Dvě výhry, konkrétně proti Norkám a dalšímu týmu Estonek, daly české reprezentaci naději na postup do dalších bojů. Potřebovali jsme drobnou pomoc, ale vše do sebe docela logicky zapadalo. Po bojovném výkonu proti seveřankám (Mesloe), kdy zejména v závěru jsme museli napnout všechny síly, abychom vyhráli a rychlé výhře proti domácím, jsme si prohlédli tabulku DSC a ukázalo se, že jsme v této disciplíně celkově na třetím místě. To, co jsme potřebovali, byla výhra Kaldvee (Turmann) nad Mesloe. K té však nakonec nepovedeným posledním kamenem Estonky nedošlo. Pokud by se hrálo podle systému WCT, aplikovanému například v Baselu, tak bychom díky dobrému DSC na čtvrtfinále dosáhli. Takhle jsme ze hry venku. To zamrzí. Zítra tedy budeme "pouze" trénovat a v pondělí domů.
foto: tým
«»
↑ nahoru
První hrací den letošního vydání turnaje Ladies Challenger, Tallinn, Estonia nás postavil před tým Hurlimann (skipka Corrie Hurlimann). Po půlce jsme vedli tři ku jedné a v pátém endu jsme soupeře tlačili do vynucené jedničky. Po chybě jsme však nabídli dvojku a od toho okamžiku se štěstí obrátilo proti nám a už jsme neuhráli ani bod. Prohra mrzí, měli jsme to dobře rozehrané. Soupeřem ve druhém utkání byl zkušený reprezentační tým Estonska. Vyrovnaný zápas se lámal v šestém endu, kdy jsme po dvou bezchybných kamenech z kategorie runback zahraných Marií Kaldvee dostali za tři. V dalším endu jsme sice mohli trojku vrátit, ale po komunikační chybě jsme vytěžili jen dvojku. V osmém endu Estonky hrály poslední kámen proti extraendu, ale po těsném minutí guardu vyrazili náš kámen z kruhu a tím se naše šance rozplynuly. Dvě prohry komplikují cestu českého týmu do čtvrtfinále. Potřebujeme zbytek duelů vyhrát a být dobří na LSD (DSC).
foto: estonská skipka Marie Kaldvee
«»
↑ nahoru
Přípravný, dobře obsazený mezinárodní turnaj, konaný v estonském Tallinnu je jedním z těch oblíbených. Jednak máme dobré vzpomínky na ME 2018, kde jsme vybojovali účast na následujícím mistrovství světa, ale také se cítíme dobře v místní curlingové hale (tři dráhy), ve které organizátoři vždy odvádějí dobrou práci. Mezi účastníky jsou například Norky, Skotky, Švýcarky. Náš program je poměrně přísný. V pátek i v sobotu hrajeme vždy první rundu, která začíná časně ráno. Tedy žádná možnost si přispat. Ale volnější večery také nejsou k zahození. Let z Prahy do místa konání, přes Varšavu, neměl žádný zádrhel. V prvním letadle mi asi v polovině cesty někdo ťuknul do ramene a ptal se, jestli nejsem Karel Kubeška. Když jsem přitakal, stačilo jen říct "North Bay". Byl to Pepa Zajíček z kanadského města North Bay, kde jsme před čtyřmi lety hráli velmi úspěšně světový šampionát. Pepa byl jedním z našich českých fanoušků a podporovatelů. Fandění krajanů hnalo tehdejší českou ženskou reprezentaci na bezkonkurenční šestou světovou příčku - nejlepší umístění českého týmového curlingu všech dob. Příjemné setkání, které si snad zopakujeme v prosinci v Praze. Ale teď jsme duchem v Estonsku a chystáme se tady uspět.
Foto zleva: Bětka, Míša, Karel, vzadu Aneta, vykukuje Lenka a selfie pořizuje Klára vpředu. Thajská restaurace v centru.
«»
↑ nahoru