Věděli jsme, že to bude těžké, ale že se nám utkání zhroutí ve třetím endu jsme si nemysleli. V prvním endu jsme po chybách na obou stranách „dotlačili“ soupeře do jedničky – čili „klasickej steal“. Druhý end byl cílený blank a třetí se rozvinul spíše na středu, kde jsme drželi jedničku s mlhavou nadějí na dvojku. Anna Hasselborgová se trochu bála, abychom nedali víc než jedna a tak svým prvním kamenem zahrála guard, kterým konzervovala naší jedničku v kruhu. My se následně rozhodli, že riskneme angle raise, kterým bychom si vytvořili prostor na možné skórování dvojkou. Stačilo však minout správný bod o pár milimetrů a došlo k vyražení obou našich dobře umístěných kamenů a poněkud smolně k vytvoření situace, ve které měl náhle soupeř čtyři lepší kameny v kruhu a hrál. Švédky ještě přitlačily umístěním dalšího kamene do bodované pozice. Bezmála neřešitelný úkol pro náš tým vyústil v posunutí dalšího švédského kamene do lepší pozice, než byl v tu chvíli náš jediný kámen v kruhu. Inkasovaná šestka znamenala konec všem nadějím na postup do finále dobře obsazeného turnaje v Sundbybergu. Ještě jsme odehráli dva endy, ale soupeř si vývoj pohlídal i pomocí brilantního wicku corner guardu. Zklamání z neúspěchu se po úměrné době změnilo v dobrý pocit ze čtyř výher, mimo jiné i nad účastnicemi A skupiny mistrovství Evropy. Celkově dělené třetí místo je příslibem k blížícímu se Mistrovství Evropy 2024 ve švédském Ostersundu. A blahopřejeme českým juniorům k třetímu místu v oselském turnaji EJCT, který probíhal ve stejném termínu.
foto: tým po utkání s Estonskem - Špundová, Zelingrová, Baudyšová, Müllernová
«»
↑ nahoru
Výhra proti Angličankám nás mohla dostat na druhé místo ve skupině a dost vysoko v celkovém rankingu po dohrání základních skupin. Samozřejmě čím výše budeme, tím přijatelnějšího soupeře dostaneme. Po trochu opatrnějším začátku jsme se po šesti endech dostali do vedení 5 : 1, a byl to rozhodující náskok. Dokonce jsme pak chvíli žili na to, že bychom mohli být celkově druzí, tím se vyhnout kvalifikačnímu zápasu a jít přímo do semifinále, ale to vzalo brzy za své. Systém turnaje nám na večer přidělil dobře známého soupeře – Estonky (Turmann). Hrálo se na dráze A, kterou lemuje dlouhá řada oken směřujících do zeleně s výhledem na malý rybníček. Snažili jsme se přečíst, zda prosklená stěna haly nemá nějaký vliv na kvalitu ledu, ale pokud vůbec, tak rozhodně nepříliš výrazně. Snad jen, že led poměrně brzy zpomalil, a to právě v té podélné části dráhy u stěny. Duel byl vyrovnaný a rozhodlo jen několik kamenů. Za zmínku stojí přesný triple take-out Tuivike, precizní hit and roll Zelingrové, vysoce efektivní metení dvojice Müllernová, Baudyšová a dobré oko Špundové v rozhodujících situacích. Výhra 6 : 2 v tomto utkání nás posílá do semifinále, znovu proti Hasselborg. Ráno v devět. Čas se mění o hodinu, tak si trochu přispíme.
A taky po očku sleduju jak se daří našim juniorům v Norsku a zatím postupují pavoukem dál a dál. Tak hodně štěstí do pokračování tam v Oslu na EJCT.
foto: potíže proti Estonkám ve druhém endu
«»
↑ nahoru
Protože v rámci pětičlenných skupin je vždy při hrané rundě pro jeden z týmů takzvané „bye“, měli jsme volné dopoledne i začátek odpoledne. Využili jsme to pro návštěvu centra Stockholmu, kde jsme se prošli pěší zónou, zhlédli střídání stráží před městskou radnicí a zašli si na masové koule do ikeové restaurace. V podvečer jsme se přesunuli do haly, kde už na nás čekal dnešní soupeř. Jeden z nejlepších týmů současnosti, švédské reprezentantky a zlaté olympijské medailistky z roku 2018 – tým vedený Annou Hasselborg (dále S. Mc Manus, A. Knochenhauer, S. Mabergs, J. Heldin, trenér K. Lindstroem). Proti těmto Švédkám jsme hráli již mnohokrát, ať už na turnajích nebo šampionátech a řada těchto duelů byla napínavá až do posledních okamžiků. Poslední vzájemné stockholmské utkání, hrané před několika lety v hale Danderyd dokonce dospělo až k měření v rozhodujícím endu. Ale co je to platné, výhru jsme si zatím nepřipsali. A to ani tentokrát. Po sedmi odehraných endech bylo skóre srovnané, ale v osmém endu si výborným double take-outem Sáry Mac Manus vytvořily seveřanky příznivou pozici do závěru a tu se jim podařilo udržet. Nás čekají zítra Angličanky (Fowler).
foto: hala se zrcadly
«»
↑ nahoru
Již v uplynulé sezóně měly české curlerky v plánu tento turnaj absolvovat. Z organizačních důvodů to však nevyšlo, tak letos se představují v tomto útulném stockholmském klubu vůbec poprvé. Čtyřdráha, která je součástí rozsáhlého sportovního komplexu, oslavila před nedávnem padesáté výročí existence. Na dnešní program se přišel podívat i čestný president klubu Hakan Sundstroem s manželkou a bylo milé se zase po letech potkat a sdělit si navzájem novinky. Češky, konkrétně Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Michaela Baudyšová a Alžběta Zelingrová, zahájily čtvrtek hodinovým tréninkem, na kterém je přivítal ředitel turnaje Henrik Alexander. První zápas zvládly vítězně proti švýcarskému týmu hrajícímu pod hlavičkou tří curlingových center (Flims, St. Gallen, Baden), když konečné skóre na výsledkové tabuli bylo 8 : 4. Druhé utkání bylo vyrovnané až do samého konce, kdy do osmého endu vstupovaly Češky s vedením o dva body, a to stačilo, aby si po závěrečném hitu mladší ze sester Hürlimannových, mohly připsat druhou výhru, tentokrát o jediný bod - 5 : 4. Podmínky pro hraní jsou velmi dobré. Rychlost ledu je již na konci prvního tréninku 14,5 a následně se pohybuje mezi 14,5 a 15,2 v závislosti na zvolené trajektorii. Točivost na úrovni pěti až pěti a půl stopy s výrazným finišem je skvělá pro kreativní a současně agresivní pojetí hry. Zatím nás to tady baví a věříme, že nám to vydrží.
foto: sympaticky srovnaná madla ve švédských barvách na kamenech za drahami
«»
↑ nahoru