Ženská reprezentace odehrála čtyři zápasy s bilancí dva, dva. Rozhodujícím faktorem nakonec byla těsná prohra s Německem. Tři týmy se tak tísnily na druhé pozici, která zajišťovala postup do nadstavby, ale Češky měly horší bilanci. Do čtvrtfinále se v mužské části probojoval tým Lukáše Klímy, který senzačně porazil kanadské šampióny, bývalé skotské reprezentanty a k tomu ještě Camerona Bryce. Pohádku, kterou zažili dva členové aktuální reprezentace Lukáš Klíma a Jirka Candra před třemi lety (titul na CCT v Edinburghu) se však zopakovat nepodařilo. Stopku vystavil juniorský tým Rosse Whytea. Finále v mužích hrály týmy z Kanady a Skotska a v ženách bylo finále čistě skotské. Nepřekvapí tedy, že oba tituly zůstávají doma. Velmi dobrá organizace a solidní turnaj. Prostě pochvala.
«»
↑ nahoru
Hned prvního ledna odletěla děvčata týmu Kubešková na turnaj do skotského Perthu (foto). Já jsem se za nimi vypravil hned druhého, ale nestihl jsem první utkání proti tradičnímu soupeři - týmu Jentsch. Vyrovnaný duel proti Němkám vrcholil extraendem, ve kterém soupeř nejtěsněji, jak mohl, objel guard a vysunul náš kámen z vítězné pozice. Druhé utkání však končí naší výhrou, a to poněkud kuriózní. Proti korejskému týmu Gim hrajeme dobře do šestého endu, ve kterém dostáváme za tři a tím máme dvoubodové manko. Korejky si však neuvědomují, že se hraje na časový limit a v sedmém endu, kdy agresivní hrou tlačíme na větší bodový zisk (dvojku nebo trojku) prohospodaří tolik času, že už jim na osmý (ale vlastně už na závěr sedmého) end nezbývá nic. Rozhodčí ukončuje utkání a my máme výhru. Vedle mě sedící trenér Korejek Guy Hemmings (člen St. Lambert CC, stejně jako já) jenom smutně pokyvuje hlavou a něco si pro sebe nesrozumitelně francouzsky brumlá. Rozhodně má téma na team meeting. Z mužské části turnaje za zmínku stojí včerejší výhra týmu Klíma nad olympijským vítězem Bradem Gushuem. Spousta přátel a známých, spolu s dobrým curlingem a skotskou přívětivostí vytváří fajn atmosféru, kterou si tady rádi užíváme.
«»
↑ nahoru