Věděli jsme, že to bude těžké, ale že se nám utkání zhroutí ve třetím endu jsme si nemysleli. V prvním endu jsme po chybách na obou stranách „dotlačili“ soupeře do jedničky – čili „klasickej steal“. Druhý end byl cílený blank a třetí se rozvinul spíše na středu, kde jsme drželi jedničku s mlhavou nadějí na dvojku. Anna Hasselborgová se trochu bála, abychom nedali víc než jedna a tak svým prvním kamenem zahrála guard, kterým konzervovala naší jedničku v kruhu. My se následně rozhodli, že riskneme angle raise, kterým bychom si vytvořili prostor na možné skórování dvojkou. Stačilo však minout správný bod o pár milimetrů a došlo k vyražení obou našich dobře umístěných kamenů a poněkud smolně k vytvoření situace, ve které měl náhle soupeř čtyři lepší kameny v kruhu a hrál. Švédky ještě přitlačily umístěním dalšího kamene do bodované pozice. Bezmála neřešitelný úkol pro náš tým vyústil v posunutí dalšího švédského kamene do lepší pozice, než byl v tu chvíli náš jediný kámen v kruhu. Inkasovaná šestka znamenala konec všem nadějím na postup do finále dobře obsazeného turnaje v Sundbyborgu. Ještě jsme odehráli dva endy, ale soupeř si vývoj pohlídal i pomocí brilantního wicku corner guardu. Zklamání z neúspěchu se po úměrné době změnilo v dobrý pocit ze čtyř výher, mimo jiné i nad účastnicemi A skupiny mistrovství Evropy. Celkově dělené třetí místo je příslibem k blížícímu se Mistrovství Evropy 2024 ve švédském Ostersundu. A blahopřejeme českým juniorům k třetímu místu v oselském turnaji EJCT, který probíhal ve stejném termínu.
foto: tým po utkání s Estonskem - Špundová, Zelingrová, Baudyšová, Müllernová
«»
↑ nahoruVýhra proti Angličankám nás mohla dostat na druhé místo ve skupině a dost vysoko v celkovém rankingu po dohrání základních skupin. Samozřejmě čím výše budeme, tím přijatelnějšího soupeře dostaneme. Po trochu opatrnějším začátku jsme se po šesti endech dostali do vedení 5 : 1, a byl to rozhodující náskok. Dokonce jsme pak chvíli žili na to, že bychom mohli být celkově druzí, tím se vyhnout kvalifikačnímu zápasu a jít přímo do semifinále, ale to vzalo brzy za své. Systém turnaje nám na večer přidělil dobře známého soupeře – Estonky (Turmann). Hrálo se na dráze A, kterou lemuje dlouhá řada oken směřujících do zeleně s výhledem na malý rybníček. Snažili jsme se přečíst, zda prosklená stěna haly nemá nějaký vliv na kvalitu ledu, ale pokud vůbec, tak rozhodně nepříliš výrazně. Snad jen, že led poměrně brzy zpomalil, a to právě v té podélné části dráhy u stěny. Duel byl vyrovnaný a rozhodlo jen několik kamenů. Za zmínku stojí přesný triple take-out Tuivike, precizní hit and roll Zelingrové, vysoce efektivní metení dvojice Müllernová, Baudyšová a dobré oko Špundové v rozhodujících situacích. Výhra 6 : 2 v tomto utkání nás posílá do semifinále, znovu proti Hasselborg. Ráno v devět. Čas se mění o hodinu, tak si trochu přispíme.
A taky po očku sleduju jak se daří našim juniorům v Norsku a zatím postupují pavoukem dál a dál. Tak hodně štěstí do pokračování tam v Oslu na EJCT.
foto: potíže proti Estonkám ve druhém endu
«»
↑ nahoruProtože v rámci pětičlenných skupin je vždy při hrané rundě pro jeden z týmů takzvané „bye“, měli jsme volné dopoledne i začátek odpoledne. Využili jsme to pro návštěvu centra Stockholmu, kde jsme se prošli pěší zónou, zhlédli střídání stráží před městskou radnicí a zašli si na masové koule do ikeové restaurace. V podvečer jsme se přesunuli do haly, kde už na nás čekal dnešní soupeř. Jeden z nejlepších týmů současnosti, švédské reprezentantky a zlaté olympijské medailistky z roku 2018 – tým vedený Annou Hasselborg (dále S. Mc Manus, A. Knochenhauer, S. Mabergs, J. Heldin, trenér K. Lindstroem). Proti těmto Švédkám jsme hráli již mnohokrát, ať už na turnajích nebo šampionátech a řada těchto duelů byla napínavá až do posledních okamžiků. Poslední vzájemné stockholmské utkání, hrané před několika lety v hale Danderyd dokonce dospělo až k měření v rozhodujícím endu. Ale co je to platné, výhru jsme si zatím nepřipsali. A to ani tentokrát. Po sedmi odehraných endech bylo skóre srovnané, ale v osmém endu si výborným double take-outem Sáry Mac Manus vytvořily seveřanky příznivou pozici do závěru a tu se jim podařilo udržet. Nás čekají zítra Angličanky (Fowler).
foto: hala se zrcadly
«»
↑ nahoruJiž v uplynulé sezóně měly české curlerky v plánu tento turnaj absolvovat. Z organizačních důvodů to však nevyšlo, tak letos se představují v tomto útulném stockholmském klubu vůbec poprvé. Čtyřdráha, která je součástí rozsáhlého sportovního komplexu, oslavila před nedávnem padesáté výročí existence. Na dnešní program se přišel podívat i čestný president klubu Hakan Sundstroem s manželkou a bylo milé se zase po letech potkat a sdělit si navzájem novinky. Češky, konkrétně Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Michaela Baudyšová a Alžběta Zelingrová, zahájily čtvrtek hodinovým tréninkem, na kterém je přivítal ředitel turnaje Henrik Alexander. První zápas zvládly vítězně proti švýcarskému týmu hrajícímu pod hlavičkou tří curlingových center (Flims, St. Gallen, Baden), když konečné skóre na výsledkové tabuli bylo 8 : 4. Druhé utkání bylo vyrovnané až do samého konce, kdy do osmého endu vstupovaly Češky s vedením o dva body, a to stačilo, aby si po závěrečném hitu mladší ze sester Hürlimannových, mohly připsat druhou výhru, tentokrát o jediný bod - 5 : 4. Podmínky pro hraní jsou velmi dobré. Rychlost ledu je již na konci prvního tréninku 14,5 a následně se pohybuje mezi 14,5 a 15,2 v závislosti na zvolené trajektorii. Točivost na úrovni pěti až pěti a půl stopy s výrazným finišem je skvělá pro kreativní a současně agresivní pojetí hry. Zatím nás to tady baví a věříme, že nám to vydrží.
foto: sympaticky srovnaná madla ve švédských barvách na kamenech za drahami
«»
↑ nahoruDvanáct mužských a dvanáct ženských týmů bylo rozděleno vždy do tří skupin po čtyřech pro účely odehrání základní části juniorského turnaje okruhu World Curling Tour. V pestré paletě účastnických zemí nechyběly v každé kategorii ani dva české týmy. V obou případech to byly reprezentační týmy a také druzí v pořadí z mistrovství republiky. Systém hry, stejný pro ženy i muže, zahrnoval přímý postup ze skupin celkem pro čtyři nejlepší družstva, a tak zvané kvalifikační utkání pro všechny ostatní. V kvalifikační síti uvízl sice tým Krupičková, ale další tři čeští zástupci postoupili do čtvrtfinále. Nejlépe se nakonec dařilo týmu Farková, který až ve finále podlehl Němkám a umístil se tedy na solidním druhém místě. Mužské semifinále už bylo bez české účasti. Jičínští curleři (skip Pěnička), kteří jsou českou reprezentací, nestačili ve čtvrtfinále na Nory a spolu s druhým českým týmem (Ledoletci) obsadili páté až osmé místo. EJCT 2024 mělo letos příjemnou a klidnou atmosféru. Na rozdíl od minulých ročníků nebylo osazeno žádnými rozhodčími, podobně jako před týdnem konané Prague Ladies International. Je to velký skok – ze tří na nulu. V některých momentech erudovaný rozhodčí chyběl, ale po pravdě těch momentů nebylo příliš mnoho. Tým juniorů A odehrál svých pět zápasů na dvou vnitřních drahách, což bylo sice příjemné, ale trochu překvapivé. Naopak B-tým hrál jen na vnějších drahách a v rámci skupiny hrál ze tří zápasů dva na déčku a se stejnými kameny. Možná by pro příště stačilo rozdělení na dráhy jednoduše zrevidovat. Nefunkční monitory v restauraci jsou už pro nás samozřejmě přijímaným evergreenem, nad kterým se pozastavovali jen Kanaďané, kteří přivezli do Prahy talentovaný tým úspěšných juniorek (Plett). Relativně slušná návštěva v publiku, lepší led než obvykle a nadšení mladých hráček a hráčů udělaly z prvního říjnového víkendu příjemný curlingový zážitek.
Foto – tým Pěnička
«»
↑ nahoruDruhá edice pražského curlingového turnaje série World Curling Tour kategorie 200 proběhla za účasti třinácti týmů, z nichž bezmála polovina byly týmy juniorské, ať už dva domácí či po jednom z Itálie, Kanady nebo Německa. Rozpis turnaje na dvě nestejně velké skupiny neumožnil týmům hrát se všemi soupeři uvnitř skupiny, a tak třeba aktuální česká ženská reprezentace minula pozdější vítězky turnaje, německý tým Messenzehl. Ze skupiny vzešly dva týmy přímo postupující do semifinále a dvě dvojice pro kvalifikační zápasy, které se odehrály v neděli ráno. Jedno semifinále svedlo proti sobě Kanadu a Itálii a druhé přineslo reprízu loňského finále, derby mezi dvěma aktuálně nejlepšími českými týmy. Do finále se stejně jako loni probojovaly ženy ze Savony H (skip Nemčoková), ale nedokázaly svůj loňský triumf zopakovat a vzdaly svým německým soupeřkám po sedmi endech. Led, který vykazoval některá záludná místa a překvapivé trajektorie, vyžadoval výtečné a mimořádně pozorné čtení týmem a rovněž nadstandardní přizpůsobivost jednotlivých hráček. Do nadstavby se neprobojovala ani jedna z tzv. „áčkových“ reprezentací, tj. účastnice listopadového mistrovství Evropy – skupiny A. Ani Maďarky, Litevky a ani Turkyně se mezi šestici postupujících nedostaly. Na čtvrtém místě skončil český národní tým (Zelingrová) a na pátém až šestém juniorské mistryně republiky, tým Farková.
foto: Sara Messenzehl
«»
↑ nahoruSystém turnaje v Baselu zahrnuje závěrečné sečtení výsledků napříč skupinami s přidaným kritériem tzv. LSD, nebo přesněji DSC. Osm nejlepších postupuje do nadstavby. V dopoledních zápasech obě české reprezentace prohrály, béčko s mladými Norkami a áčko s Italkami (Constantini). Protože oba české týmy již mají po dvou prohrách, jsou šance na postup do čtvrtfinále zanedbatelné. Odpolední zápasy přesto přinesly zajímavé momenty, neobvyklé herní postupy a také jednu výhru. Spolu s tím potvrzení, že výsledky ani jednoho z českých družstev na play-off v letošním basilejském turnaji nestačí. Tým hrající pod názvem Synáčková, ale skipovaný Lindou Nemčokovou, porazil v závěrečném duelu švýcarský tým vedený mladší ze sester Schwallerových. Neobvyklý průběh mělo utkání Zelingrové proti Heretier. Po nedobré sérii, ve které soupeř uhrál osm bodů v řadě i díky dvěma „pikům“, přišla čtyřka Češek a do posledních dvou endů jsme šli o dva dole bez výhody. Ještě v sedmém endu jsme si vytvořili šanci na další „steal“, dokonce dvou bodů, ale Švýcarky situaci ustály díky na poslední chvíli uhrané jedničce. V osmém endu hrála Bětka double na trojku a tím extraend, ale z kruhů odjel jen jeden kámen a senzace se nekonala. Ač se nepodařilo navázat na loňské čtvrtfinále, jako součást přípravy na ME 2024 splnil letošní turnaj svůj účel. Navíc počasí vyšlo skvěle.
foto: hala s pěti drahami
«»
↑ nahoruV ranní rundě prohrála česká reprezentace B se skotským týmem Henderson, aby si odpoledne spravila chuť proti silnému a zkušenému švédskému týmu Wrana. V zajímavém závěru využily Češky velké chyby soupeře a po vyrovnaném průběhu získaly ve svůj prospěch poslední end. Reprezentace A vysoko porazila mladé Švýcarky (Arnold – Heinimann) 9 : 2. Večerní runda hraná vzápětí po kratičké pauze, ve které jsme stihli dobrou večeři, obsahovala duel našeho týmu a již dlouho na okruhu dobře hrajícího družstva skipovaného Xenií Schwaller. Výsledkově se oba týmy přetahovaly až do samotného konce. Do posledního endu šly Češky o jedna dole s výhodou. Švýcarky předvedly výtečnou rozehru, a ukázaly v čem je síla dvou nověji instalovaných pravidel, a sice no-tick a pět kamenů ve FGZ. Poslední kámen hraný Bětkou ještě měl potenciál na to, abychom v případném extraendu Švýcarkám oplatily stejnou mincí, ale přece jen jeden žlutý kámen zůstal jako lepší. Prohra mrzí, ale výkon je příslibem do pokračování v turnaji.
foto: tým po prvním utkání ve skupině
«»
↑ nahoruZářijového turnaje zařazeného do ženské části seriálu WCT, hraného ve švýcarské Basileji, se letos účastní kromě českého reprezentačního týmu vedeného skipkou Zelingrovou i aktuálně druhý tým z domácí soutěže (skipka Synáčková). Program reprezentantek slibuje vyrovnaná klání s aktuální širší evropskou špičkou. V pátek se Aneta, Karolína, Michaela a Alžběta nejprve utkají se dvěma švýcarskými družstvy Heinimann a Schwaller a v sobotu jsou na pořadu Italky (Constantini). Závěr skupinových bojů obstarají do třetice Švýcarky (Héritier). Dnes, po osmihodinové cestě, si česká čtveřice ještě naordinovala trénink, pro který si pronajala dráhu ve spodní části curlingového areálu. S vědomím, že rychlost ledu i točivost je v tzv. „bazénu“ (tři curlingové dráhy vybudované adaptací z bývalého plaveckého bazénu původně umístěného v nultém podlaží budovy) odlišná od podmínek, které budou zítra k dispozici na hlavní pětidráze, si curlerky uložily sportovní náčiní do šatny a procházkou se vrátily do hotelu. Zítra začíná turnaj.
foto: české ženy - vítězky MČR
«»
↑ nahoruZávěrečné zápasy v jednotlivých skupinách dopadly pro české juniorské týmy rozdílně, ale více méně úspěšně. Zatímco muži jasně přehráli polské soupeře, ženy (skipka Krupičková) remizovaly poté, co výsledkově dotáhly průběžně vedoucího soupeře. Tři body stačily pro oba týmy na prostřední výkonnostní skupinu. Večer od půl deváté hrají junioři i juniorky své čtvrtfinálové zápasy a jsme moc rádi za to, že nenastupují proti sobě. Je vždy smutné, když na mezinárodním turnaji, hraném stovky kilometrů od domova se potkají dva české týmy, které standardně trénují ve stejné - roztylské - hale, mnohdy vedle sebe a ve stejný den. Lodžský turnaj již má svou několikaletou tradici a to, že je termínově na začátku sezóny zvyšuje jeho atraktivitu pro týmy, které potřebují zápasovou zátěž a cílený teambuilding. Pro dvě ze čtyř juniorských reprezentací je to vítaná příležitost naplnit své plány přípravy. Poté, co ve třetí výkonnostní skupině prohrál svůj čtvrtfinálový zápas brněnský tým (skip Kadlec), nepodařilo se dobře rozehrané utkání dotáhnout ani českým mužům. A po měření, které dopadlo těsně pro soupeře, se ze čtvrtfinálového zakletí nedostaly ani juniorky. Všechny tři české týmy, které hrály na letošním Bajbory Cup, se tedy zítra vracejí do deštěm promočené domoviny. Šťastnou cestu.
Foto: time-out při večerním utkání
«»
↑ nahoruNedbaje výstrah před povodňovou kalamitou, před avizovanými čtyřměsíčními srážkami napršenými v průběhu tří aktuálních dnů, ani před pátkem třináctého, účastní se tento víkend čeští juniorští reprezentanti mezinárodního curlingového turnaje v polské Lodži. Hala, ve které jsou čtyři dráhy má příznačnou adresu Sniezna 10, a je příjemná, světlá a čistá. Kamery a obrazovky fungují, restaurace rovněž, potíž je jen s WIFI. Čtveřice Šimon Pěnička, Kryštof Žďárský, Matěj Kaska a Tomáš Krátký (doma zůstal Daniel Tahal), spolu s trenéry Ondřejem Bodlákem a Karlem Kubeškou má za sebou po pátečním programu dvě utkání s celkovým ziskem jednoho bodu za uhranou remízu v druhém duelu. Led točí zhruba čtyři stopy a s drobnými výkyvy se rychlostně drží mezi čtrnáct a čtrnáct půl vteřiny hog-hog. Tento turnaj je prvním ze série přípravných soutěží, které mladí hráči absolvují před prosincovým mistrovstvím světa. Nabrání zkušeností je hlavním cílem pro následující dny, a to proto, že většina jičínských šampiónů nemá dosud za sebou dostatek odehraných vypjatých zápasů na dobrém, fungujícím ledě proti kvalitním, ostříleným soupeřům. Zítra nás čekají další dvě utkání, přičemž po tom prvním, absolvovaném, budou týmy rozděleny do tří výkonnostních úrovní, ve kterých odehrají zbytek soutěže. Podobný program má i B juniorská reprezentace žen, která je tu rovněž přítomna.
foto: juniorská reprezentace před druhým zápasem
«»
↑ nahoruDnešní zápasy obou českých týmů, tedy žen i mužů, rozhodovaly o případném postupu do nadstavby oselského turnaje. U žen to byl přímý souboj mezi mladými Švédkami (skip Moa Dryburgh, 19 let) a českým národním družstvem, zatímco muži potřebovali porazit jeden z norských týmů. Systém turnaje je následující. Z každé ze dvou šestičlenných skupin ženské části soutěže postupují nejlepší trojice do play-off. Následně se z eliminačních utkání druhých a třetích týmů rekrutují účastníci semifinále, kteří změří síly s vítězi skupin. Muži hrají rozděleni do čtyř skupin a z každé postupují dva týmy do čtvrtfinále. Celý turnaj vrcholí finálovými zápasy každé jednotlivé kategorie. Mužům se podařilo otočit zápas a z průběžného výsledku 0 : 3 dokázali uhrát závěrečných 4 : 3. Díky tomu se zítra utkají s Němci (Muskatewitz) o postup do semifinále. Ženy sehrály se seveřankami vyrovnanou partii, ale na výhru nedosáhly. Český tým tak skončil ve skupině čtvrtý, mimo postupové pozice. Počasí nám umožnilo chodit na některé zápasy pěšky, asi půlhodinovou procházkou podél moře a sledovat stavební rozmach této části města, kde zanedlouho bude dostavěna stanice metra a řada dalších budov, které v návaznosti na obytné domy doplní občanskou vybavenost. Je tady hezky, ale draho.
Foto – viz galerie
«»
↑ nahoruPátek je naplněn curlingem po okraj. V sedm hodin jsme na snídani a shledáváme se s Karolínou, která přiletěla v noci po úspěšně složené zkoušce. Od osmi třiceti jsou nám za soupeřky Litevky (Paulauskaite) v omlazené sestavě. Je to tým, který se z loňského béčka kvalifikoval na áčko Evropy a v listopadu poprvé okusí elitní skupinu. My využíváme chyb soupeře především v defenzivě a brzy si děláme rozhodující náskok. Po šesti endech je konec a my se přesunujeme na oběd do místní „kantýny“, kde si za přijatelné peníze dáváme polévku, hlavní chod, salát, zákusek, ovoce i kávu nebo smoothie. Druhým družstvem, na které dnes narážíme, jsou Švédky (Hasselborg). Po sebevědomém začátku hvězdných seveřanek, kdy nám trochu výsledkově utíkají, dochází ke zlomu, kdy zejména švédská skipka dělá několik chyb a rozporuplných rozhodnutí. My se díky tomu ve skóre dotahujeme. Závěr však patří soupeřkám a my už nedokážeme v osmém endu dotáhnout tříbodové manko. V pozdně večerním utkání – konec je před půlnocí – porážíme švýcarský tým skipky Hurlimann a po čtyřech zápasech máme bilanci dvě výhry a dvě prohry. Ve volných chvílích jsme se mohli radovat z úchvatného pohledu na mořský záliv a slunného pátečního počasí, které vystřídalo včerejší uplakaný čtvrtek. Zítra začínáme až po jedenácté hodině, tak doženeme odpočinkový deficit z dnešního herního maratonu.
Foto už s Karolínou
«»
↑ nahoruAlžběta, Michaela, Aneta a Zuzka přiletěly do Osla zahájit soutěžní sezónu 2024/2025. Samotný turnaj se odehrává v Snarøya Curling Club, kde už mezi dveřmi narazíte na několik olympijských vítězů a medailistů. A o kus dál na řadu dalších vynikajících curlerů a curlerek. Šest drah, malý klub s šipkovým terčem, restaurace, další klubový prostor a několik technických místností, to vše tvoří komplex, který navazuje na tenisové kurty a další sportoviště. Český reprezentační tým žen přiletěl do norského hlavního města o den dříve, aby ještě využil led na dalším místě, a to v Bygdøy Curling Club. To je o poznání menší klub. Jen dvě dráhy. V klubové místnosti spojené přímo s barem je spousta historických fotografií, předmětů odkazujících na úspěchy norských reprezentací a také termoska s kávou, kterou nám nabízí president klubu Christian. Trénink je příjemný, všechno dokonale funguje, icemaker se nás ptá, jestli jsme spokojeni a současně se omlouvá za drobné nedostatky, které však vlastně ani nevnímáme. Krásný a milý zážitek. Už se nám ale pomalu blíží první utkání. Za soupeře máme Norky, konkrétně tým, se kterým se utkáváme pravidelně - Skaslien, Roervick, Nordbye a Roenning. První end je blank, pak dvakrát skórujeme jedničkou. Ve čtvrtém udeří Norky a uhrají čtyřku, my v sedmém trojku. Přesné draw Skaslien v osmém endu posílá zápas do extraendu, ve kterém hrajeme double na výhru, ale z kruhů mizí jen jeden soupeřův kámen, a tak si vítězství připisují Norky. Mrzí nás prohra, ale výkon je slibný a už se těšíme na trojici zítřejších duelů.
Foto: tým (zatím bez Karolíny) v Bygdøy Curling Club
«»
↑ nahoruŽenská reprezentace se rozhodla po zkušenostech z uplynulých tří let vsadit na zahájení „on-ice“ přípravy na německý Fűssen, a nikoli na domácí Roztyly. Od středy do neděle se trojice českých hráček pohybuje na ledové ploše v malé hale rozsáhlého sportovního komplexu, ve kterém desítky let hrají tisíce hokejistů/ek, krasobruslařů/ek a curlerů/ek své mistrovské i zábavové soutěže. Hlavní hala se solidní diváckou kapacitou hostila nejen mistrovství světa v curlingu, ale i olympijskou kvalifikaci v curlingu. Vedle na dráze trénuje Ulli Kapp své svěřence a zpoza mantinelu ho pozoruje jeho otec Charlie, známý curlingový matador a jeden ze spoluorganizátorů proslulých juniorských curlingových kempů. Led nám připravuje Roland Jentsch a my jsme rádi, že všechno funguje. Celkem osm tréninkových jednotek v průběhu pěti dnů zahrnuje standardní úvodní drilly, ale i drobné testy a hledání řešení některých herních situací. Po návratu domů bychom se rádi dostali na domácí led, ale vzhledem k tomu, že budeme záhy odlétat do Osla, rozhodneme se až na poslední chvíli i s ohledem na technické okolnosti a podmínky.
«»
↑ nahoruSkončila letní olympiáda a pro některé české curlingové týmy začala zostra sezóna 2024/2025. Tři reprezentační družstva si vybrala nymburské sportovní centrum jako místo, kde je možné takřka na poslední chvíli ještě doladit kondiční přípravu. Klimatické podmínky nám tentokrát přály trochu méně. Teploty vystoupaly vysoko nad třicet stupňů a atleti se svými trenéry nuceně měnili naplánované programy s ohledem na počasí. Ze všech povrchů včetně těch přírodně travnatých sálalo horko, a tak hrát volejbal, nohejbal, beach volejbal nebo fotbal vyžadovalo mimořádnou odolnost a pečlivě hlídaný pitný režim. Oblíbenou aktivitou bylo především kondiční plavání, ale i badminton a basketbal v hale byly nakonec dobrou volbou. Áčková reprezentace žen, národní tým juniorů a tzv. „development team“ mužů (dříve reprezentace B) strávily v areálu celkem pět dnů (junioři jen dva) a dokonce přivítaly milou návštěvu bývalé úspěšné reprezentantky Terky Plíškové s dcerkou Melánií. Závěr celého bohatého programu tvořily rychlostní testy, které proběhly ve sprinterském tunelu nedaleko atletického oválu, kde jsme v minulosti potkávali atletické hvězdy jako například Jana Železného, Romana Šebrleho nebo Nikolu Ogrodníkovou. Nymburk pro nás byl vždy inspirací a i letos je solidní tečkou za strukturovanou letní přípravou. V nejbližších dnech bude reprezentace žen následovat reprezentaci mužů, která odehrála svůj první turnaj (Baden Masters) s bilancí dvě výhry a dvě prohry. Ženy vyrazí na led nejdříve do Německa a krátce nato na svůj letošní první soutěžní test do Norska.
«»
↑ nahoruÚměrnost je v normálním životě jednou z nejběžnějších funkčních závislostí. Znamená to, že, chceme-li například vyšší kvalitu nějakého druhu zboží, zaplatíme za ní více, než pokud bychom se spokojili s kvalitou průměrnou či podprůměrnou. Totéž by mělo platit i u služeb. Jen zřídkakdy se nám podaří vyzrát na úměrnost a mít něco výhodně. Občas se ale stane, že se setkáme s úměrou nepřímou, tedy, že investujeme hodně a dostaneme málo. To je jistě smutný okamžik hodný zamyšlení. České curlingové reprezentační týmy získaly v minulém roce komfort v podobě širokého realizačního týmu (národní trenér, koordinátor reprezentací, manažer reprezentací), který se pod supervizí výkonného výboru a za přispění dalších externistů stará o to, aby hráči a trenéři nemuseli marnit svůj čas neproduktivní činností a mohli soustředit veškeré své úsilí na přípravu a sportovní výkon. Za vyšší komfort je rozhodně slušné a správné zaplatit více peněz. To je princip přímé úměry. A český curling dbá na to, aby v této oblasti nebyl nikdo ošizen či krácen. Zdá se však, že se poněkud zapomnělo na kvalitu, rozsah a četnost výstupů poskytovaných zmíněným realizačním týmem hráčům a trenérům. Včasné a úplné informování o konaných procesech, respektování a vnímání životních situací jednotlivých hráček a hráčů, snaha svazu nezatěžovat jednotlivé týmy zbytečnostmi a zmatky jsou atributy, které by měly patřit k základu avizované vyšší kvality servisu. Některé týmy mají v souladu s platnými řády status reprezentačních týmů již více než čtyři měsíce, jiné o něco kratší dobu, ale dosud nedošlo k podepsání reprezentačních smluv (v minulých letech se tak dělo i v horizontu tří týdnů od ukončení finálových zápasů). Nejsou k dispozici ani návrhy smluvních podmínek pro trenéry a hráče, nejsou známy týmové rozpočty a kvůli těmto okolnostem není ani jednoznačné, zda za stanovených podmínek bude možné plnit tréninkové a přípravné plány, které většina týmů stejně již dávno vypracovala a jejichž obsah realizuje v jakémsi provizorním režimu, dokonce s rizikem, že některé náklady a objednávky nebudou svazem uhrazeny. To vše v sezóně, která je rozhodující pro případnou účast na zimních olympijských hrách. Možná někdo namítne, že jsou přece prázdniny a dovolené a tedy není možné očekávat, že vše půjde jak na drátkách, případně někdo zmíní, že nebyly k dispozici informace od Národní sportovní agentury. To však neobstojí. Květen a červen byly dostatečně dlouhé měsíce na to, aby všichni, kterých se to týká, věděli na čem jsou a měli úplné informace. Jsme svědky nepřímé úměry. Větší počet lidí, kteří konzumují více peněz neznamená vyšší kvalitu poskytovaného servisu.
«»
↑ nahoruUmístění počáteční fáze přípravy juniorské reprezentace na prosincové mistrovství světa B připadlo symbolicky městu Jičín. Loupežníci Jičín jsou totiž mistry republiky a náleží jim právo utkat se ve finské Lohje o výsledek, který by našim mladým reprezentantům umožnil podívat se do dějiště příští zimní olympiády – do Cortiny d´Ampezzo. A nejen se podívat, ale i hrát proti těm nejlepším hráčům své kategorie. Již tradičně je světový šampionát hráčů do jednadvaceti let umístěn do budoucího olympijského areálu. České juniorské týmy už dlouho na kýženou metu nedosáhly, byť několikrát byly docela blízko. Naposledy před více než deseti lety. Struktura prvního přípravného kempu byla založena na mapování a ověření pohybových schopností jednotlivců. Na programu bylo nepřeberné množství aktivit, především běh v nejrůznějších variantách, kruhové tréninky ve fitness centru, plavání, ale i beach volejbal, stolní tenis a některé atletické disciplíny, například skok do výšky. Došlo i na lezeckou stěnu a souboj týmů na kuželkové dvoj dráze. Trenéři získali přehled, co se v jejich svěřencích skrývá a druhé kolo přípravného kempu, které bude v srpnu v Nymburku, již bude ve znamení ladění kondice na zvládnutí začátku sezóny na ledě. Bojovná nálada, odhodlání a nadšení celého týmu je příslibem pro podzimní etapu.
«»
↑ nahoruIsabelle Wranå je sedmadvacetiletá skipka svého ženského curlingového týmu (Panthera), se kterým dosáhla významných úspěchů na mnoha světových turnajích, a to v juniorském i dospělém věku. Její bratr Rasmus je dvojkou v dlouhodobě nejúspěšnějším švédském týmu vedeném kapitánem Niklasem Edinem. Rodina Wranå nejsou ale jen tito sourozenci, aktuálně mistři světa v kategorii mixed doubles, ale je to i jejich otec Mats, který je seniorským šampionem a úspěšným trenérem. Švédští sourozenci ovládli letošní mistrovství deseti výhrami a utrpěli jedinou porážku, to ještě v základní skupině v utkání proti Skotsku. Rasmus byl procentuálně nejúspěšnějším hráčem (84%) a jeho sestra skončila mezi ženami na druhém místě (80,9%), za zcela mimořádně hrající Kadrianou Lott, která hrála v šesti zápasech z devíti na více než devadesát procent, s celkovým průměrem 88,4%. Švédské pořadatelské město Östersund zklamalo mizivou diváckou kulisou, a to přesto, že se souběžně s mistrovstvím světa mixed doubles tradičně hraje seniorský šampionát (kategorie nad 50 let) v obou kategoriích. Jako evidentně zcela bláhová se ukázala strategie kombinování těchto dvou sportovních podniků z důvodu vzájemné divácké podpory. Seniorky a senioři nezaplnili prostory určené divákům a nevytvořili potřebnou atmosféru. A tak to, co zabíraly kamery, a televizní diváci sledovali na obrazovkách, byly mnohdy jen úplně prázdné tribuny. Po sportovní stránce se ale vše jevilo jako bezchybné. Ve finále domácí Švédové (Wranå , Wranå) porazili Estonce (Kaldvee, Lill) a bronz patří stálicím této disciplíny Norům (Skaslien, Nedregotten). České dvojici (Paulová, Paul) patří šestnáctá příčka, do kvalifikace padají Turci, Novozélanďané, Francouzi a Španělé. Letošní soutěžní sezóna tímto podnikem skončila.
«»
↑ nahoruDvacítka zemí se účastní Mistrovství světa v curlingu 2024, kategorie Mixed Doubles ve švédském Östersundu. Česká republika si díky výsledku z posledního světového šampionátu (15. místo – Zelingrová, Chabičovský) udržela pozici v elitní společnosti a pro letošní rok nasadila mistrovskou dvojici Zuzana Paulová, Tomáš Paul, provázenou trenérem Wadem Scoffinem. Český pár zahájil soutěž dvěma porážkami, jmenovitě se Skotskem a Kanadou. Poté navázal dvěma výhrami s Novým Zélandem a Čínou. Následující tři duely byly rozhodující pro případné umístění v horní části startovního pole. Dvě prohry se zdánlivě „hratelnými“ soupeři (Korea, Austrálie) posunuly ambice českých reprezentantů na účast v play-off do teoretické roviny. Zejména prohra s protinožci, ovlivněná rozkolísáním mentálního nastavení hráčů po vlastním time-outu, jehož výsledkem nebyla jasná a odůvodněná představa o pokračování v endu, mrzela nejvíc. Koncentrovaný a zlepšený výkon Paulových proti Hamiltonovým (USA) však následně přinesl důležitou výhru, která poněkud vzdaluje českou dvojici od té úplně spodní části tabulky. Umístění na předposledních dvou příčkách v jednotlivých skupinách totiž sebou nese povinnost odehrát zápas o udržení v šestnáctičlenné sestavě, která má jistou účast na příštím šampionátu. Naše, v pořadí osmé utkání, se Švédy (Wranå, Wranå), nebylo po dvou inkasovaných trojkách ve druhém a čtvrtém endu snadné zvrátit a výsledek 4 : 7 po sedmi endech (a rozehraném osmém endu) odpovídá rozdílu v úspěšnosti odehraných kamenů, který činí více než dvacet procentních bodů ve prospěch švédské dvojice. Závěrečný duel proti Holandsku bude zápasem o umístění ve skupině, i o celkové umístění. Kromě výsledku na naší dráze bude hrát roli i výsledek zápasu Čína – Korea a Austrálie – Nový Zéland a do konečného umístění může promluvit i tzv DSC (Draw Shot Challenge).
«»
↑ nahoru