Ze sobotních kvalifikačních zápasů vzešel náš soupeř pro semifinále, a sice švýcarský tým Brauchli. V úvodních endech jsme se dostali trochu pod tlak, ale podařilo se nám otočit vývoj a po šesti endech jsme byli o slibné dva body nahoře. Švýcaři uhráli jedničku v sedmém a v osmém se strhla bitva, ve které jsme posledním kamenem neměli žádnou možnost jak uhrát jedna v kruhu přeplněném kameny kolem středu. Srovnáno. Následoval shoot-out, ve kterém jsme byli cca o pět centimetrů dál od tee než soupeř. Švýcaři šťastní - my zklamaní, protože to bylo sakra blízko. Ale za dvacet pět minut už musíme znovu hrát. Proti nám je Skot Carson se stejným osudem, taky prohrál na shoot-out. Chvíli se taháme, ale pak nám soupeř odskakuje. Po sedmi endech končíme utkání, účastníme se krátkého ceremoniálu a vydáváme se domů.
Pěkný juniorský turnaj s několika překvapivými momenty. My si odvážíme kupu poznatků, další zkušenosti a vědomí, že pár věcí musíme zlepšit. Díky Ondrovi Bodlákovi za skvělý týmový servis v průběhu turnaje. A taky klukům - Davidovi, Kryštofovi, Ondrovi a Vítkovi za dobrou reprezentaci českého curlingu.
«»
↑ nahoru
Kritéria, která používají organizátoři gallenského turnaje pro stanovení týmů postupujících do nadstavby jsou podobná, jako třeba na některých severských sériích. Prostě se po odehrání zápasů ve skupinách udělá celkové pořadí a z něj vzejdou týmy pro kvalifikační utkání, které doplní semifinalisty na potřebnou čtveřici. Hraje se maximálně osm endů, a pokud je výsledek vyrovnaný, hraje se tzv. shoot-out. Vítězové zápasů berou tři body, ale vítězové na shoot-out berou jen dva. Poražení z vyrovnaného mače, končícího shoot-outem, berou bod. Trochu to umožňuje rozprostřít bodové zisky více do šířky, a kvůli tomu mnohdy nemusí rozhodovat Draw Shot Chalenge. My jsme díky výhře ve čtvrtém zápase nad Rakušany (Hofer), měli zajištěnou účast v nadstavbě a do posledního duelu ve skupině jsme nastupovali ve 14,30 proti Skotům (Carson). Utrpěli jsme sice první prohru, ale ta nic nemění na tom, že jsme po ukončení skupinových zápasů v celkovém hodnocení na prvním místě a budeme zítra od devíti ráno hrát semifinálové utkání. Tak jako vždy na těchto typech turnajů, i zde jsou některé curlingové celebrity. Například bronzový olympijský medailista, trojnásobná evropská šampionka, bývalý juniorský mistr světa v kategorii mužů, mistr světa a stříbrný z mistrovství Evropy, a další. Třeba se tady v St. Gallen rodí nové curlingové hvězdy, které půjdou v jejich šlépějích.
«»
↑ nahoru
Bydlení na švýcarské farmě je absolutní idyla a navíc je to do haly sotva deset minut autem. Příjezd je sice trochu krkolomný, po asfaltové stezce, na kterou se sotva vejde běžný automobil, ale po absolvování strmého výjezdu je odměnou pohled na zdravě vyhlížející skot pasoucí se v údolí. Dům je prostorný, dobře vybavený a my můžeme večer sledovat úvodní zápas mistrovství světa v rugby v klidu a pohodlí. Dnešní program juniorské reprezentace zahrnoval dva zápasy, oba proti švýcarským soupeřům. První, proti týmu Caccivio se naklonil na naši stranu ještě do přestávky, kdy jsme získali čtyřbodový náskok. Zvládli jsme pak několik těžších chvilek a nakonec přesvědčivě zvítězili. Duel s týmem Jermann byl poznamenán zpožděním začátku kvůli dodatečné úpravě ledu, ale nenechali jsme se vyvést z míry a nakonec jsme soupeři nedarovali ani end. Zpestřením byla klasická „pasta party“, která nám zajistila bohatou večeři. Sledovali jsme i výkony dalších českých družstev, kde tým Matějíček získal do turnajové sbírky svou první výhru. Zítra začínáme brzy a Round Robin dokončujeme posledním zápasem krátce po poledni.
«»
↑ nahoru
Po šesti letech jsem opět v St. Gallen. Tentokrát s juniorskou reprezentací na turnaji EJCT. V roce 2017 tady české ženy předvedly statečný výkon a z A skupiny postoupily přímo na mistrovství světa, které se o pár měsíců později konalo v kanadském North Bay. Výsledkem bylo šesté místo, dosud nejlepší umístění žen ve světové konkurenci. Juniorské národní výběry budou v prosinci usilovat o návrat do světové elity, a to po hubených devíti letech, plných strádání a marného klepání na dveře desetičlenného světového elitního klubu. Za to dlouhé období se o průlom pokusilo několik talentovaných hráčů a hráček, ale úspěch se nedostavil. Zářijový turnaj, personálně tradičně zaštítěný Brigittou Brunnerovou, konaný ve městě označovaném za bránu do Appenzellských Alp, je vstupem do soutěžní sezóny národních výběrů hráčů do jednadvaceti let. Tedy i těch českých. Jsou tady hned tři české týmy, dva mužské a jeden ženský. Národní juniorský tým mužů, vedený kapitánem Vítem Chabičovským, hrál své první utkání proti německému týmu Sebastiana Heima, vedenému zkušenou koučkou Gesou Angrickovou. Přes značnou rozdílnost kvality ledu, porovnáme-li St. Gallen a roztylskou halu v Praze, zvládli čeští muži úspěšně, i když těsně úvodní duel a trojkou v posledním endu přehráli Němce. Získali tím první tři body do skupinové tabulky. David Škácha, Kryštof Žďárský, Ondřej Bodlák a Vít Chabičovský budou v rámci skupiny hrát ještě čtyři zápasy a závěrečná tabulka určí postupující do nadstavby. Odpoledne podlehl tým Jana Matějíčka hrající ve druhé skupině Skotům (skip Ross Craik). Zítra ráno nastoupí české ženy (skipka Veronika Vašáková) proti Švýcarkám (skipka Zoe Schwallerová).
foto: čistá, světlá a voňavá curlingová hala v St. Gallen
«»
↑ nahoru