Je to nepopsatelný pocit. Neustálá obava, že se něco může pokazit. Zejména něco neovlivnitelného, nebo alespoň skoro nekontrolovatelného. Byli jsme rozechvělí, když jsme se chystali na mistrovství světa loni v květnu, byli jsme nervózní před Evropou a mírnou nejistotu jsme cítili před olympijskou kvalifikací. Lednová kvalifikace na Mistrovství světa 2022 v kanadském Prince George, hraná ve finské Lohje dala na čtvrtý pokus za pravdu pesimistům. Nejprve jedna hráčka neprošla v Praze testem na Covid 19 a následně další dvě potkal stejný osud v místě konání. Samozřejmě, že jsme všichni zdárně prošli PCR testem, který jsme absolvovali v Praze před odletem v limitu 48 hodin před cestou. Finské testy to však viděly ve dvou případech jinak. Mrzuté je, že nebyla nachystaná reprezentace B, nebo třeba juniorská repre, která před týdnem minula svůj šampionát kvůli několika případům pozitivních testů. Tím pádem je z šestnácti týmů, které měly v obou kategoriích bojovat o MS pouhých třináct. Já jsem dostal povolení se pohybovat po areálu a samozřejmě jsem se šel dívat na curling. Bylo mi opravdu smutno, když jsem viděl v odpolední rundě prázdnou dráhu C, a na score-boardu jen lakonicky poznamenáno Finsko – W (výhra), Czech Republic – L (prohra). Samotná hala vypadá dobře zvenku i zevnitř. Icemakeři připravili na pohled výborný led, rychlost 15,3 na tee-line, swing 4 stopy. Chybí elektronická kontrola na hog-line a někteří hráči a hráčky toho zneužívají. Mezi účastníky jsou velké výkonnostní rozdíly. Jsou tu olympioničky z Dánska, ale také třeba nepříliš dobré Brazilky. Nás se to ale netýká. Nemá smysl polemizovat nad tím, co se přesně přihodilo, protože možných variant je nepřeberně. Faktem zůstává, že jeden z vrcholů sezóny zmizel jak pára nad hrncem a zanechal pouze pachuť a trpkost. A to včetně nepříliš zdařilého komentáře svazového žurnalisty Martina Bukovského, uveřejněného na stránkách svazu, který tentokrát k tradičním chybám přidal i faktické nepřesnosti. Přitom je tak snadné zavolat a ověřit si.
foto: hala a dráhy při večerní rundě, dráha A měla patřit Češkám
«»
↑ nahoru
Už jsem se chystal na sepisování seriálu příspěvků z jednoho z nejmladších eventů organizovaného Světovou curlingovou federací, a sice z kvalifikace na mistrovství světa v curlingu, ale mám jiné starosti. Dopadlo na nás to, co před několika dny na juniory v béčkovém šampionátu, tady v Lohje, Kisakallio. Ti alespoň stihli odehrát skoro celý round robin. Juniorky, ty to nestihly vůbec. Soutěž jim byla preventivně zrušena ještě před zahájením. České dospělé curlerky přicestovaly do Finska v neděli po poledni rovnou ochuzeny o jednu spoluhráčku, která neprošla testem na Covid 19 už v Praze. Další rána přišla v podobě výsledků z před-turnajového testování v místě konání. Další dvě hráčky vykázaly pozitivitu. A k tomu ještě finské úřady změnily pravidla a poslaly do karantény i dvě negativní Češky, které jsou klasifikovány jako „close contact“. Já jsem přiletěl v neděli pozdě večer, protože jsem ještě dohrával v Praze extraligu, čímž se moje testování posunulo na pondělí ráno a současně nemohu být klasifikován jako „close contact“. Hned ráno, po mém absolvování velmi nepříjemné testovací procedury, horečně vymýšlíme řešení a zjišťujeme možnosti. Moc jich není. Domluvená posila z Prahy v podobě jedné z talentovaných juniorek nebude potřeba. Organizátoři nám sdělují, že finské zdravotní autority nedovolí hrát nikomu z přítomných, i kdyby byl další test negativní. Český svaz se rozhoduje neposlat do Finska náhradní tým. Tím je v zásadě po všem. Vlastně není, ještě je třeba vrátit se domů. Ale o tom zase zítra.
«»
↑ nahoru