stálice na českém curlingovém ledě jeden z kvalifikovaných účastníků do finálového turnaje vůbec nenastoupil a další dva týmy odehrály zápasy pouze ve třech hráčkách a navíc řadu utkání rovnou kontumovaly. Vůbec, pocit určité marnosti a zbytnosti prostupoval především ženskou soutěž a dostoupil vrcholu, když moderátor medailového ceremoniálu nedokázal ani správně vyslovit název týmu šampionek. Příjemným zpestřením naopak byla návštěva starosty městské části Praha 11, který se operativně dostavil na základě pozvání týmového sponzora a děvčatům předal medaile. Obě mistrovské sestavy mohou být se svým výkonem zřejmě spokojeny. Ženy vyhrály všechna utkání bez zaváhání a muži byli úspěšní v osmi duelech z devíti. To není špatná vizitka aktuálních reprezentačních týmů.
«»
↑ nahoru
Dvacet týmů v roztylské hale zase (po půl roce) hrálo curling. Startovní pole oproti předpokladu poněkud prořídlo a Covid 19 způsobil, že ze zahraničí dorazili pouze Slovinci a Poláci. Čtyři česká ženská družstva a tři juniorské týmy byly také součástí triple knock-out systému. Na většině účastníků byla znát dlouhá herní pauza i tréninkový výpadek. Všichni ale dávali najevo velkou snahu a radost z toho, že zase mohou být na ledě. Hala měla být původně otevřena - podle slibu vedení svazu - již v polovině srpna, technické obtíže, vyvolané neznámými okolnostmi však vyústily ve skoro čtyřtýdenní zpoždění. Nakonec musel být povolán icemaker ze Slovenska, který založil ledovou plochu a provedl základní instruktáž nově sestaveného technického týmu. Hráči i hráčky se potýkali s nástrahami omrzlých krajů drah, mizejícím pebblem a mnohými flat-spoty, ale současně oceňovali solidní rychlost i přiměřenou točivost kamenů. Do nedělního finále se probojovaly družstva Zbraslavi (skip Lukáš Klíma) a Sokola Liboc (skip Anna Kubešková). Turnaj nakonec vyhrál reprezentační tým mužů, ale hrdinkami se staly libocké ženy, které získaly skalpy několika mužských extraligových mužstev a blýskly se odhodlaným a soustředěným výkonem. Gratulace Lukášovi, Markovi, Jirkovi a Samovi. Uznání Anně, Bětce, Petře, Ežen a Míše. Kvalita obou reprezentačních týmů je na začátku sezóny potvrzena. Díky patří rovněž statečným organizátorům, kteří i ve ztížených podmínkách vše zvládli.
«»
↑ nahoru
Pět dnů, plných nezměrného úsilí. Čas trávený v posilovně, plaveckém bazénu, basketbalové hale, na volejbalovém kurtu, tenisovém kurtu, atletickém oválu, atd. K tomu beach volejbal, hod diskem, tréninky pohybů používaných v bojových sportech a navíc atletický curling se všemi svými záludnostmi. Tohle vše a mnoho dalšího tvořilo náplň letošního letního přípravného kempu curlerů v Nymburku. Celkem šestnáct účastníků si při posledním společném večeru ještě střihlo malý testík s otázkami z curlingové historie, curlingových pravidel, ale i z politiky, umění, architektury či fyziky. Zítra už jen malý dopolední program a pojedeme zpátky do svých domovů. Prázdniny začínají a nám už brzy začne nová curlingová sezóna. Jsme na ni připraveni a těšíme se.
«»
↑ nahoru
Dnes jsme dokompletovali osazenstvo. Přijeli jičínští hráči spolu se svým trenérem, a tím je nás tedy dohromady šestnáct. Program dne byl zase nadmíru bohatý. Kromě standardních pobytů v posilovně a na hřišti s umělou trávou, jsme si dnes dali lekci z basketbalu v centrální nymburské hale, kde na stěně, kromě poděkování hlavnímu mecenáši nymburského basketbalu ("Díky Mirku"), je v podobě stylizovaných triček nekonečná řada mistrovských titulů místního týmu. Večer jsme přidali saunu, abychom doplnili relaxační část pobytu. Mezitím přijela spousta fotbalistů na několikadenní pobyty. Například slávistická U19 s trenérem Hyským. V odpoledních hodinách nás poctil svou návštěvou starosta Městské části Praha 11, pan Jiří Dohnal, který v okolí tráví svou dovolenou. Zajímalo ho vybavení areálu, pozdravil se s českou ženskou reprezentací v curlingu, absolvoval několik protahovacích cviků zaměřených na bederní a krční páteř, popovídal s účastníky soustředění a poté spolu se svou dcerou Toničkou (na fotce s týmem žen) zase odjel. Jeho zájem o náš sport nás opravdu potěšil.
«»
↑ nahoru
Ubytování ve Sportovním centru Nymburk je odpovídající charakteru objektu. Pokoje slouží v zásadě jen k přespání, jsou vybaveny stroze, byť mají vlastní ledničku a plochou televizi. Jiná než plochá by se na pokoj patrně ani nevešla. Koupelna se sprchou je prostorná a všude je celkem čisto. Nic méně na pokoji jsme stejně jen přes noc a při poledním klidu. Jinak je sportovní program velmi bohatý a zatím to vychází i s počasím. Dnes byl na programu atletický areál, kde jsme trochu běhali, ale více cvičili. Došlo i na akrobatické prvky a v samotném závěru dopoledne i na trochu stydlivé pokusy v hodu diskem.Techniku odhodu jsme si museli vygooglit a už víme, že je to hodně složitá záležitost. Po obědě posilovna, trochu basketbalu a pak už obligátních dvacet bazénů a whirlpool. Po večeři jsme si opět dali povídání, tentokrát na ryze curlingová témata. Trochu se bojíme, že zítra už nás počasí zklame, ale máme připravený náhradní program.
«»
↑ nahoru
Druhý červencový týden je už tradičně termínem, ve kterém se česká ženská reprezentace společně připravuje na nadcházející sezónu. Letošek má několik drobných odlišností. Není s námi Eva Králová (Bínová), která nám vždy připravovala kondiční program. Místo ní je tady Matyáš, který se hned první den uvedl struktorovaným tréninkem obsahujícím celou řadu nových prvků. Kromě libockých děvčat se rozhodl pro nymburský areál i juniorský tým Ledoborci NG pod vedením Jana Zelingra. Honza se na nymburská soustředění dobře pamatuje z doby, kdy sám byl členem juniorské reprezentace. V týdnu mají dorazit ještě jičínští junioři, čímž se počet účastníků doplní do počtu osmnáct. Dnešní odpoledne bylo kromě zmíněného tréninku okořeněno fotbálkem s pravidly, která umožňují plnohodnotně v týmu kombinovat muže a ženy. Na večerní bazén a hydromasážní relaxaci navázala solidní večeře se slušným výběrem salátů, ovoce a buchet. Nymburské večery bývají plné povídání o curlingu, sportu obecně a vůbec o životě. Takový byl i ten dnešní, úterní. Inspirací nám bývá jako vždy sdílení sportovišť s našimi nejlepšími oštěpaři (Nikola Ogrodníková, Jakub Vadlejch, atd.), vedenými Janem Železným, dalšími špičkovými atlety, např. olympionikem Jiřím Mužíkem, ale třeba i mladými čínskými fotbalisty.
«»
↑ nahoru
Třicátého června se sejdou ti, kteří si chtějí popovídat o tom, jak se dá vytvořit dobrý curlingový tým. Cest, které vedou k úspěšnému splnění představy o fungujícím, šlapajícím kolektivu čtyř nebo pěti curlerů nebo curlerek je jistě několik, ale na pár principů je určitě dobře nezapomenout. Curling je jedním ze dvou zimních olympijských medailových kolektivních sportů. Týmová chemie, sdílení společných hodnot (ve sportu, ale i mimo něj) a soustavná péče o kvalitu mezilidských vztahů jsou neopominutelné axiomy provázející týmotvorbu.
«»
↑ nahoru
Příprava curlingového týmu a jednotlivých hráčů v období off-season je tématem, které si zaslouží pozornost. O to víc, že v letošním roce se nám doba, po kterou nemáme k dispozici ledovou plochu prodloužila na bezmála půl roku. Některé sporty mají mimosezónní přípravu zpracovanou do podoby sekvenčních manuálů, některé používají řízený proces vedený specialistou, jiné k tématu přistupují méně sofistikovaně a spíše ponechávají plánování aktivit na jednotlivých trenérech. Zájemci o tuto problematiku z řad curlerů se sešli první červnové úterý, aby se navzájem podělili o názory. Zúčastnění se shodli na několika parametrech, které by v systému letní přípravy neměly být opomenuty, a to především na fyzické (kondiční) přípravě, a také na nutnosti udržet týmovou komunikaci, cíleně si odpočinout od curlingu, naplánovat co bude dál a vyhodnotit dosavadní realizované kroky. Protože většina přítomných se zajímá o koučink juniorských a žákovských týmů, košatá debata se týkala i kontaktu s rodiči a jejich zapojení do mimosezónní činnosti mladých hráčů. Dvouhodinové sezení bylo příjemným intermezzem, které samo o sobě bylo demonstrací žádoucích off-season aktivit. Z mé strany velké poděkování všem přítomným za kvalitní a podnětné příspěvky, dotazy, připomínky a komentáře. Anně a Ežen díky za výbornou přípravu workshopu V neposlední řadě děkuji organizátorovi - Akademii ledových sportů, podporovanému společnostmi BF a Yaga.
«»
↑ nahoru
V letní sezoně máme dost času pro společné mluvení! Tak tedy mluvme. Karel, Anna a Ežen vás zvou na svůj první workshop. Tématem je ožehavé období v přípravě každého sportovce, a sice “Off season”. Workshop je určen jak pro hráče, tak pro trenéry.
Pro přihlášení pošlete mail na: team.kubeskova@gmail.com. Těšíme se na vás!
«»
↑ nahoru
Při plánování letního soustředění ve Sportovním centru Nymburk (kde jinde?) jsem narazil na pár fotografií v příslušné složce mého počítače. Z fotek je patrné, že již dekádu úspěšně hrají curling, reprezentují Českou republiku a dokonce vozí medaile curleři a curlerky, kteří prošli letními kempy. A co víc, jsou inspirací pro nastupující generaci, dnešní mladé hráče curlingu. Náplní našich každoročních soustředění je především zlepšení fyzické kondice, ale nejen to. Přes plavání, míčové a raketové sporty, dále posilovny, technogymy a testování pro nás méně obvyklých sportovních disciplín se dostáváme i ke komunikaci, nácviku koncentračních postupů, taktice a psychologii sportu. Nymburk nám vždy nabízel i něco navíc, a tím je setkávání s naší atletickou reprezentační špičkou včetně olympijských medailistů, špičkovými sportovci z oborů jako je lukostřelba, basketbal, házená, atd. Dokonce i některá méně obvyklá seskupení nacházejí pravidelně útočiště v nymburském areálu. Je to například přípravný seminář fotbalových rozhodčí, kteří zde trénují vytrvalost, obratnost, sílu, ale i komunikaci, ověřují si znalost pravidel a schopnost řešit složité situace. Přesně jako my. V galerii je pár fotografií z minulých soustředění a pochybuji, že by některý z účastníků prohlásil, že nymburský přípravný kemp je zbytečná aktivita, která nic užitečného nepřináší. Já už se na náš červencový termín těším a věřím, že nám to nic nezhatí.
«»
↑ nahoru
Pro běžného českého curlera na výkonnostní úrovni končí sezóna někdy ke konci dubna. Trvá tedy kolem osmi měsíců, protože obvykle začíná ve druhém zářijovém týdnu. Někteří z nás jsou však na ledě již v polovině srpna a končí květnem. A to je skoro devět a půl měsíce. Takové, o něco prodloužené těhotenství. Co ten zbytek času? Letní období bývá zasvěceno kondiční přípravě, abychom následující sezónu bezpečně zvládli. Je však třeba myslet i na odpočinek, relax a dovolenou. Tedy pokud nám náš zaměstnavatel nějakou dovolenou dá. Většina elitních curlerů - amatérů spotřebuje totiž celou dovolenou na turnaje, šampionáty, kempy, cestování a přípravu. Na vakace nezbývá vlastně nic a v parnu chodíme do práce. Teď je ale všechno jinak. Stalo se něco velmi neobvyklého! Měli jsme v březnu volno, v dubnu ho budeme mít taky, o květnu ani nemluvě. Hlavní problém na tom všem je, že nevíme jak to volno využít, jak načasovat přípravu, protože není známo kdy budou šampionáty a mezinárodní soutěže. Rozhodně je prostor na budování kondiční rezervy, studium herních postupů nejlepších světových týmů, vyhodnocení týmové statistiky, nákup nových dresů, tvorbu a editaci webových stránek, FB a Insta profilů. A taky je čas věnovat se našim přátelům a blízkým, na které nemáme v sezóně skoro žádný čas. Příští rok zase budeme toužit po vaší podpoře a budeme samozřejmě počítat s tím, že nás v našem snažení neopustíte. Tak si vás prostě teď užijeme (s rouškou a na distanci), abychom neměli zase od září výčitky svědomí.
«»
↑ nahoru
Určitě nejkratší pobyt reprezentačního týmu v dějišti šampionátu všech dob. Myslím, že překonáváme i legendární odjezd týmu Jentsch z ME v Champery. Dnes ráno proběhl team meeting, na kterém bylo opravdu jen pár zástupců a několik hráček. Většina týmů je na cestě domů, nebo prostě setkání ignoruje. Hlavní téma se ale stejně týkalo osudu dalších plánovaných mistrovství. Odpovědi zatím nejsou. Předpokládá se, že MS mužů, mixed doubles a seniorů budou zrušena nebo posunuta, ale čeká se na oficiální stanovisko příslušných zdravotnických orgánů. My jsme si domluvili na odpoledne dvouhodinový trénink v místním Golf and Curling klubu. Pěkná osmidráha s příšernou akustikou, ale velmi dobrým ledem, hostila možná poslední trénink českého reprezentačního týmu žen v této sezóně. Na zítřek brzy ráno máme rezervovaný let do Vancouveru a po mnohahodinové pauze míříme do Evropy. Sledujeme zprávy, ale jsme trochu zmatení, protože si některé věci neumíme úplně představit. Těšíme se na naše blízké.
foto: český tým na ledě v PGGCC
«»
↑ nahoru
Některá přistání jsou hladká. Jiná jsou rozkolísaná a těžká. Pokaždé, když po dlouhém letu dochází ke kontaktu letadla s přistávací dráhou, se může něco stát. I tentokrát k tomu došlo. Něco se stalo. Teprve jsme zapínali mobilní telefony, abychom našli místní sítě, když Rusky, které letěly s námi už měly na svých FB profilech čerstvou informaci WCF, že světový šampionát v curlingu žen se ruší. Letěli jsme tedy přes půl světa, abychom se dozvěděli, že jsme tu zbytečně? Laskaví a milí dobrovolníci nás dovezli do hotelu a my se začali domlouvat, co uděláme. Bez dlouhého přemýšlení jsme se rozhodli, že se podíváme do haly. Zaskočilo nás, že všechny čtyři dráhy byly plné hráčů z místních klubů, kteří tam hráli přátelské zápasy. Když nás zahlédli, pozvali nás na led a my jsme přijali. Následoval festival pochopení vzájemných pocitů. Naše zklamání z toho, že se šampionát nekoná, se mísilo se zklamáním organizátorů, že více než rok tvrdé práce přijde vniveč. Hlavní icemaker MS Dave Merklinger se svým synem, pomocným icemakerem, chodili se sklenkou červeného vína v ruce mezi lidmi a měli smutek v očích. Prohodili jsme spolu pár slov, ale důležitější bylo, že jsme oba hned pochopili, že český ženský tým pomohl místní komunitě překonat pocit zmaru, a naopak dobrovolníci z Prince George pomohli nám překonat smutné chvíle. Holky odehrály několik endů proti klubovým hráčům, rozdaly desítky fotografií, podepsaly řadu dresů a košťat a byly odměněny potleskem. Zítra budeme řešit odjezd domů.
foto: Betty na ledě v Prince George
«»
↑ nahoru
Je to téma, které je všude kolem nás. Útočí na nás z médií, ze sociálních sítí, z upozornění, která jsou na řadě veřejných míst, včetně curlingových klubů. Před naším posledním tréninkem v garrisonském klubu mimochodem vnímám, že se o koronaviru baví skoro u každého stolu. Jedná se o krátké vtipné poznámky, ale i zasvěcené, takřka odborné komentáře. Na obrazovce televize se právě objevilo hlášení o rušení nějaké významné sportovní soutěže. Chlapík od vedlejšího stolu se zvedne a ptá se nás, jestli se curlingový šampionát bude konat. Po pravdě? Nevíme. Zatím se zdá, že ano, ale nervozita narůstá a otázek je stále více, přičemž odpovědí se úplně nedostává. Jsme v kontaktu s některými činovníky WCF a samozřejmě sbíráme informace kde se dá. Při mé dnešní krátké návštěvě místní expozice kanadských aktivit spojených s obdobím studené války mi sympatický průvodce s úsměvem říká, že v dnešní době omezujeme osobní kontakt, a proto mi na rozloučenou nepodá ruku, ač by to rád udělal. Přesto, že curling je nekontaktní sport, tak ke kontaktům mezi hráčkami, trenéry, dobrovolníky, diváky a novináři samozřejmě dochází. Necháme se překvapit reakcí WCF na oznámení WHO o pandemickém charakteru šíření nemoci a přizpůsobíme se tomu, co WCF řekne. Chceme přispět zdárnému a bezpečnému průběhu MS žen 2020.
«»
↑ nahoru
Prakticky kamkoli se hneme, setkáváme se s lidmi, kteří jsou k nám laskaví a hodní. Stačí mikina s nápisem Czech Curling Team, nebo prostě pět stejných červených kabátů a už padají dotazy kdy odlétáme do Prince George a ujištění, že nám budou držet palce. Tříčlenný tým icemakerů v Garrison Curling Club neopomene po tréninku za námi zajít a prověřit, zda jsme byli spokojeni s ledem a jestli je všechno v pořádku. Místní šestidráha je neustále plná curlerů hrajících nejrůznější typy soutěží. Je vidět hodně starších, až starých hráčů a hráček. Mezi drahami jsou nízké laťkové přepážky a na některých místech malé lavičky, aby si hráči mohli občas oddechnout. Restaurace, která je umístěna v horním podlaží je prostorná a hlavně plná curlerů, kteří mají před sebou na stolech objemné pitchers s pivem, fries ve velkých papírových miskách a ribs s kečupem a BBQ omáčkou. My ladíme formu a překonáváme únavu, která na nás při odpoledním tréninku přece jen doléhá.
foto: Garrison Curling Club
«»
↑ nahoru
Aklimatizační proces má svá pravidla, která se snažíme dodržet. Máme čtyři dny na to, abychom se vyrovnali se sedmihodinovým časovým rozdílem. Ve čtvrtek nás však čeká další přesun, a to dokonce s přestupem ve Vancouveru. Bydlení v pronajatém domku je nejlepším řešením. Skvělým bonusem je možnost sledovat TSN, což jsme využili hned po příjezdu. Finále turnaje Brier 2020 mezi týmy Bottcher a Gushue slibovalo velkou podívanou a my jsme ho mohli sledovat v reálném čase. Nakonec však byl průběh určitým zklamáním. Pondělní dopoledne jsme zasvětili procházce centrem Calgary a obědu v čínské restauraci, kde si hosté všimli reprezentačních mikin a popřáli holkám hodně štěstí na mistrovství světa. Odpoledne jsme měli objednaný čas v curlingovém klubu Garrison, který je pár set metrů od našeho bydliště. Manažer klubu Steve Cloutier nás přátelsky přivítal a my jsme si střihli dvouhodinovku na velmi solidním ledě s rychlostí 14,5. Příjemný klub s osmi stovkami členů, šesti drahami a prostornou restaurací je pro nás vítaným útočištěm.
foto: tým
«»
↑ nahoru
V poněkud rozjitřené "koronavirové" atmosféře, ovlivněné často protichůdnými a někdy nejasnými stanovisky nejrůznějších vlivných osob a institucí, odcestoval český národní tým žen na Mistrovství světa v curlingu 2020 do Kanady. Naplánován je aklimatizační pobyt v Calgary, z něhož se tým po čtyřech dnech přesune do dějiště konání, kterým je městečko Prince George. Sestava družstva je totožná s tou, která vybojovala účast na MS šestým místem na evropském šampionátu v listopadu minulého roku. Jsou v ní tedy kapitánka Anna Kubešková a viceskip Alžběta Baudyšová. Na třetím světovém mistrovství je již Ežen Kolčevskaia. Naopak na svých prvních MS jsou Petra Vinšová a Michaela Baudyšová. Ač jsme se pečlivě připravovali na všechny eventuality, přece jen nás jedna věc zaskočila. Sníh. Na ten nejsme z Prahy zvyklí a letos jsme bílý poprašek v hlavním městě nezaznamenali vůbec. No nic, bereme lopaty a odhazujeme sníh z příjezdové cesty k domu, ve kterém bydlíme.
foto: Petra s hrablem
«»
↑ nahoru
Tento příspěvek může být i pokračováním článku uveřejněného na curlingovém Yaga blogu dne 25. 9. 2018. Tehdy jsem psal kriticky o Poháru Českého svazu curlingu. S lítostí musím konstatovat, že nikdo z organizátorů letošního Poháru si moje tehdejší připomínky nepřečetl. A pokud ano, neporozuměl jim. Letos došlo k několika kosmetickým změnám, které však rozpaky nezahnaly. Spíše naopak. Z nevhodně stanoveného časového limitu 105 minut byla odstraněna pětiminutová pauza po čtvrtém endu prostým konstatováním, že přestávka není. O limitu, po kterém se pouze dohrává end jsme už mluvili mnohokrát. Pro soutěž organizovanou svazem je to stejně bludný formát jako hraní na remízy. Autor rozpisu se znovu nevyhnul bizarnostem typu: ze tří zápasů tým hraje dva na stejné dráze, stejnou barvou kamenů. Nevím, nač máme halu se čtyřmi drahami, a tedy osmi sadami osmi kamenů?! Za ignoranci lze už opravdu považovat opakované úporné umožnění odhazování LSD oběma týmům ve stejném tracku. Ze stejného soudku je lpění na odhazování LSD před následujícími zápasy. Obvyklé je odhodit LSD na konci prvního a každého dalšího zápasu pro následující utkání. Je to fér k oběma týmům a šetří to čas. Naprostým vrcholem je tolerované nerespektování ustanovení o vybavení podle pravidel curlingu. Důsledkem je, že nastupují týmy s dnes již nepovolenými košťaty (houbami) proti družstvům, která dodržují pravidla. Je to jako kdyby vedle sebe běželi sprinteři v tretrách a na boso, nebo kdyby měl ve fotbale jeden tým o třetinu menší branku. A pikantní detail na závěr. Znovu se ženské týmy (účastnily se čtyři, „spravedlivě“ rozdělené po jednom do čtyř skupin) neprobojovaly do semifinále, a tedy již po páté v řadě sponzorovaly prize money mužským týmům. Ženy by měly mít svůj pohár, nebo ve smíšeném modelu nižší startovné. V loňském ročníku měli všichni, včetně ženských týmů alespoň garanci čtyř zápasů, letos ani to ne. Celá léta věřím, že z Poháru ČSC uděláme respektovaný turnaj, který bude tou potřebnou druhou nejkvalitnější soutěží organizovanou svazem. Pomalu ale ztrácím víru.
«»
↑ nahoru
Je rozhodnuto o postupujících do play-off. V obou soutěžích zaváhaly mladé týmy (Ledolamky a Dion Young Boys) a prohrály své poslední zápasy proti papírově slabším soupeřům. Výhry by jim bývaly stačily na to, aby doplnily čtveřice, které budou usilovat o reprezentační trička. Letošní experiment pouští přímo do nadstavby mistry z loňského ročníku, týmy Liboc a Brno a účastníci extraligy tak absolvovali ve třech víkendech o dva zápasy méně, než v minulých ročnících. Jediným nováčkem v top osmičce (čtyři mužská a čtyři ženská družstva) je zbraslavský tým OH, vedený Karlem Klímou. Samotný model soutěže je patrně v pořádku. Soutěžní komise ČSC jistě vyhodnotí uplynulý ročník, pojmenuje klady a zápory nového modelu a poskytne informaci členské základně. Je však patrné, že se potýkáme s některými technickými problémy, které nejsou vůbec komunikovány směrem k hráčům a trenérům. A měly by. Není určitě žádná potíž vyrovnat se s okolností, že se nedostaví časoměřič, protože onemocněl. Ale udělat to tak, aby nedošlo k nastavení rozdílných podmínek pro jednotlivé dráhy, už vyžaduje změnu delegace některých práv na hlavního rozhodčího dne. Stejně tak tým, který hraje v jeden den dva zápasy na stejné dráze, má nepopiratelnou výhodu. Přičemž pro hru se používají libovolné tři dráhy ze čtyř! Opravdu zvláštní je absolutní netočivost ledu. Včerejší komentář jedné zkušené hráčky, bývalé mistryně republiky zněl takto: "Jestli to bude takovéhle i na finále mixed doubles, tak to je mi Tomáše a Zuzky fakt líto." Na některých drahách to došlo tak daleko, že swing je méně než dvě stopy a zanechává to "stopy" na herním projevu českých top týmů. Aktuální vítěz extraligy mužů na to rovněž doplatil ve svém posledním ligovém utkání, kdy poslední kámen, ač dobře odhozen, neměl nárok kvůli naprosto rovné trajektorii. Je to škoda, protože to neumožňuje českým týmům, které jezdí na zahraniční turnaje připravit se na standardní podmínky. V čem je problém není jasné, ale debatu by si tato okolnost zasloužila. Přejme si, ať ve finálových bojích vyhrají ti nejlepší.
«»
↑ nahoru
Český curling má pouze dvě želízka v ohni (ach to klišé) pro zbývající světové šampionáty. Vlastně tři, a to vozíčkáře (Wetzikon), ženy (Prince George) a mixed doubles (Kelowna). Nepočítám seniorské reprezentace. V uplynulém týdnu bojovali čeští muži ve finské Lohje o návrat do světové top třináctky. Tři výhry a čtyři prohry však na play-off nestačily. V mužské části se na mistrovství světa kvalifikovala Čína a spolu s ní Rusko. V ženách očekávaně Korejky a v druhém finále vyhrály Italky nad Turkyněmi. V obou kategoriích se na posledních místech umístili zástupci Mexika, a to bez výhry. Mělo by to být téma k zamyšlení pro Světovou curlingovou organizaci, proč jedno z maximálně osmi míst ve světové kvalifikaci náleží Mexiku, nebo případně Brazílii, ač jsou to země, které se nacházejí na jednom z posledních míst světového rankingu čítajícího více než šedesát členských zemí. Účast v pod-elitní osmičce by po výkonnostní stránce lépe slušela jiným. Češi (foto je z úspěšného ME 2019 - Helsingborg) výsledkem potvrdili šestnáctou příčku na světě a na příštím mistrovství Evropy budou zkoušet přímý postup na světový šampionát z A skupiny mistrovství Evropy. V druhé polovině sezóny (březen, duben) budeme s napětím sledovat výsledky českých curlerů, kteří budou bojovat o co nejlepší umístění na MS, přibližující Česko účasti na ZOH 2022 v Pekingu.
«»
↑ nahoru
Chvála Bohu, dnes alespoň nikoli od osmi, ale od jedenácti. Na tanečním pořádku jsme měli napsaný švýcarský tým Schlachter. V polovině utkání jsme vedli pět dva a celkem solidním výkonem jsme drželi konec zápasu pod kontrolou. S napětím jsme čekali kdo nás potká na další cestě turnajovým pavoukem. Žádný neznámý exotický soupeř nás však v zápase od 17,00 nečekal. Zase Němky a pořád ty samé. Skip Jentschová. Sice už jsme někde avizovali, že si výhru nad tímto týmem šetříme až na mistrovství světa, ale to je z naší strany jenom bluff. Pustili jsme se do nich zostra a po třech endech jsme vedli 5 : 1. Drželi jsme dobrou výkonnost i dál, i včetně úspěšných měření (viz foto). Výsledkem bylo podání rukou po šesti endech. Příjemně nám díky tomu zbyl čas na sponzorskou večeři. Za necelou hodinu máme na dráze číslo dvě čínský tým Yu Han. Letos poprvé asijské soupeřky. Po půlce jsme na tom byli stejně, 2 : 2. Pátý end byl blank a v šestém jsme po dobrém vývoji dostali trochu nešťastnou dvojku. V sedmém jsme měli kámen na trojku, ale cinkli jsme si o guard. Čína už si dokázala závěr pohlídat a my jsme tím pádem uzavřeli svoje účinkování v Bernu těsně před čtvrtfinále.
«»
↑ nahoru
Začali jsme snídaní v 6,50. A pak už vzhůru do haly (viz foto) na avizovaného soupeře. S týmem Německa jsme si vytvořili slibné šance, ale nedokázali jsme je vytěžit. Na skóre to příliš bohatý duel nebyl. Celkem vyhrály Němky 4 : 1 a maximální zisk v jednom endu byl jeden bod. Ověřili jsme si, že je to pro nás soupeř rozhodně hratelný, ale nesnadný. Bilanci s týmem Jentsch nemáme za poslední dva roky příliš pozitivní. Odpoledním soupeřem byl nám dobře známý tým Witschonke. Začali jsme zhurta, zapsali jsme tři body v prvním endu, ale to na nějakou dobu bylo všechno. Švýcarky srovnaly a začaly nám znepříjemňovat život. Tak tak jsme uhráli s výhodou pátý end na jedna a v šestém jsme dostali za dvě. V sedmém jsme srovnali a bez výhody jsme naskočili do osmého endu za vyrovnaného stavu. Kvalitní hrou jsme dvojkou strhli výhru na svou stranu. Ale to nebylo pro dnešek všechno. Večer v osm na nás čekal tým Stern, podle aktuálního rankingu devátý tým světa. Začátek nevyšel ani jednomu družstvu, pak se ale hra začala lepšit a k vidění byla celá řada pěkných kamenů. Trochu nám utekl čtvrtý end, kdy jsme dostali za tři. Šanci na odplatu jsme nezužitkovali v sedmém endu a naděje byla ještě v osmém, ale Švýcarky prokázaly svou kvalitu a zvítězily 7 : 5. Ráno máme další Švýcarky od 11,00.
«»
↑ nahoru
Rok 2020 pokračuje ve zběsilém tempu. Tým reprezentace žen se přesunul do Švýcarska a účastní se výborně obsazeného turnaje WCT. Původní plán bylo nutné trochu pozměnit a do rozvrhu a logistiky také promluvilo onemocnění české skipky Anny. Dnes se po ní všichni ptali, a poté co obdrželi informaci o důvodu její nepřítomnosti, vzkazují pozdravy a přání všeho dobrého do nového roku. Pod vedením Alžběty (foto) jsme nastoupili do úvodního duelu proti švýcarskému týmu Reuteler. Po nepřesvědčivém úvodu jsme se dostali do lepší herní pohody a zvítězili jsme 9 : 6. Tentokrát bydlíme v Bernu v hotelu, který je pár kroků od haly a docházková vzdálenost nám velmi vyhovuje. Je příjemné mít možnost kdykoli se v hale zastavit a podívat se jak se vyvíjí led, či jak fungují kameny na dráze, na které budeme hrát. Zítra je to hned ráno od osmi s Němkami (Jentsch).
«»
↑ nahoru
Ženská reprezentace odehrála čtyři zápasy s bilancí dva, dva. Rozhodujícím faktorem nakonec byla těsná prohra s Německem. Tři týmy se tak tísnily na druhé pozici, která zajišťovala postup do nadstavby, ale Češky měly horší bilanci. Do čtvrtfinále se v mužské části probojoval tým Lukáše Klímy, který senzačně porazil kanadské šampióny, bývalé skotské reprezentanty a k tomu ještě Camerona Bryce. Pohádku, kterou zažili dva členové aktuální reprezentace Lukáš Klíma a Jirka Candra před třemi lety (titul na CCT v Edinburghu) se však zopakovat nepodařilo. Stopku vystavil juniorský tým Rosse Whytea. Finále v mužích hrály týmy z Kanady a Skotska a v ženách bylo finále čistě skotské. Nepřekvapí tedy, že oba tituly zůstávají doma. Velmi dobrá organizace a solidní turnaj. Prostě pochvala.
«»
↑ nahoru
Hned prvního ledna odletěla děvčata týmu Kubešková na turnaj do skotského Perthu (foto). Já jsem se za nimi vypravil hned druhého, ale nestihl jsem první utkání proti tradičnímu soupeři - týmu Jentsch. Vyrovnaný duel proti Němkám vrcholil extraendem, ve kterém soupeř nejtěsněji, jak mohl, objel guard a vysunul náš kámen z vítězné pozice. Druhé utkání však končí naší výhrou, a to poněkud kuriózní. Proti korejskému týmu Gim hrajeme dobře do šestého endu, ve kterém dostáváme za tři a tím máme dvoubodové manko. Korejky si však neuvědomují, že se hraje na časový limit a v sedmém endu, kdy agresivní hrou tlačíme na větší bodový zisk (dvojku nebo trojku) prohospodaří tolik času, že už jim na osmý (ale vlastně už na závěr sedmého) end nezbývá nic. Rozhodčí ukončuje utkání a my máme výhru. Vedle mě sedící trenér Korejek Guy Hemmings (člen St. Lambert CC, stejně jako já) jenom smutně pokyvuje hlavou a něco si pro sebe nesrozumitelně francouzsky brumlá. Rozhodně má téma na team meeting. Z mužské části turnaje za zmínku stojí včerejší výhra týmu Klíma nad olympijským vítězem Bradem Gushuem. Spousta přátel a známých, spolu s dobrým curlingem a skotskou přívětivostí vytváří fajn atmosféru, kterou si tady rádi užíváme.
«»
↑ nahoru