Sedmý end kvalifikačního utkání Skotsko proti USA o postup do semifinále Mistrovství světa mužů v curlingu 2022 v Las Vegas. Poslední kámen za stavu 1 : 5 odhazuje Ross Paterson. Je to dohoz na dva, nikoli triviální, ale relativně snadný. Těsně za cílovou hog-line se ozve sotva slyšitelný zvuk, jakési ťuknutí a Duncan Menzies zvedá koště, odsune kámen a šeptne sorry. Zapálený kámen. Přiznaný. Asi by to byl pro mě kandidát na Sportsmanship Award, kterou každoročně dostává jeden z hráčů, kterého v anketě zvolí ostatní hráči. Na tomto šampionátu se stalo více zajímavých věcí. Například jeden z hráčů byl vyloučen z utkání za nesportovní chování (Gonin, Itálie). Mimochodem právě on obdržel následně Sportsmanship Award!?? Švýcaři prohráli s Itálií, protože jim vypršel čas. Zavedení thinking time byl před několika lety rozhodně krok správným směrem a týmy musí mít ve svém arzenálu kvalitní time management, aby se nedostávaly pod časovou tíseň. Rozhořela se diskuze o zneužívání nepřítomnosti elektronické kontroly na odhodové hog-line. Argumenty na obou stranách byly dobré, jen je škoda, že vůbec k takové debatě dojde. Technicky má světový curling jisté rezervy a WCF by měla, samozřejmě podle svých ekonomických možností, následovat technologické trendy. Rovněž kvalita ledu byla tématem. Zástupci týmů se vyjadřovali celkem diplomaticky, ale bylo patrné, například z finálového zápasu Švédsko – Kanada, že pokud by byl led perfektní, hráči by dělali méně chyb. Zkrátka led vykazoval jistá nestandardní specifika a na výkonnosti některých hráčů se to projevilo.
Oba šampionáty „tradičního curlingu“ jsou minulostí. V ženách usedly na trůn Švýcarky (Tirinzoni), stříbro mají Korejky (Kim) a bronz patří Kanadě (Einarson). České ženy dvanácté – viz komentáře publikované dříve. Muži mají v čele švédské hegemony (Edin), za nimi trochu zklamaná Kanada (Gushue) a na bronz po zásluze dosáhli šťastní Italové (Retornaz). Češi (Klíma), po pěti výhrách obsadili deváté místo. Solidní umístění, které je příslibem do nadcházejícího olympijského cyklu.
Světové šampionáty konané těsně po ZOH jsou vždy trochu jiné, než poslední dva v olympijském cyklu, na kterých se bojuje o postupové body. Některé země posílají béčkové týmy, jiné sázejí na juniory a získávání zkušeností. Důležitosti letošním mistrovství také nepřidalo avizované testování pravidla „no tick zone“. Některé týmy z toho byly trochu vykolejené, jiné mají oprávněný pocit, že MS nemá být určeno pro testování nových pravidel. Ale samotné pravidlo je patrně krok správným směrem a těším se, kdy to zavedeme u nás v extralize.
foto: Duncan Menzies, Skotsko
«»
↑ nahoru
Mistrovství světa žen už zná semifinalistky. Po napínavých průbězích se z kvalifikační části play-off dále dostaly favoritky z Kanady a Švédska. Velkou šanci měly Američanky, kterým se v desátém endu, při vedení o dva body, nevyplatilo vsadit na jeden dobře umístěný kámen. Anna Hasselborg svým prvním kamenem (angle raise) americký shotrock vyrazila a bylo hotovo. Kanaďanky se s Dánkami chvilku tahaly, dokonce prohrávaly a v jednu chvíli čelily další inkasované trojce, ale nakonec získaly po osmém endu vedení o dva body, a to stačilo na kontrolovaný závěr. Semifinále budou hrát Švédky proti Švýcarkám a Kanaďanky proti Korejkám. Dosavadní průběh MS potvrzuje několik zřejmých tezí. Šampionáty hrané v Kanadě mají opravdovou sportovní atmosféru spojenou se show, diváckou kulisou, kvalitním ledem, výborným technickým servisem, televizními přenosy, zájmem novinářů a médií. Jedná se prostě o významný, nepřehlédnutelný sportovní event špičkové kvality. Aby se na něm dalo uspět, je třeba přizpůsobit přípravu konkrétním podmínkám, a proto celá řada týmů tráví spoustu času v Kanadě na turnajích a přípravných kempech. Základní technika a taktické postupy se dají natrénovat v domácím prostředí, ale specifika nikoli. I tak registruji několik mínusů. Po dvou rundách byla vypnuta elektronická kontrola odhodu na hog-line. Na led stále častěji vstupují rozhodčí nejen s klasickými měřidly a elektronickými metry, ale i s obyčejnými trojúhelníky kvůli kontrole testovaného pravidla „No tick zone“. Je jistě na čase investovat do digitalizace a elektroniky a skoro úplně zamezit vstupu rozhodčích na ledovou plochu. Příkladem může být tenis, který v mnoha případech odstranil vliv čárových rozhodčích a tzv. hráčských výzev.
Pro český tým byl tento šampionát neobyčejně zvláštní a neobvyklý. Přes řadu problémů, které provázely celou sezónu a zejména pár dní mezi finále MČR a odjezdem na „svět“, je nabytá zkušenost nenahraditelná. Pro Bětku, která skipovala svůj první veliký světový podnik. Pro Petru, na které ležela tíha hráčky připravující pozici pro závěry endů. Pro Míšu, která nikdy dříve podobnou atmosféru nezažila. A také pro Kláru, která to sice všechno dobře zná, ale nikoli z pozice viceskipa. Zastavím se ještě u Lenky Hronové, která byla tak statečná, že přijala výzvu být pátou hráčkou pro toto MS. Ač nestihla s týmem absolvovat příliš mnoho tréninků a setkání, zhostila se své úlohy skvěle a byla pro tým velkou oporou. Její psané poznámky z útržků hovorů na trenérské lavičce byly při týmových schůzkách nesmírně cenné a umožnily se vrátit k některým důležitým momentům. Leni, moc díky.
foto: Lenka s maskotem MS
«»
↑ nahoru
Dva zápasy v řadě uzavíraly pro český tým základní skupiny světového šampionátu. Devatenáctá runda měla v originále na programu čtyři zápasy, ale hrály se pouze dva. Po Skotkách musely nakonec odstoupit i Japonky, které měly dva pozitivní testy a přes možnost hrát ve třech se rozhodly nenastoupit. Skoro to vypadá, že ten koho porazíme, vzápětí odstoupí z turnaje. My jsme hráli na třetí dráze s Italkami. Opět tradiční soupeř, který se už ale tímto šampionátem vydal na cestu, která bude končit účastí na olympijských hrách 2026 (Torino, Cortina d´Ampezzo). V důležitém, velmi defenzivně vedeném zápase o umístění mezi desátým a dvanáctým místem jsme nezvládli osmý end a inkasovali pětku. Tím bylo, do té doby velmi vyrovnaně vedené utkání, rozhodnuto. Dvacátá runda již byla plnohodnotná, i když o postupujících do play-off již bylo rozhodnuto. My jsme si chtěli v televizním duelu a před zcela zaplněnou hlavní tribunou (odhad cca 1500 diváků) vyšlápnout na Kanadu, která byla pro nás posledním soupeřem. Po sedmi endech jsme prohrávali 5 : 7 a měli velmi slibně rozehraný osmý end, byť bez výhody. Drobné nepřesnosti v úplném závěru ale nabídly skipce kanadského týmu řešení, které beze zbytku zvládla. Ještě jsme zkusili devátý end, ale dali jsme pouze za jedna a desátý o tři dole bez výhody neměl smysl. Prohra mrzí, ale zážitek to byl mimořádný. Potěšila nás laskavá slova fanoušků, ale také třetí místo v celkovém souhrnu LSD, kterému se říká DSC. Je to patrně naše zatím nejlepší bilance v této samostatné, dovednostní disciplíně. Chystám se ještě na nějakou formu shrnutí, ale to už ne dnes.
«»
↑ nahoru
Někdy je publikum užitečné. Potvrdit to mohou Kanaďanky, které si v druhém endu na svůj poslední hod omylem připravily červený kámen místo žlutého. Pozorní diváci začali hlasitě skandovat: „yellow, yellow,…“, a na základě tohoto doporučení vyměnila Shanon své skipce špatný kámen za správný. Atmosféra v CN CENTRUM Prince George je omamná. Diváci stále přibývají, už je přes tisícovku na každou rundu a bouřlivé, ohlušující reakce na dobře zahrané kameny připomínají hokej, fotbal či basketbal. Pro nás je to samozřejmě poměrně nové a neobvyklé. Poznáváme jak velkým sportem je curling v Kanadě. Báječně funguje informační kostka umístěná nad středem haly. Často jsou na ní záběry do publika v podobě „Kiss camera“, „Hug camera“ nebo různé eskapády curlingového maskota, ale hlavně tam běží jeden z curlingových zápasů live. Český tým vyzval ve čtvrtek ráno Norky a večer Turkyně. Oba zápasy se vyznačovaly naší úpornou, ale neúspěšnou snahou dostat se k větším bodovým ziskům. Norky hrály velmi solidně. Dobrý výkon tohoto skandinávského družstva pozitivně ovlivnilo zařazení zkušených hráček (Skaslien, Roervik) do sestavy. Výborný výkon předvedly rovněž Turkyně, které byly bezchybné v defenzivě a nedovolily nám vytvořit prakticky žádnou nadějnou situaci. Oba zápasy jsme prohráli, ač jsme se rvali do posledních okamžiků. Zítra nás čekají Italky a Kanaďanky. Odpočineme a jdeme na ně.
foto: Kristin Skaslien (Norsko), stříbro a bronz z OH v kategorii Mixed Doubles
«»
↑ nahoru
Plán je jedna věc, realizace druhá. Všechno jsme měli dobře vymyšlené, ale začátek zápasu nepřinesl vedení, které by odpovídalo našemu snažení. Cítili jsme, že máme na to, dosáhnout na výhru, že dokážeme Japonky dostat pod tlak, ale chyběly kousky, abychom se utrhli do většího bodového rozdílu. Díky výhodě v prvním endu jsme sice byli pořád o krůček vepředu, ale ke klidu to nestačilo. V osmém endu jsme konečně uhráli za dva a trochu se uklidnili. Významné bylo, že se dařilo Petře, a tak se měla Bětka o co opřít při závěrečných kamenech. Petry triple take-out se dokonce objevil v highlightech WCF a nebyl to jediný kámen, který si v tomto zápase zasloužil zopakovat. V devátém jsme úspěšně zvolili vlastním posledním kamenem relativně rizikovou variantu odstranění dosud nejlepšího japonského kamene angle-raisem a mladé Asiatky dlouho přemýšlely, zda svým posledním kamenem risknout split na dvojku proti našim dvěma biterům a srovnat stav. Nebo jestli mají volit draw a v desátém dotahovat bez výhody. Zvolily riziko, a to se jim stalo osudným. Naše dvojka, a tím o čtyři nahoře, a po minutovém váhání gratulace českému týmu k výhře. Máme radost z vítězství, ale moc si ji neužijeme, protože musíme jít hned spát (tedy alespoň Bětka, Péťa, Míša a Klára), neboť ráno v devět hned hrajeme. Tu černou práci v rámci nočního tréninku musí absolvovat Karel a Lenka. Ale od toho tu jsou.
foto: před zápasem, všimněte si volně stojících košťat
«»
↑ nahoru
Dlouhodobě považuji švýcarský tým (skipka Silvana Tirinzoni) za jedno ze tří nejlepších ženských curlingových družstev na světě. Dnes jsme proti nim hráli první zápas od devíti hodin. Získali jsme výhodu posledního kamene, ale od samotného začátku jsme byli pod tlakem. Prakticky bezchybně hrající Švýcarky, kterým určitě ještě leží v žaludku čtvrté místo z medailově rozehrané olympiády, dominovaly a nutily nás hrát těžké kameny. Prakticky v každém endu jsme se bránili a nedokázali jsme si vytvořit sebemenší tlak. Bětce se podařilo držet české akcie nad vodou několika záchrannými hody, ale o dvojce nebo vyšším bodovém zisku jsme si mohli nechat jen zdát. Po osmi endech, za stavu 3 : 10 jsme soupeřům poblahopřáli k výhře. Odpoledne máme volné a večer nás čekají Japonky, které prohrály s Němkami a Kanaďankami, ale jinak tato mladičká čtveřice ze země vycházejícího slunce předvádí sympatický, technicky vyzrálý výkon, jen s drobnými nedorazy v taktice. Pokusíme se ta jejich malá zaváhání využít v náš prospěch a získat druhou výhru.
foto: Švýcarky
«»
↑ nahoru
Jediné dnešní utkání českého ženského týmu proběhlo od 14,00 místního času a soupeřem byly Dánky. Sestry Dupontovy se před pár týdny vrátily z pekingské olympiády. Madeleine i Denise reprezentují Dánsko již dlouhou dobu a mají za sebou několik medailových úspěchů z vrcholných podniků. My si na ně celá léta pravidelně brousíme zuby a už jsme je několikrát dokázali porazit. Každá runda začíná světelnou a hudební show, kterou moderují Stu Brown anglicky a Mathieu Crevier francouzsky. Vždy jeden vybraný tým představí jmenovitě divákům. Těch se dnes sešlo kolem osmi set. Hlavním důvodem bylo, že na dráze B hrála Kanada proti Japonsku. My jsme v jednom okamžiku trochu doplatili na hlasité ovace, přes které jsme nemohli dobře komunikovat u důležitého kamene. Náš zápas hraný na dráze C měl celkem slušnou úroveň, a to z obou stran. My jsme se dostali do vedení o dva body, ale v devátém Dánky upletly trojku a my kontrovali pouze jedničkou v desátém endu. Přišel tedy extraend, pro nás na tomto MS už druhý. Situace v kruzích se tak zkomplikovala, že celý osud zápasu visel na úplně posledních kamenech. Nám tam zbyl angle raise, kterým jsme však vyrazili jiný kámen, než který jsme potřebovali, a tak jde výhra k Dánkám. Zbytek dne má český tým volno, večerní runda je bez nás.
Znovu zklamal elektronický systém kontroly dodržení pravidla o uvolnění kamene hráčem na odhodové hog-line. Po mnoha technických time-outech a opakovaném nastavování technologie se rozhodčí a icemakeři dohodli na vypnutí celého systému. Ach jo.
«»
↑ nahoru
Setkání na ledě se švédským týmem Hasselborg bývá vždy velkým svátkem a současně nesnadnou výzvou. Pondělní ranní runda nás postavila právě před úkol porazit Švédky. Výhodu jsme v předzápasovém tréninku pro sebe nezískali, a tak jsme v úvodu čelili otevřené hře seveřanek. Po prvním, nulovém endu, jsme nechali Švédky skórovat dvakrát za tři a hned v následujícím endu jsme opět vzdorovali několika bodům soupeře. Bětka vytáhla skvělé draw a pro tuto chvíli jsme odolali. Blížil se však konec a my jsme už neměli prostor významněji korigovat výsledek. Výhra 8 : 1 patří favoritům. Od dvou, po kolikáté už, Němky. Daniella Jentsch a její spoluhráčky jsou tradičním soupeřem našich žen. Duel se vyvíjel trochu nepřehledně. Němky měly několik možností, jak získat více bodů, ale nám se dařilo odolávat, až jsme dokonce získali vedení 4 : 2 po šestém endu. Pak už skóroval jenom německý tým. Nám chybělo pár malých kousků, zejména v osmém endu, kdy jsme mohli jít do vedení o tři body. Na „kdyby“ se ale nehraje, a tak máme zatím jedinou výhru a čtyři prohry. Zítra v noci se budou brousit kameny, tak snad nám to přinese štěstí.
foto: Betty, Péťa a Míša v pauze proti Němkám
«»
↑ nahoru
Zápas, který začíná v devět hodin ráno, determinuje dopolední program. Tak, abychom všechno v pohodě stihli, musíme odjet autem od hotelu v 7,45. Na snídani jdeme na sedmou a z toho plyne nastavení budíku na 6,30. S ohledem na to, že večerní tréninky končí obvykle po jedenácté hodině, není na noční spánek dostatek prostoru. A to jsem to měl ještě dnes komplikované nočním mrazem, který namaloval na okna našeho auta složité obrazce, které se obtížně odstraňovaly pomocí ohebné plastové akreditace. Stejně jsem musel sedět ve vymrzlém autě deset minut navíc - ještě, že jsem měl nějakou časovou rezervu. Prvním soupeřem byly Skotky, které sice mají v sestavě zkušené hráčky Aitken, Sinclair nebo Jackson, ale potýkají se s Covidem, a proto hrály pouze ve třech. Získali jsme brzy vedení, dokonce o pět bodů, ale Skotky nás dotáhly a po devátém endu o kámen vedly. My jsme dobře rozehráli desátý end a i bez nutnosti odehrát poslední kámen jsme dosáhli vítězství. Po kratičké pauze, ve které jsme sotva stihli oběd, na nás čekaly Korejky, stříbrné medailistky z olympiády 2018. V polovině bylo vyrovnáno 3 : 3. Asiatky nám v devátém endu odskočily o tři kameny na 7 : 4, my jsme ale po výborně odehraném desátém endu srovnaly účet a zápas šel do extraendu. Přes naši slibnou rozehru a dobrou situaci v závěru to na Kimovou nestačilo a trochu nečekaná, možná výhra nám utekla. Ale byl to skvělý mač, který bavil diváky i hráčky.
foto: před zápasem proti Skotkám
«»
↑ nahoru
Asi pět set diváků sleduje úvodní rundu Mistrovství světa žen v curlingu 2022, ve které nastupují domácí Kanaďanky proti Italkám, Švédky proti Turkyním, Češky proti Američankám a Korejky proti Norkám. Atmosféra úžasná. Hlavní spíkr vyvolává jména hráček, na mantinelech září vlajky účastnických zemí, mezi diváky se potuluje sympatický maskot, v hledišti sedí čeští fanoušci, všude jsou kamery a centrální kostka ukazuje live přenos hlavního zápasu. Mezi utkání s jednoznačným průběhem se řadí i ten náš. Podléháme Američankám 2 : 9 po osmi endech. Byl to televizní zápas s mikrofony, publikem a atmosféra nás patrně trochu přemohla. Po utkání si děláme malý rozbor a vyhodnocujeme, mimo jiné, nakolik nás ovlivnilo nové pravidlo, které se na tomto šampionátu testuje. Jedná se o tzv. „no tick zone“. Na první pohled to žádný velký zásah do taktiky běžných endů nepředstavuje, ale na točivém ledě to přece jen určitý vliv má. Musíme se tomu přizpůsobit. Zítra nás čeká dvojzápas, v devět dopoledne a ve dvě odpoledne.
Foto: před utkáním s Amerikou
«»
↑ nahoru
České ženy se účastní Mistrovství světa v curlingu 2022. Šampionát začíná zítra, tj. 19. 3. v kanadském městečku Prince George. Původně to nebylo v plánu, ale vše se změnilo vyloučením ruského týmu kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Češky se nuceně nezúčastnily světové kvalifikace, hrané v lednu ve Finsku. Na vině byly dva pozitivní PCR testy. A tak se zdálo, že mezinárodní část sezóny je už uzavřená. Ale dvanácté místo ve světovém rankingu bylo nakonec rozhodujícím argumentem pro Světovou curlingovou federaci k doplnění třináctičlenného startovního pole právě o český výběr. Na této vrcholné sportovní akci se v pozici skipky představí Alžběta Baudyšová. Nahradí tradiční kapitánku Annu Kubeškovou. Anna se v nejbližších týdnech chystá na mateřské povinnosti, a tak bude podporovat spoluhráčky z domácího prostředí. Národní tým dále tvoří Petra Vinšová, Michaela Baudyšová, Klára Svatoňová a Lenka Hronová. Trenérem je Karel Kubeška. Prvním soupeřem budou v sobotu odpoledne Američanky.
«»
↑ nahoru