Mistrovství České republiky v curlingu je ve své nadstavbové části nepochybně vrcholem sezóny pro týmy, kterým se buď podařilo do závěrečných kol proniknout, nebo se do nich kvalifikovaly díky loňskému mistrovskému titulu. Play-off MČR je důležité a významné nejen pro účastníky, ale i pro fanoušky, ostatní curlery, rodinné příslušníky, sportovní média a příznivce zimních sportů. Letos se do turnaje dostaly pestré čtveřice. V ženách mnohonásobné šampionky ze Sokola Liboc – tým Anny Kubeškové, dále ostřílené matadorky ze Savony H, zkušené a z dřívějších reprezentačních zkušeností profitující hráčky Savony M a mladé a neokoukané Ledolamky. V mužích se k aktuální reprezentaci vedené Lukášem Klímou (Zbraslav) přidali mladí střelci z Dionu Alpha se skipem Vítem Chabičovským, letos v dobré formě hrající Dion Young Boys a trochu překvapivě i Trutnov 1.
Základní část rozhodla o tom, že přímo do finále postoupily v ženách Sokol Liboc a v mužích Zbraslav. Semifinálové duely poslaly do finálových bojů ženy ze Savony H a muže z Dionu Alpha. Obě kategorie dospěly za stavu 1 : 1 na utkání do třetích zápasů, kdy se přímo rozhodovalo o vítězích. Muži to zvládli o něco dříve (9 : 3 po osmi endech) a titul zůstává v držení zbraslavských hráčů (Klíma, Černovský, Jurík, Boháč, Klípa). Ženy hrály rozhodující utkání až do úplného závěru, kdy úspěšným hitem zajistila Sokolu Liboc již devátý titul v řadě kapitánka Anna Kubešková (dále Zelingrová, Baudyšová, Müllernová, Špundová, Pařízková).
Po sportovní stránce je možné označit republikový šampionát za vydařený. K vidění byly napínavé zápasy, přesně hrané kameny, složité herní situace, těsná měření i emoce. Týmy ukázaly, že curling hrát umějí. Celkově je jistě několik témat a námětů, které by si zasloužily diskuzi. Například nepřítomnost národního trenéra, nedobrá kvalita ledové plochy ve spojení s kameny, takřka k nule snížený zájem médií možná plynoucí z platonicky pojatého marketingu, nebo celkový technický stav roztylské haly. Český svaz curlingu si je však těchto okolností vědom a v brzké době nalezne řešení.
Sláva vítězům, čest poraženým. Hodně štěstí všem, kdo mají rádi curling.
«»
↑ nahoru
Právě skončil curlingem nabitý týden. Dvě významné akce si zasloužily plnou pozornost a opravdu to stálo za to.
Ta s menším dopadem, ale přitom o něco hůře dostupná se odehrála ve Finsku, kde jinde než v Lohje. Mistrovství světa juniorů a juniorek, na kterém již tradičně chyběly české reprezentační týmy, se vešlo do osmi dnů od 17. do 24. února. Desítka reprezentací v každé z kategorií svedla boje nejen o medaile, ale i o právo neúčastnit se mistrovství světa B. Jistotu účasti v elitě získala zatím pouze šestice účastníků, a to do okamžiku, kdy Itálie potvrdí hostitelství MS 2025. V mužích mají medaile Norové – zlato a za nimi jsou Italové a Dánové. V ženách uspěly nejlépe Švýcarky, další příčky patří Japonkám a Norkám. Kvalita juniorského curlingu se viditelně zvedá a je jen škoda, že vyvrcholení sezóny mladých hráčů a hráček uvízlo v zasněžených hvozdech sportovního centra nedaleko finského městečka Lohje a nenachází organizátora v některém z větších měst kteréhokoli světadílu.
Sledovanější, a díky zvláštnímu kanálu YouTube také dostupnější, bylo Mistrovství Kanady žen 2024, tzv. Scotties. Calgary bylo důstojným hostitelem a divácká kulisa nejen značná, ale i kvalifikovaná. Hlavními favority byly tentokrát tři týmy (Einarson, Homen a Jones). Formát dvou skupin po devíti týmech vyslal do play-off šestici, kdy k uvedeným družstvům se přidaly týmy Cameron, Lawes a Sturmay. Už Round Robin přinesl zajímavé a velmi atraktivní zápasy a také několik poučných momentů, například v podobě předčasného uklizení kamenů v utkání Jones vs. Grandy a následné debaty o počtu dosažených bodů. V pozadí šampionátu celou dobu šuměly dvě kauzy, či příběhy. Jeden příběh sice veřejně prezentovaný, ale ukrývající pointu – Briane Harris (lead v týmu Einarson), vůbec nenastoupila do turnaje s tím, že k tomu nebyla oprávněna! Avšak oficiální důvod nebyl sdělen a po sítích kolovaly a doteď putují nejrůznější dohady. Druhým highlightem bylo oznámení curlingové megastar Jennifer Jones, že toto je její poslední sezóna v tradičním curlingu. Výsledkově bylo překvapením, když tým Einarson prohrál v nadstavbě dva zápasy za sebou a do boje o medaile pustil tým Sturmay. V souboji „lehčích vah“, debutantek, byla nakonec lepší čtveřice z Manitoby (skip Kate Cameron), která však v následujícím duelu podlehla týmu Jones ze stejné provincie a odváží si z Calgary výtečné a jistě nečekané třetí místo. Finálové vítězství a tím i právo reprezentovat Kanadu na brzkém MS žen se po boji stalo kořistí šťastnějších žen z Ontaria, týmu Homan. Bojovalo se celých deset endů, k vidění byly přesné runbacky i dokonalé double take-outy a k tomu neobvyklý backspin, který pomohl Manitobě ke srovnání stavu po devíti endech. Spousta inspirace a studijního materiálu, které poskytl kanadský curling zbytku světa prostřednictvím volně přístupných videí má obrovskou hodnotu a Kanadě za to patří velký dík.
foto: kandské šampionky, tým Ontario, Rachel Homan, Tracy Fleury, Emma Miskew, Sarah Wilkes
«»
↑ nahoru
Sen a lákavá vize:
„Čerstvě připravené curlingové dráhy s tematicky laděnými cílovými poli a ostře se rýsujícími barevnými kruhy soustředěnými kolem tee. Všude čisto, teplota mezi pěti a devíti stupni Celsia s relativní vlhkostí do 50%. Černé gumy odrazových bloků lákají k prvnímu skluzu. Pečlivě, do dvou řad po čtyřech, srovnané osmičky curlingových kamenů, jejichž lesknoucí se madla míří stejným směrem. Na barevně odlišených sadách kamenů je patrný výrazný pruh světlejšího odstínu - striking band. Stolky za drahami, klubová košťata, malé kartáčky, plastové kužely a další nezbytnosti jsou nachystány k použití. Na jasně bílé ledové ploše je zbrusu nový pebble a zmrzlé kapičky s odřízlými hroty odrážejí světlo z led diod, zavěšených nad drahami, jakoby to byla sklíčka z bižuterie. Nad šatnovým koridorem, za prosklenou stěnou, do celého hracího prostoru nevtíravě svítí klubová restaurace se dvěma řadami pro diváky. Na prostřených stolech trůní karafy s vodou a v malých stojáncích, ve tvaru curlingového kamene, čeká na návštěvníky aktuální nabídka občerstvení. To je to místo, kam se vracím rád zas a znova.“
Srpen 2023, Praha:
Venkovní teplota 32 stupňů a vysoká vlhkost vzduchu. K tomu curlingový led, který má mít dostatečnou kvalitu na to, aby se na něm daly plnit předepsané tréninkové jednotky. A také na to, aby nemohlo dojít ke zranění hráčů a hráček zaviněnému omrzající ledovou plochou nebo mizením povrchové úpravy zajišťující optimální skluznost curlingové obuvi a košťat. Existují lety prověřené postupy zabezpečující značnou pravděpodobnost úspěšné instalace ledové plochy na začátku nové sezóny a také formy údržby ledu v okamžicích, kdy by mohlo dojít k ovlivnění kvality ledu vinou vnějších faktorů.
V první řadě je to kvalita budovy nebo sportovního zařízení a přizpůsobení základních provozních standardů požadovanému účelu. Zažil jsem řadu úspěšných instalací ledových ploch v tělocvičnách, obchodních střediscích a objektech určených jinému účelu, například před universiádou ve španělské Granadě. Hlavní role vždy hráli: icemaker – expert, fungující technologie, chlazení, vytápění, vzduchotechnika a mnohdy dokoupená či půjčená přidaná zařízení, většinou skříňové odvlhčovače. Klíčový je zkušený člověk s dostatečným mandátem, který ví, co má dělat v různých situacích a jak řešit možné krizové okamžiky. Splnění výše uvedených předpokladů dává záruku trenérům, realizačním týmům a hlavně atletům, že se mohou spolehnout na své tréninkové plány a jejich splnitelnost.
Je to uzavřený kruh, který od fungujících sportovních zařízení, přes práci zkušených trenérů, nastavení termínů a sestavení kalendářů, naplnění rozpočtů a dostatek motivovaných sportovců až po chápavý, rozumný a kvalifikovaný management vede k úspěchům, které přinášejí zájem veřejnosti, mládeže i médií. A tam je nový začátek cyklu a kruh, ze kterého není rozumné vystupovat přehlížením evidentních skutečností. Případně plýtváním času na ostrakizační manýry, ozve-li se nevinná kritika s humorným podtextem.
Roky 2021 a 2022 provázely jisté rozpaky a hledání řešení technických a personálních problémů při zahájení sezón. Rok 2023 by už měl být jiný, protože je z čeho se poučit.
«»
↑ nahoru
Přijal jsem pozvání do nově spuštěného rádia - Rádia Prostor. Tím, kdo mě pozval, byl Jirka Kalemba, se kterým jsem za poslední léta odkomentoval stovky hodin curlingu. Bylo to moc příjemné popovídání, ve kterém jsme se dotkli jednak některých historických momentů, neobvyklých prožitků ze společně absolvovaných hodin u mikrofonu a také našeho v tandemu realizovaného projektu "Medaile na chvíli". Je to kniha, která vyšla v nakladatelství Epocha a pojednává o snaze Adama Ondry získat na Olympijských hrách v Tokiu 2020 (2021) pro Českou republiku medaili ve sportovním lezení. Jirka se mě rovněž ptal na mou první knihu a sice "Curling - lesk i bída", kterou jsem v nakladatelství Epocha vydal před dvěma lety. Celé interview jsem vnímal mimo jiné i jako další potvrzení toho, že curlingová sezóna a její předolympijský cyklus jsou v plném proudu.
Celý pořad si můžete poslechnout na odkazu: rozhovor
foto: tituly knih
«»
↑ nahoru
Opravdu mi bylo líto Joela Retornaze. Ve velké časové tísni hrál Joel kámen na trojku, a tím i výhru v semifinálovém utkání proti Skotsku. Bylo to rozhodnutí učiněné až poté, co se Italové shodli na variantě draw na dvojku, a tedy posun zápasu do extraendu. Kombinace nedostatku času a změny na poslední chvíli přesto vedla k mimořádně zdařilému hodu a nakonec i k měření, zda je to dvojka, nebo trojka. Dva, tři milimetry, které chyběly Italům k trojce, dodaly Skotům sílu do přidaného endu. Italové extraend prohráli a za pár hodin šli do zápasu o bronz, kde padli proti Švýcarům 3 : 11. Jasný výsledek, po osmi endech, mělo i samotné finále. Kanadský skip Brad Gushue zahrál ve třetím endu delší draw proti dvěma kamenům soupeře a následný stav 0 : 4 už nebylo proti výtečně hrajícím Skotům jak zvrátit. Zklamaní jsou určitě Švédové, kteří jasně podlehli již v kvalifikaci na semifinále Kanaďanům poté, co se rozhodli podstoupit v sedmém endu za stavu 1 : 4 neúměrné riziko a po pokusu o zázračný kámen na dvojku zápas ztratili trojkou uhranou soupeřem proti.
Divácká kulisa počítaná na tisíce diváků – finále sledovalo bezmála šest tisíc přihlížejících. Výborné technické podmínky, včetně elektronické kontroly odhodu na hog-line (konečně!!). Ale hlavně viditelný posun v kvalitě hry jednotlivých týmů. K vidění byly série přesných runbacků, na centimetr umístěných freezů i odvážných trickshotových kousků, např. spinner Niklase Edina proti Norsku. To jsou všechno výrazné plusy, které posouvají curling, jako sport, zase o úroveň výše.
Český tým skončil na desátém místě poté, co dosáhl na tři výhry (proti Novému Zélandu, Turecku a Koreji). Po loňském devátém místě je to potvrzení pozice, která by stačila na účast na olympijských hrách. Je to sice na těsno a za rok bude světový curling zase o krůček dál, ale při zvýšeném úsilí a tvrdé práci na vylepšení technických dovedností a taktických postupech můžou Češi reálně uvažovat o prolomení zatímního bloku českých reprezentací v účasti na OH. Pro českou pětici Lukáš Klíma, Marek Černovský, Radek Boháč, Martin Jurík a Lukáš Klípa byl jistě šampionát hraný v kanadské Ottawě nenahraditelnou zkušeností, na které se dá stavět.
foto: situace těsně před posledním kamenem Italů v desátém endu v semifinále MS proti Skotům. Hrát na dva nebo na tři?
«»
↑ nahoru
Hostitelem šampionátu bylo Švédsko, konkrétně městečko Sandviken, oblast Gävleborg, s necelými čtyřiceti tisíci obyvateli. Seznam účastnických zemí zahrnoval i některé, na té nejvyšší úrovni méně často vídané. Například hráčky Nového Zélandu či Turecka nepatří k pravidelným soupeřkám při vrcholu curlingové sezóny. V posledních letech není kvůli financím snadné najít pořadatelskou zemi, a tak poté, co byla odbyta povinná, covidem komplikovaná varianta pořádání mistrovství světa v Kanadě (Saint George a Calgary), hledalo se dlouho v Evropě. A v ní došlo znovu na Skandinávii.
Letošní šampionát byl ještě pořád bez přidělování olympijských bodů, což zřejmě poněkud ubralo na atraktivitě a diváckém zájmu. Poloprázdné, až prázdné hlediště Gὅransson arény tvořilo trochu nedůstojnou kulisu výkonů světové ženské curlingové špičky. Zejména v první polovině základní části se více skloňovala proměnlivá kvalita ledové plochy, kvůli níž mohly o své výhry některé přijít, než výkonnost týmů. Výsledky nakonec vykrystalizovaly v pouze jedno velké překvapení, a sice úspěšnou norskou reprezentaci (Roervick). Suverénkami se staly Švýcarky Tirinzoni, Pätz, Howald a Schwaller (trenéři Kjell a Charette). Dokonce se při svém vítězném tažení celým turnajem (14 výher, žádná prohra) přehouply přes třicítku (37) vyhraných zápasů na MS v řadě. Jejich výhra ve finále nad zmíněným překvapením, Norkami se nerodila snadno, ale Alina Pätz zahrála v pravý okamžik dokonalé draw a odvrátila hrozící prohru. Na třetím místě jsou Kanaďanky, které přehrály Švédky, a za nimi jsou Japonky a Italky. Zklamáním byl výkon Skotek, bronzových z ME 2022, které se umístily dvanácté, tedy těsně před zcela mimo světovou třídu stojícími Novozélanďankami.
Samotný formát mistrovství světa v tradičním curlingu je předmětem velkých debat, které zahrnují evergreeny, jako počet endů, na které se má hrát (10 versus 8) nebo množství a systém kvalifikace účastníků. Trochu do pozadí se dostávají technické deficity vykazované v posledních několika letech, a to zejména kontrola odhodu na hog-line. Další problematickou okolností je systém a využívání pravidelných večerních tréninků v případě, že se v průběhu šampionátu tzv. „brousí“ kameny. Otázkou je, zda by nebylo řešením prodloužit předzápasové tréninky tak, aby si přímo na nich a těsně před utkáním mohli hráči či hráčky kameny otestovat tak, jak potřebují.
«»
↑ nahoru
Český curling má staronové mistry/mistryně republiky. Své tituly obhájily týmy Kubešková a Klíma. Mluvím o “tradičním”, tedy “čtyřkovém” curlingu. Je to jistě dobrá zpráva pro naplnění nadějí vkládaných do běžícího olympijského cyklu. Letošní, listopadové mistrovství Evropy, do kterého oba české týmy nastoupí v elitní skupině, bude kvalifikací na světový šampionát, který rozdělí účastnickým zemím první olympijské body. Jsme na začátku dvouletého rozhodujícího období a důležité je, jestli dokážeme zmobilizovat zdroje, možnosti, lidi, partnery a sponzory tak, aby efektivně došlo k vygenerování nejsilnější sestavy, a to jak hráčů, tak i realizačního týmu.
Je to víc než měsíc od korunovace nových šampiónů, sezóna se kvapem chýlí ke konci a brzy budeme zavírat halu před letní odstávkou. Každý uplynulý týden, ba každý den, kdy není zřejmé, co bude v běžící sezóně dál, je problém. Snaha komise, která iniciuje několik setkání se zástupci týmů (vč. MD) které se umístily na prvních třech místech MČR je chvályhodná, leč opožděná. Samotný materiál, který debatu provází, obsahuje některé závažné faktické chyby včetně nepřesností v termínech. Navíc není jasno v záležitosti obsazení pozice národního trenéra, čímž se brzdí vytvoření plánu koordinované přípravy státních reprezentací. Je třeba vést rychlou a konstruktivní debatu o využití zbytku sezóny způsobem, který bude pro týmy - a to nejen ty reprezentační - atraktivní a efektivní. V kalendáři akcí je do konce května celkem pět volných „svazových termínů“, které zatím nemají specifikovanou náplň. Je už načase tato data obsadit konkrétními aktivitami.
Start na olympijských hrách je logickou metou každého atleta, je to cíl, ke kterému upíná své snažení každý, kdo si zvolil cestu vrcholového sportovce. Vyšším cílem je při účasti na olympiádě uspět. Pomozme našemu svazu vytvořit takové podmínky, které pomůžou našim hráčům, trenérům a funkcionářům a usnadní jim jejich tvrdou práci. Případný úspěch bude patřit všem, kteří, byť jen malinko, přispěli.
«»
↑ nahoru
Český curling má za sebou další těžký rok. Několik pozitivních momentů nevyvážilo zjevné problémy, se kterými se několik set členů Českého svazu curlingu potýká. Některé obtíže jsou aktuální a spatřily světlo světa nedávno, jiné jsou dlouhodobé a trápí nás několik let. Vizitkou činnosti, byť nikoli jedinou, jsou dosažené výsledky. Důležité kategorie, které přinášejí marketingový, reputační a finanční benefit, se mohou pochlubit jen dílčími úspěchy. Mixed Doubles účastí na olympiádě 2022, wheelchair a muži postupem na MS 2023, ženy vybojovaným postupem do A skupiny ME pro rok 2023. V tomto ohledu gratulace a vyslovení uznání. To jsou však plody práce, která započala již mnohem dříve, možná před dvanácti, patnácti lety.
Jinak je to s kategorií, která je zcela klíčová pro české pozice v budoucnu, tedy s juniory a juniorkami. Po skvělém období 2006 – 2014, provázeném mnoha účastmi v elitní světové desítce a korunovaném stříbrnou medailí juniorek na MS 2012, přišla etapa dlouhodobého zmaru. Naši nejmladší reprezentanti se za posledních sedm let ani v jedné z kategorií nedostali mezi nejlepších patnáct a několikrát skončili dokonce až v třetí desítce. Celá jedna generace se, na rozdíl od té předcházející, nedostala do kontaktu se světovou špičkou a budou jí chybět cenné zkušenosti. A to všechno proto, že vedení tvrdošíjně lpí na postupech, které ověřeně nikam nevedou. Ten, kdo očekává jiné, a spíše lepší výsledky při používání dříve neúspěšných metod, je blázen a zaslouží si trest. Důvody pro nízkou úspěšnost jsou však i v obecném ignorování některých dalších okolností. Dlouhodobě je patrný nedobrý technický stav naší svazové haly (opakované potíže s technologií), nedostatečná péče o naše curlingové kameny, hluboké rýhy, nečistota a nerovnosti na ledové ploše, nepřehledně a jen občas fungující restaurace s tribunou, chátrající interiér budovy, nepoužívané parkoviště v horní části pozemku, a tak dále. Uvedené okolnosti mohou značně přispívat k celkově nižší efektivitě tréninkových procesů a spolu s nevhodně nastaveným herním kalendářem nesou neúspěch. Symbolem chyb je nucená desetidenní pauza v provozu haly v období konce kalendářního roku. Na prostý dotaz reprezentačního týmu žen, jestli bude možné organizovat malý přípravný kemp v posledním týdnu roku, přišla strohá odpověď, že nikoli, protože hala bude zavřená. V době, kdy zimní sporty prožívají plnou sezónu, curleři s vlastní halou odpočívají, netrénují a ani nesoutěží.
«»
↑ nahoru
Pár hodin po skončení finálového turnaje Mistrovství České republiku v curlingu jsem si pustil záznam utkání mezi dvěma kanadskými týmy z letošního Brier (Koe – Dunstone). Nebyl to dobrý nápad, protože scházelo málo, a zvláštní atmosféra provázející český curling, roztylskou halu a boje o titul mistra ČR 2021/2022 by vyprchala.
Letošnímu českému šampionátu, lépe řečeno nadstavbě extraligové soutěže, předcházelo finálové klání smíšených dvojic hrané ve formátu pěti účastníků. Kvalifikační systém, založený na výsledcích dvou samostatných open turnajů a jednom účastníkovi přidaném na základě zahraničních výsledků, vytvořil sestavu, ve které byly i juniorské dvojice. A jedna z nich, Julie Zelingrová a Vít Chabičovský, dokázala celý turnaj vyhrát, a to jen s jediným malým zaškobrtnutím. Šest výher a jediná prohra jsou vizitkou, se kterou pojedou reprezentovat ČR na MS.
Ve čtvrtek, 3. března, začal Round Robin MČR mužů a žen. Ledové podmínky byly celkem dobré. Rychlost mezi 13,6 a 14,6 a točivost bezmála čtyři stopy nabízely ofenzivní pojetí hry, které většina týmů aplikovala. Po základní části zůstaly semifinálové dvojice Savona H - Ledolamky v ženách a Kolibris NG – Kolibris 2 v mužích. Přímou účast ve finále si výhrou v Round Robin vybojovaly týmy Liboc 3 (skip A. Baudyšová) a Zbraslav (skip L. Klíma). Zaslouží si připomenout, že zúčastněné týmy neměly stejné podmínky na přípravu. Pandemie Covidu-19 a jí provázející zákonné okolnosti umožnily plnohodnotně trénovat jen některým hráčům a hráčkám. A všem dohromady navíc chyběla standardní zápasová zátěž, běžná v minulých letech. V některých momentech se uvedené aspekty projevily. Jen mírně nadprůměrná kvalita hry byla doplněna bojovností a zvýšeným úsilím. Většina zápasů byla vyrovnaná a některé končily extraendem. Na veškeré dění dohlížely, kromě rozhodčích, nefunkční centrální hodiny ukazující zatvrzele 5,52, alespoň ze strany hlediště. Bronz náleží Ledolamkám a Kolibrisu NG. V pondělí, nejdéle v úterý, se mělo rozhodnout o reprezentačních týmech pro letošní mistrovství Evropy. Obě finále dospěla do rozhodujících třetích zápasů, kde si pozdější vítězové vytvořili nadějné náskoky již v první polovině utkání. Stříbro mají v ženách Savona H a v mužích Kolibris 2. Po sedmé v řadě slaví titul Liboc 3, když tradiční skipku Annu Kubeškovou letos na pozici nahradila Alžběta Baudyšová. V mužích zopakovali výhru zbraslavští hráči vedení Lukášem Klímou.
Byly to pro mě, jako dlouholetého kouče reprezentace žen, náročné dny plné emocionálního vypětí. Na mnoha detailech jsem viděl, že máme před sebou spoustu práce, abychom se udrželi v evropské špičce, nemluvě o té světové. A to ve všech kategoriích. Věřím, že nám okolnosti umožní koncentrovat se na plnění zadání a konkurovat těm nejlepším.
foto: v titulu vítězný tým žen Liboc 3, dole v galerii oba mistrovské týmy a pohled do haly se stálým časem 5,52 na centrálních hodinách.
«»
↑ nahoru
Z jedné hodiny hrubého času cca 20 minut o curlingu v rozhovoru s Vavřincem Hradílkem. Děkuji za příjemnou atmosféru a hezké popovídání.
Můžete si poslechnout: Radiožurnál - sport, 21.10.2021
«»
↑ nahoru
Vždy jsme si říkali, že vyhrát turnaj není snadné, bez ohledu na to, jak dobře je obsazen. Přípravný kemp spojený s turnajem v hale v belgickém Zemstu si české ženy vybraly i proto, že z minulého roku chyběla herní zátěž a ověření schopností na turnajích a v soutěžích. Celkem šest zápasů znamenalo šest výher včetně vítězství nad belgickou mužskou reprezentací. Velice pěkně organizovaný "bonspiel" navíc s informací, že Zemst usiluje o pořádání soutěží ze seriálu CCT, a to jak v mužské tak i ženské kategorii, nás bavil. Řada přítomných hráčů se vyjádřila obdivně na adresu roztylské curlingového haly, kde se v minulých letech zúčastnili tradičního kempu pro dospělé curlery. Triumf nás potěšil, zvýšil nám sebevědomí a dobře nás naladil na pokračování v sezóně, ve které nás čeká mimořádně náročný program. Pár dní odpočinku na domácím ledě a pak vzhůru na další podnik, tentokrát do Petrohradu (pokud budou víza, letenky a ubytování).
foto: Tým Kubešková, vítěz turnaje
«»
↑ nahoru
Jeden páteční zápas a tři sobotní znamenají celkem čtveřici utkání, které zatím mají na kontě Anna, Betty, Míša a Ežen. Součástí energetického výdeje je i každodenní několikrát opakovaná docházka do haly a zpět. Jsou to asi dva kilometry, tedy něco kolem dvaceti minut. Když jsem to šel včera celkem třikrát do haly a třikrát zpátky, přišlo mi to trochu dlouhé. Bydlíme v roztomilém domku s velmi příjemnými domácími. Ráno na nás v přízemí pod schody čeká připravená snídaně a při odchodu nás zdraví plachá kočička. Zatím máme čtyři výhry, ale nejtěžší soupeři nás ještě čekají. Dnes hrajeme od devíti a pak odpoledne závěrečný duel, po kterém se přesuneme blíže k letišti, ze kterého v pondělí brzy ráno letíme zpět domů.
foto: domek, ve kterém bydlíme
«»
↑ nahoru
Český národní tým žen tráví několik dní v Belgii v rámci přípravného kempu spojeného s turnajem. Hostitelem je městečko Zemst a příjemná hala s třídráhou. Včera jsme si dali tréninkový den, strávili jsme čtyři hodiny na ledě a další čas posezením v hale. Vládne zde velmi přátelská atmosféra, na zdi máme soupis nápojů, které jsou k dispozici na baru, a protože jsme tu často sami, vezmeme si co potřebujeme a uděláme čárky do příslušných kolonek. Na konci to vše zaplatíme. První zápas je proti Lucembursku a zatím to máme poměrně pod kontrolou. Zítra to bude náročnější, tři zápasy. Ale na to jsme zvyklí i třeba z mistrovství světa. V hale jsou tři stupně (fakt zima), led má dobrou rychlost a vykazuje drobné nepravidelnosti. Ověřujeme si tedy schopnost číst led. Pár přátel si nás pamatuje z pražských Adult campů nebo z jiných setkání třeba na mezinárodních turnajích nebo na evropských šampionátech. Je to tady fajn, jen těch stupňů v hale by mohlo být víc.
«»
↑ nahoru
„Pravidla se nám od minule nezměnila.“ Okřídlená věta Petra Slavíka, kamaráda, hráče, rozhodčího, bývalého funkcionáře Českého svazu curlingu. Tuhle větu, vyřčenou s lišáckým úsměvem jsme od něj slýchali vždy před ligovým kolem, pokud ho Petr řídil v pozici hlavního rozhodčího. Petr před několika dny zemřel a zanechal nás překvapené a zaskočené. Znali jsme se dobře. Nikdy neopomněl poslat blahopřejnou zprávu po jakémkoli vítězství mého týmu. A to klidně i dvě hodiny po půlnoci. S Petrem, jako spoluhráčem jsem absolvoval jeden seniorský šampionát v kanadském Lethbridge (viz - foto), párkrát jsme proti sobě hráli v Českém poháru, ale hlavní vzpomínky se vážou k jeho angažmá ve Výkonném výboru Českého svazu curlingu v době mého prezidentování. Ve složitém období budování roztylské čtyřdráhy se Petr ujal nevděčné role místopředsedy ČSC pro výstavbu haly. Svou rozvahou a klidem pomohl v mnoha momentech udržet vedená jednání v racionální rovině a právem tak patří mezi „otce – zakladatele“ pražské curlingové haly. Velkým okamžikem pro něj bylo osobní setkání s prezidentem Světové curlingové federace Royem Sinclairem v Praze, v roce 2004 (viz foto). Rád mluvil o českém krasobruslení, ve kterém se dobře orientoval a vůbec byl sportovcem tělem i duší. V českém curlingovém prostředí bude Petr Slavík citelně chybět jako hráč i rozhodčí a postrádat jej budou i vozíčkáři, pro které byl důležitým funkcionářem. Petrovým odchodem se pravidla změnila.
«»
↑ nahoru
Spokojená, sportující, zdravá mládež je budoucností nejen každého sportovního odvětví, ale i naší občanské společnosti. Curling může k naplnění této vize napomoci systematickou prací a výchovou svých svěřenců. Po absolvovaném složitém roce a půl budeme muset řešit řadu existenčních problémů, ale na mládež nesmíme zapomenout. Kapacitně nejsme v současnosti schopni zvyšovat stavy mladých hráčů registrovaných v curlingových klubech a našem svazu. Dalším limitním faktorem je počet, úroveň vzdělání a zkušenost trenérů a instruktorů mládeže, kterými disponuje svaz, a které mohou využít kluby vychovávající žákovské a juniorské curlery. Přes všechny tyto objektivní překážky je třeba vnímat práci s mládeží jako neopomenutelný předpoklad dalšího rozvoje našeho sportu a pečlivě hlídat a rozvíjet tuto klíčovou oblast.
«»
↑ nahoru
Marketing je zdánlivě snadnou a přehlednou disciplínou, která má však svá úskalí a zdaleka ne vždy dokáže naplnit očekávání. Při nastavení marketingových procesů se vyplácí postupovat podle odborníkem zpracované koncepce, která vždy obsahuje některé nezbytné prvky. Základním stavebním kamenem potřebným pro zpracování marketingové strategie je kompletní zadání vycházející ze znalosti předmětu, činnosti, prostředí, historie, tradice, okolností a souvislostí. V samotné strategii pak nesmí chybět stanovení cílů, cílových skupin, výběr instrumentů, definování kontrolních mechanismů, metodika vyhodnocení realizovaných aktivit a samozřejmě harmonogram a rozpočet. V principu je třeba držet dvě základní linie, a sice komunikovat optimálním způsobem v rámci členské základny a nejbližšího okolí, a současně, pomocí jiných instrumentů, oslovovat média, potenciální podporovatele a partnery, vybrané instituce a nejširší veřejnost včetně mládeže. Zdaleka nestačí jen využívat sociální sítě, publikovat informace na webu a vydávat tiskové zprávy. Na druhou stranu obvyklým limitem efektivity jsou disponibilní finanční prostředky a svou roli hraje rovněž faktor času. Náš sport má sám o sobě svébytnou image a naším úkolem je ji udržovat, posilovat a rozvíjet. Mimo jiné pomocí marketingu.
«»
↑ nahoru
Ekonomika Českého svazu curlingu má dvě souběžné větve. Tou základní je hospodaření svazu a tou druhou důležitou větví je ekonomika svazem stoprocentně vlastněné společnosti Curling promo. Již před lety se podařilo stabilizovat finanční situaci svazu a díky hospodárnému vedení svazových činností vytvořit rezervu pro řešení plánovaných i nenadálých událostí. Český svaz curlingu v minulosti úspěšně zvládl i některé organizačně náročné podniky, jako například olympijskou kvalifikaci, mistrovství světa vozíčkářů či mistrovství Evropy smíšených týmů. Situace je však nyní o mnoho složitější a curlery čeká to, co celou společnost, a sice návrat do běžného života po roce a půl nejistot. Právě teď je třeba znovu aktivovat vznik ekonomické komise složené z kvalifikovaných ekonomů, která provede Český svaz curlingu spletí nástrah, které na nás všechny čekají od příští sezóny. Je nutné zrevidovat příjmovou i výdajovou část rozpočtu svazu a nastavit mechanismy tak, abychom nejen zvládli situaci kolem pozemku pod roztylskou halou, ale mohli dále rozvíjet veškeré činnosti, které svaz ze své pozice zajišťuje.
«»
↑ nahoru
Podpora výstavby nových curlingových drah je klíčovou aktivitou, která patří na přední místo svazem formulovaných cílů a úkolů. V současnosti se v Čechách hraje curling celkem na devíti drahách – čtyřech v Praze, dvou na Zbraslavi a třech v Brně. Kromě curlingových hal se ještě pravidelné curlingové tréninky konají (budou konat) na ledových plochách v Opočně (náhrada za Hradec Králové), Jičíně, Trutnově a Plzni. Uvedený výčet možností se zdá být pro základnu čítající přibližně šest stovek registrovaných hráčů (z toho cca sto třicet juniorů) dostatečný. Avšak s ohledem na nemalý, opakovaný zájem mnoha stovek potenciálních curlerů pravidelně hrát, je třeba aktivně vyhledávat a podporovat projekty zahrnující ledové plochy pro curling. Některé by mohly spatřit světlo světa již v příštím roce, jiné později. Český svaz curlingu jim musí podat pomocnou ruku a vytvořit pro ně podmínky, které umožní našemu sportu nejen stabilizovat členskou základnu, ale díky narůstajícím kapacitám i expandovat.
«»
↑ nahoru
České curlingové reprezentace jsou nejcennějším marketingovým artiklem, kterým náš svaz disponuje. Současně jsou odrazem dlouhodobého úsilí hráčů, klubů, trenérů, realizačních týmů, týmových sponzorů a podporovatelů. Tady je třeba zdůraznit, že poté, co se podařilo českým mužům postoupit po několika neúspěšných pokusech do A skupiny mistrovství Evropy, manželé Paulovi vybojovali historicky první účast českého curlingu na olympijských hrách. Již před čtyřmi lety byli Zuzana a Tomáš jeden kámen od postupu na ZOH 2018. Teď se to již podařilo, a za jejich úsilí, odhodlání a odvedenou práci jim náleží blahopřání a velký dík. Naprostá většina našich současných reprezentantů pochází z úspěšných juniorských týmů, které v minulosti opakovaně hrály A skupinu mistrovství světa, a je tedy zřejmé, kde je třeba napnout síly. Juniorské, ale i akademické reprezentace potřebují systematickou péči nastavenou a hlídanou svazem tak, aby se vrátily úspěchy, kterých dosahovali mladí hráči před deseti lety. Toto zvládnout by měl být jeden z hlavních úkolů pro nadcházející čtyři roky.
«»
↑ nahoru
Mistři světa mixed doubles jsou ze Skotska (Mouat, Dodds), stříbro mají Norové a bronz patří Švédsku. Ale! Na samém konci letošní bláznivé curlingové sezóny se českým barvám podařil husarský kousek. A to postup do olympijského turnaje kategorie smíšených dvojic! Dvojice Zuzana a Tomáš Paulovi skončila čtvrtá ve své desetičlenné skupině, čímž se kvalifikovala do přidaného zápasu Mistrovství světa mixed doubles 2021, ve kterém se napřímo bojovalo o účast na Zimních olympijských hrách 2022 v Pekingu. V napínavém utkání rozhodl poslední kámen Američanů, který dojel v cílových kruzích do horší pozice, než ve které byly dva české a Zuzana Paulová (dříve Hájková) mohla dát průchod svým emocím. Paulovi byli již před čtyřmi lety blízko účasti na ZOH, ale narazili v semifinálovém zápase MS 2017 na Švýcary, se kterými těsně prohráli, a konečné čtvrté místo na olympiádu nestačilo. Letos je to jinak. Solidní výkon obou hráčů zajistil řadu důležitých výher, například nad Ruskem nebo Německem a v závěru se projevila zkušenost a mentální odolnost českých hráčů, kteří se na kategorii mixed doubles již řadu let specializují. Zuzana i Tomáš patří mezi českou curlingovou elitu díky několika medailím, které již v minulosti získali. Společně mají bronz z kategorie mixed doubles z roku 2013. V roce 2012 byl Tomáš u bronzové medaile mužů ze zimní Universiády a ve stejném roce vedla Zuzana juniorskou reprezentaci žen ke stříbru na mistrovství světa.
Český curling se raduje, protože předchozími generacemi nenaplněná touha vidět českou vlajku v olympijské curlingové hale má nyní reálný obsah. Na konci roku se rozhodne, jestli naší mixed doubles dvojici doprovodí některá z reprezentací (muži, ženy), které budou usilovat o naplnění svých šancí v rámci olympijských kvalifikací. Třetina práce je odpracovaná na výbornou, tak ještě ty dvě zbývající dohrát!
foto: Zuzana Hájková (Paulová), Tomáš Paul
«»
↑ nahoru
Letošní, naprosto zběsilá sezóna je na svém vrcholu. Čtyři významná mistrovství světa jsou, přes všechny možné překážky, na programu a z nich už je dokonce něco odehrané. Mistrovství světa mužů, bez naší účasti, bylo po mírně rozpačitém úvodu přehlídkou výborných výkonů. Všechny cenné kovy se stěhují do Evropy, a sice zlato do Švédska, stříbro do Skotska a bronz do Švýcarska. Zlato náleží po právu seveřanům, kteří v semifinále i ve finále nadělili soupeřům pětky a zaslouženě berou první místo. Pro Niklase Edina je to již pátý triumf na MS. Bramboru vezou domů Rusové po nečekaně s přehledem absolvované části, ve které hrál každý tým s každým (Round Robin) a kde dosáhli dokonce na druhé místo v pořadí. Ve spodní části startovního pole jsou asijské země a kromě Číňanů, kteří mají olympiádu 2022 jasnou kvůli tomu, že se koná v Pekingu, budou hrát olympijskou kvalifikaci Japonci i Korejci. Do elitní sedmičky pro zimní olympijské hra se kromě medailistů, Rusů a Číňanů vešli ještě Kanaďané a Američani. Ostatní, včetně Norů, čeká loterie nervózního boje o zbylá tři místa na ZOH. Mistrovství světa vozíčkářů mělo svou ouverturu v podobě béčkového šampionátu, na kterém se předvedli i Češi. Se dvěma výhrami nakonec obsadili sedmé místo z deseti, díky o pár milimetrů lepšímu DSC. Další v pořadí je svět žen a poté svět mixed doubles. Obojí s českou účastí.
foto: česká reprezentace vozíčkářů
«»
↑ nahoru
Celý curlingový svět se nakonec vejde do jednoho kanadského města. Až na dvě krátkodobé výjimky, kterými jsou Aberdeen a Lohja. Opravdu je letos Calgary středobodem curlingového dění. Nejprve kanadský šampionát žen a hned po něm věhlasný turnaj Brier, jehož vítěz reprezentuje Kanadu na nadcházejícím mistrovství světa mužů, které se koná, kde jinde než v Calgary. To není ani zdaleka všechno. Před pár dny vyvrcholilo nadstavbovými zápasy mistrovství Kanady v kategorii mixed doubles. Za týden bude zahájen světový šampionát mužů, po něm se odehrají dva Grand Slamy a celý seriál zakončí mistrovství světa žen. Ano, curling se odstěhoval do provincie Alberta, kde v "curling bubble" prožívají hráči a realizační týmy úplně jiné soutěže, než na které byli kdy zvyklí. Režim je přísný. Izolace, karanténa, měření teploty, PCR testy, roušky, desinfekce, dodržování vzdáleností, atd, to jsou okolnosti, které jsou nedílným doplňkem zde hraných curlingových zápasů. Letošní Brier byl z mého pohledu trochu poznamenán nedostatkem odehraných turnajů, a tedy menší rozehraností týmů, ale to platilo jenom na začátku. Závěrečná kola a nadstavba nabídla skvělý zážitek v podobě výborných individuálních i týmových výkonů. Po dosud nezdařených finálových pokusech, konečně vyhrál tým Bottcher, když v závěrečném utkání zdolal tým Koe. Zajímavějším duelem ale bylo semifinále, ve kterém Bottcher porazil tým Dunstone až závěrečným angle raise na pět metrů. Lehce ve stínu předcházejících kanadských mistrovství zůstal šampionát mixed doubles, ve kterém zlato bere dvojice, která si to historicky "zaslouží" nejvíce: Einarson, Gushue. Proč? Protože oba v loňském roce se svými týmy (oba v pozici skipů) nemohli odehrát světová mistrovství, ač si právo reprezentovat vybojovali svými výhrami v Briers a Scotties. Držme palce českým zástupcům, kteří v závěru sezóny ještě zasáhnou do bojů o medile a důležité olympijské body. Jsou to nejprve vozíčkářům ve Finsku, pak ženy v Calgary a nakonec smíšená dvojice ve Skotsku.
foto: Einarson, Gushue - kanadští šampioni mixed doubles
«»
↑ nahoru
Curlingu je málo. Vlastně skoro žádný. Martin Bukovský slíbil seriál o historii českého curlingu, ale nesplnil. Svazové stránky nenabídly nic. Sociální sítě rovněž neprodukují nic o českém curlingu. Turnaje se nehrají. Mistrovství Evropy se nekonalo, mistrovství světa žen připravované ve Švýcarsku bylo zrušeno a na šampionát mužů jsme se nekvalifikovali. Jisté to mají vozíčkáři a mixed doubles. Ženy snad mají nějakou šanci, pokud se dohodne WCF s Kanadskou curlingovou asociací a vloží mistrovství žen do nacvakaného kalendáře sportovního centra zimních sportů v Calgary. Věřme, že se to podaří. Po tom dlouhém půstu přišlo vítané osvěžení v podobě zpožděných Youtube přenosů z „Curling Capital“. Přehlídka osmnácti kvalitních kanadských ženských curlingových týmů nastoupila na přelomu února a března do turnaje o titul národních šampionek v rámci tradičního tzv. Tournament of Hearts neboli Scotties. Podnik hostilo Calgary za detailně nastaveného bezpečnostního protokolu. Žádní diváci, pouze postavy z kartonu lemovaly ochozy a v hale s kapacitou několika tisíc diváků bylo v některých okamžicích až tísnivé ticho. Standardní, a jako vždy kvalitní bylo komentátorské obsazení. Celá řada postřehů, zajímavá grafika včetně aktuálních informací a drby ze zákulisí propojené vtípky a žertíky, to je každoroční slovní pinkaná Russe Howarda, Vica Reutera a jejich dalších tří kolegů. Ani letos to nebylo jiné. Patrné bylo výrazné omlazení startovního pole, byť k vidění byly i staré osvědčené tváře. Například juniorka Zachariasová (aktuální juniorská mistryně světa) versus veteránka Sherri Anderssonová (finalistka 2002) tvořily jisté protiklady, ale výkonnostně a hlavně výsledkově nebyly mezi mladými a zkušenými zas tak velké rozdíly. V letošním ročníku se do nadstavby těsně nedostal tým olympijské vítězky Jennifer Jonesové v sestavě s dvojnásobnou zlatou medailistkou Keitlyn Lawesovou a nově také bývalou jedničkou Lisou Weagleovou (původně tým Homan). Ani jednu ze dvou postupových možností jim nedovolila využít mladá skipka z Edmontonu Laura Walkerová, která solidním výkonem vybojovala účast v semifinále. Oživením a sympatickým zpestřením byl francouzsky mluvící tým z Québecu (skipka St. Georgesová, lead St. Georgesová a kouč St. Georges), který nejen že postoupil do Championship pool, ale bojoval o postup do play-off mimo jiné ve velmi vyrovnaném duelu s finalistkami posledních tří mistrovství Kanady, týmem skipky Rachel Homanové. Odměna sto tisíc kanadských dolarů za výhru ve finále však putovala stejně jako loni k týmu Kerri Einarsonové. Přes dvě prohry v průběhu turnaje prokázal tento ženský kolektiv z Manitoby výbornou trvalou výkonnost. Podobně jako minulý rok, málem klopýtl těsně před cílem nepovedeným runbackem , čímž daroval soupeři dvojku a připustil dorovnání výsledku. V posledním endu si však obhájkyně titulu výhru pohlídaly. Slavnostní ceremoniál vykazoval jisté znaky rozpačitosti vycházející z velmi přísných bezpečnostních opatření, ale vítězkám to radost nezkazilo. Družstvo Anny Kubeškové se před rokem těšilo na konfrontaci s tímto kanadským týmem, ke které však v Prince George nedošlo kvůli počínající pandemii Covidu-19. Snad letos očekávanému duelu nic nezabrání.
foto: tým Einarson (Manitoba)
«»
↑ nahoru
Přípravný karlstadský kemp je u konce a je čas na vyhodnocení. Znovu, po pár týdnech, jsme se dostali na led, a myslím, že nás to hodně bavilo. Měli jsme čas zkoušet nové drily, zabývat se technikou a dokonce si vyzkoušet některé trick shots, které nám ukázal Rasmus Wrana. Jsou to sice hody, které patrně nikdy v zápase nepoužijeme, ale pomáhají pochopit vlastnosti ledu, porozumět fyzikálním zákonům a kromě toho, je to dobrá zábava. Vzhledem k tomu, že nemáme žádné indicie ani informace, které by nám umožnili plánovat s předstihem několika týdnů, jsme odkázáni jen na spekulace, představy a přání. Listopad se stal faktem a víc a víc se mluví o vánocích. Nemusíme být velkými aritmetiky, abychom si nespočítali, že máme před sebou zhruba tři měsíce na přípravu na mistrovství světa. Pochopitelně nejdůležitější na tom všem je, abychom byli zdraví. A to nejen my, sportovci a trenéři, ale všichni. Otevření vnitřních sportovišť v České republice pro účely tréninků a soutěží profesionálních sportovců je dobrý signál, byť okolnosti jsou pro neprofesionály, včetně mládeže, docela limitující. Bude nutné zorientovat se v údajích, o které se opírají nastavené restrikce a v případě, že se objeví nerizikový prostor pro úpravu pravidel užívání sportovišť, pokusit se co nejdříve dostat na domácí led. Ekonomické okolnosti jsou zřejmé, ale řešitelné. Mentální zdraví a psychická pohoda nutnou podmínkou a současně cílem. Švédsko se pro nás stalo dobrou inspirací v přirozeném dodržování jednoduchých pravidel, ohledu, respektu, klidu a rozvaze. Můj poslední odjezd na vypůjčeném bicyklu od curlingové haly v Karlstadu ve včerejších večerních hodinách snad nebyl na dlouho posledním kontaktem s vnitřním sportovištěm.
foto kouč mizí ve tmě
«»
↑ nahoru
České curlerky jsou v hledáčku zájmu švédských médií. Stalo se to i v minulosti, například po úspěšném tažení českých juniorek na mistrovství světa v Ostersundu před osmi lety, ale tentokrát se během jednoho dne ozvaly nejen z lokální televize a časopisu, ale také ze Švédského rozhlasu. Ano velké písmeno ve slově Švédském je namístě, protože je to opravdu celostátní médium. Jednotlivé otázky se sobě trochu podobají, ale my na ně ochotně odpovídáme stále dokola. Co nás vedlo k tomu, že jsme přicestovali právě do Švédska, jaká je u nás v Čechách situace, máme-li šanci na olympiádu, atd. Ežen s Míšou už zkušeně reagují a oblečené v národních dresech se ochotně usmívají do objektivů. Nezapomínáme zdůraznit, že velkou pomocí je pro nás asistence členů švédského reprezentačního týmu mužů a icemakera Daniela. Tréninkový rytmus byl novináři sice trochu narušen, ale svoje jsme si odtrénovali a spokojeně si můžeme odškrtnout další kousek z plánovaného objemu.
«»
↑ nahoru
Je to zajímavý zážitek sledovat přípravu ledové plochy v karlstadské hale. Funguje tady hlavní ledař, který ale nemá nejmenší problém s tím, když si led připravují sami třeba kluci ze švédské repre, nebo asistent reprezentace švédských vozíčkářů. I naše Míša už získala jeho důvěru. A tak naše malá akční jednotka ledařů, poučených amatérů, si samostatně připravuje led, na kterém pak dvě hodiny spokojeně trénuje. Vybavení haly je příkladné, nic důležitého tady nechybí, a to ani všelijaké pomůcky pro trenéry. Vzhledem k tomu, že je to osmidráha, tak tady může být najednou až šedesát čtyři lidí a tomu odpovídají rozměry a počet šaten, příslušenství a přilehlých prostor. Celý interiér je bohatě dekorován obrazy ze švédských a karlstadských klubových curlingových dějin. Hned vedle haly je zimní stadion, blízko jsou další sportoviště. Asi dvěstě metrů od vchodu je odběrní místo zájemců o test na Covid-19. Testování je zdarma, což mi sdělila Maria Hendriksen, nová trenérka vozíčkářů. Maria byla předsedkyní orgnizačního výboru, který pořádal v Karlstadu mistrovství Evropy v roce 2012, kde Češky (skip Klímová) skončily osmé a muži (skip Snítil) vybojovali slavnou bronzovou medaili. Bylo příjemné se s ní znovu setkat a ověřit si, že ve Švédsku curling funguje pořád stejně dobře.
foto: ice crew
«»
↑ nahoru
Některé cíle se zdají být vzdálené. Bylo by snadné podlehnout dojmu, že vzhledem k tomu, že letní olympiáda bude za tři čtvrtě roku (tedy snad), tak ta zimní musí být za hodně dlouho. Únor 2022 však nastane již za 15 měsíců. A to je zatím stále platné datum konání Zimních olympijských her 2022 v Pekingu. O účastnících curlingového turnaje této mimořádné sportovní události se bude rozhodovat v březnu 2021 na MS žen, a pak v doplňkové kvalifikaci někdy v listopadu nebo prosinci téhož roku. Zejména ten první termín je už vlastně „za rohem“. Český tým žen (Kubešková, A. Baudyšová, Vinšová, Kolčevská, M. Baudyšová) bude na MS Českou republiku reprezentovat. A proto jsme teď ve Švédsku, kde v karlstadské hale pilně dvoufázově trénujeme, abychom nepřišli o skluz, technické dovednosti, feeling, smysl pro strategické vedení hry a přesné odhady rychlostí. Zejména si chceme uchovat vřelý vztah k pohybu, ke sportu a ke curlingu obzvlášť. Za základnu jsme si zvolili hotel Scandic na kraji města a denně dojíždíme na kole nebo docházíme pěšky do dva kilometry vzdálené haly. Atmosféra v téměř devadesátitisícovém Karlstadu je na pohled klidná. Obchody jsou otevřené, sem tam se objeví někdo s rouškou. Takřka všude je k dispozici dezinfekce a vodorovné značení nabízí dodržování odstupu. Švédové však s vnímáním dvoumetrové distance nemají problém a hlídají si ji takřka automaticky. Bohatou a chutnou hotelovou snídani ve formě bufetu je doporučeno si nandávat na talíř za pomoci jednorázových rukavic, které jsou hostům k dispozici. Bazén je zavřený, ale sauna funguje. Městečko je jako stvořené pro cyklodopravu, takže bohatě využíváme kola, která jsou u hotelu nachystána. Cesta do haly vede kolem Brigade Museum, kde je aktuálně instalovaná expozice Davida Černého „Pink Tank“ s osvětou týkající se československé sametové revoluce „Velvet Revolution“. Jako na objednávku, abychom nezapomněli odkud pocházíme. Myslíme na své blízké doma, a jen co doplníme curlingovou energii na místním ledě, vrátíme se domů a podělíme se o ni s vámi.
«»
↑ nahoru
Není snadné v této době najít ledovou plochu, na které by se dal hrát curling. Dokonce se dá řící, že je složité najít vůbec jakoukoli možnost jak hrát curling. Uzavřením vnitřních sportovišť a zákazem tréninku či provozování sportovních aktivit jsme my curleři, řečeno sportovní terminologií, "nahraní". Jediným schůdným řešením, kterým neporušujeme žádná platná nařízení a současně plníme naše tréninková předsevzetí, se ukázalo vycestování do Švédska, konkrétně do Karlstadu. Toto středně velké švédské město disponuje osmidráhou, kde jsem před mnoha lety koučoval jeden z předních skandinávských týmů při finálovém turnaji švédského mistrovství. Ukázalo se, že by nebyl problém se tam dostat na led! Rychle jsme se v Praze dohodli a za asistence svazu jsme na etapy odletěli, abychom mohli trénovat a nezůstali bez ledu neúměrně dlouho. Vlídné přijetí, možnost dvoufázového tréninku a důvěra hlavního icemakera místní haly ve schopnosti naší specialistky na přípravu ledu Míši jsou příjemným mixem, ve kterém se nám dobře pracuje.
«»
↑ nahoru
Čtyři dny po skončení Mistrovství České republiky žen v curlingu 2019/2020 a tři dny po posledním odehraném kameni šampionátu mužů není na webu Českého svazu curlingu ani zmínka o výsledcích. Tento informační nedostatek je třeba napravit a fanouškům českého curlingu poskytnout vhled do nitra tohoto olympijského sportu v českém vydání. Důležité je, že oba mistry republiky máme. V ženách to jsou, po sedmé v řadě, hráčky Sokola Liboc – tým Kubešková, a v mužích zbraslavský tým pod vedením kapitána Lukáše Klímy.
Letošní vrchol národní curlingové sezóny provázely zvláštní okolnosti. Nejprve posun zahájení provozu roztylské curlingové haly cca o měsíc, zaviněný technickými problémy, dále zrušení nadcházejícího mistrovství Evropy (kvalifikačního turnaje na Mistrovství světa 2021) bez náhrady, a také manévry kolem oprávnění mistrovských týmů reprezentovat ČR. Ve hře byla (a možná stále je) mimořádná členská schůze, která by projednávala resuscitaci systému národních kvalifikací především v mužské kategorii. Na jednu stranu lze připustit, že více než rok před konáním „předolympijské mezinárodní kvalifikace“ nevratně ustanovit mužský reprezentační tým se může zdát předčasné, na druhou stranu iniciativa změny nepřichází od svazu ani reprezentační komise či národního trenéra, ale pouze od jediného klubu, navíc přímo zainteresovaného. Přesto výkonný výbor vyzval soutěžní komisi ČSC ke zpracování stanoviska k tomuto návrhu. Vzhledem k tomu, že se zasedání výkonného výboru konalo 14.9.2020 znamenalo by to měnit řády po odehrání mistrovství republiky a tedy se znalostí výsledků, a to nebývalo v českém curlingu zvykem.
Mužská kategorie měla standardní českou úroveň a finálový turnaj zastihl někoho v lepší "falešné" formě a jiného v horší. Několik desítek hodin tréninků po půlroční pauze nemohlo vrátit hráče na dřívější úroveň a bylo to vidět. Ženská část turnaje měla jeden jasný highlight, a tím byl výkon, přístup, zápal a vysoká úroveň herního projevu družstva kapitánky Anny Kubeškové (spolu se sestrami Alžbětou a Michaelou Baudyšovými, Petrou Vinšovou a Ežen Kolčevskou). Možná i ve světle jednoznačné dominance této stálice na českém curlingovém ledě jeden z kvalifikovaných účastníků do finálového turnaje vůbec nenastoupil a další dva týmy odehrály zápasy pouze ve třech hráčkách a navíc řadu utkání rovnou kontumovaly. Vůbec, pocit určité marnosti a zbytnosti prostupoval především ženskou soutěž a dostoupil vrcholu, když moderátor medailového ceremoniálu nedokázal ani správně vyslovit název týmu šampionek. Příjemným zpestřením naopak byla návštěva starosty městské části Praha 11, který se operativně dostavil na základě pozvání týmového sponzora a děvčatům předal medaile. Obě mistrovské sestavy mohou být se svým výkonem zřejmě spokojeny. Ženy vyhrály všechna utkání bez zaváhání a muži byli úspěšní v osmi duelech z devíti. To není špatná vizitka aktuálních reprezentačních týmů.
«»
↑ nahoru
Dvacet týmů v roztylské hale zase (po půl roce) hrálo curling. Startovní pole oproti předpokladu poněkud prořídlo a Covid 19 způsobil, že ze zahraničí dorazili pouze Slovinci a Poláci. Čtyři česká ženská družstva a tři juniorské týmy byly také součástí triple knock-out systému. Na většině účastníků byla znát dlouhá herní pauza i tréninkový výpadek. Všichni ale dávali najevo velkou snahu a radost z toho, že zase mohou být na ledě. Hala měla být původně otevřena - podle slibu vedení svazu - již v polovině srpna, technické obtíže, vyvolané neznámými okolnostmi však vyústily ve skoro čtyřtýdenní zpoždění. Nakonec musel být povolán icemaker ze Slovenska, který založil ledovou plochu a provedl základní instruktáž nově sestaveného technického týmu. Hráči i hráčky se potýkali s nástrahami omrzlých krajů drah, mizejícím pebblem a mnohými flat-spoty, ale současně oceňovali solidní rychlost i přiměřenou točivost kamenů. Do nedělního finále se probojovaly družstva Zbraslavi (skip Lukáš Klíma) a Sokola Liboc (skip Anna Kubešková). Turnaj nakonec vyhrál reprezentační tým mužů, ale hrdinkami se staly libocké ženy, které získaly skalpy několika mužských extraligových mužstev a blýskly se odhodlaným a soustředěným výkonem. Gratulace Lukášovi, Markovi, Jirkovi a Samovi. Uznání Anně, Bětce, Petře, Ežen a Míše. Kvalita obou reprezentačních týmů je na začátku sezóny potvrzena. Díky patří rovněž statečným organizátorům, kteří i ve ztížených podmínkách vše zvládli.
«»
↑ nahoru
Pět dnů, plných nezměrného úsilí. Čas trávený v posilovně, plaveckém bazénu, basketbalové hale, na volejbalovém kurtu, tenisovém kurtu, atletickém oválu, atd. K tomu beach volejbal, hod diskem, tréninky pohybů používaných v bojových sportech a navíc atletický curling se všemi svými záludnostmi. Tohle vše a mnoho dalšího tvořilo náplň letošního letního přípravného kempu curlerů v Nymburku. Celkem šestnáct účastníků si při posledním společném večeru ještě střihlo malý testík s otázkami z curlingové historie, curlingových pravidel, ale i z politiky, umění, architektury či fyziky. Zítra už jen malý dopolední program a pojedeme zpátky do svých domovů. Prázdniny začínají a nám už brzy začne nová curlingová sezóna. Jsme na ni připraveni a těšíme se.
«»
↑ nahoru
Dnes jsme dokompletovali osazenstvo. Přijeli jičínští hráči spolu se svým trenérem, a tím je nás tedy dohromady šestnáct. Program dne byl zase nadmíru bohatý. Kromě standardních pobytů v posilovně a na hřišti s umělou trávou, jsme si dnes dali lekci z basketbalu v centrální nymburské hale, kde na stěně, kromě poděkování hlavnímu mecenáši nymburského basketbalu ("Díky Mirku"), je v podobě stylizovaných triček nekonečná řada mistrovských titulů místního týmu. Večer jsme přidali saunu, abychom doplnili relaxační část pobytu. Mezitím přijela spousta fotbalistů na několikadenní pobyty. Například slávistická U19 s trenérem Hyským. V odpoledních hodinách nás poctil svou návštěvou starosta Městské části Praha 11, pan Jiří Dohnal, který v okolí tráví svou dovolenou. Zajímalo ho vybavení areálu, pozdravil se s českou ženskou reprezentací v curlingu, absolvoval několik protahovacích cviků zaměřených na bederní a krční páteř, popovídal s účastníky soustředění a poté spolu se svou dcerou Toničkou (na fotce s týmem žen) zase odjel. Jeho zájem o náš sport nás opravdu potěšil.
«»
↑ nahoru
Ubytování ve Sportovním centru Nymburk je odpovídající charakteru objektu. Pokoje slouží v zásadě jen k přespání, jsou vybaveny stroze, byť mají vlastní ledničku a plochou televizi. Jiná než plochá by se na pokoj patrně ani nevešla. Koupelna se sprchou je prostorná a všude je celkem čisto. Nic méně na pokoji jsme stejně jen přes noc a při poledním klidu. Jinak je sportovní program velmi bohatý a zatím to vychází i s počasím. Dnes byl na programu atletický areál, kde jsme trochu běhali, ale více cvičili. Došlo i na akrobatické prvky a v samotném závěru dopoledne i na trochu stydlivé pokusy v hodu diskem.Techniku odhodu jsme si museli vygooglit a už víme, že je to hodně složitá záležitost. Po obědě posilovna, trochu basketbalu a pak už obligátních dvacet bazénů a whirlpool. Po večeři jsme si opět dali povídání, tentokrát na ryze curlingová témata. Trochu se bojíme, že zítra už nás počasí zklame, ale máme připravený náhradní program.
«»
↑ nahoru
Druhý červencový týden je už tradičně termínem, ve kterém se česká ženská reprezentace společně připravuje na nadcházející sezónu. Letošek má několik drobných odlišností. Není s námi Eva Králová (Bínová), která nám vždy připravovala kondiční program. Místo ní je tady Matyáš, který se hned první den uvedl struktorovaným tréninkem obsahujícím celou řadu nových prvků. Kromě libockých děvčat se rozhodl pro nymburský areál i juniorský tým Ledoborci NG pod vedením Jana Zelingra. Honza se na nymburská soustředění dobře pamatuje z doby, kdy sám byl členem juniorské reprezentace. V týdnu mají dorazit ještě jičínští junioři, čímž se počet účastníků doplní do počtu osmnáct. Dnešní odpoledne bylo kromě zmíněného tréninku okořeněno fotbálkem s pravidly, která umožňují plnohodnotně v týmu kombinovat muže a ženy. Na večerní bazén a hydromasážní relaxaci navázala solidní večeře se slušným výběrem salátů, ovoce a buchet. Nymburské večery bývají plné povídání o curlingu, sportu obecně a vůbec o životě. Takový byl i ten dnešní, úterní. Inspirací nám bývá jako vždy sdílení sportovišť s našimi nejlepšími oštěpaři (Nikola Ogrodníková, Jakub Vadlejch, atd.), vedenými Janem Železným, dalšími špičkovými atlety, např. olympionikem Jiřím Mužíkem, ale třeba i mladými čínskými fotbalisty.
«»
↑ nahoru
Třicátého června se sejdou ti, kteří si chtějí popovídat o tom, jak se dá vytvořit dobrý curlingový tým. Cest, které vedou k úspěšnému splnění představy o fungujícím, šlapajícím kolektivu čtyř nebo pěti curlerů nebo curlerek je jistě několik, ale na pár principů je určitě dobře nezapomenout. Curling je jedním ze dvou zimních olympijských medailových kolektivních sportů. Týmová chemie, sdílení společných hodnot (ve sportu, ale i mimo něj) a soustavná péče o kvalitu mezilidských vztahů jsou neopominutelné axiomy provázející týmotvorbu.
«»
↑ nahoru
Příprava curlingového týmu a jednotlivých hráčů v období off-season je tématem, které si zaslouží pozornost. O to víc, že v letošním roce se nám doba, po kterou nemáme k dispozici ledovou plochu prodloužila na bezmála půl roku. Některé sporty mají mimosezónní přípravu zpracovanou do podoby sekvenčních manuálů, některé používají řízený proces vedený specialistou, jiné k tématu přistupují méně sofistikovaně a spíše ponechávají plánování aktivit na jednotlivých trenérech. Zájemci o tuto problematiku z řad curlerů se sešli první červnové úterý, aby se navzájem podělili o názory. Zúčastnění se shodli na několika parametrech, které by v systému letní přípravy neměly být opomenuty, a to především na fyzické (kondiční) přípravě, a také na nutnosti udržet týmovou komunikaci, cíleně si odpočinout od curlingu, naplánovat co bude dál a vyhodnotit dosavadní realizované kroky. Protože většina přítomných se zajímá o koučink juniorských a žákovských týmů, košatá debata se týkala i kontaktu s rodiči a jejich zapojení do mimosezónní činnosti mladých hráčů. Dvouhodinové sezení bylo příjemným intermezzem, které samo o sobě bylo demonstrací žádoucích off-season aktivit. Z mé strany velké poděkování všem přítomným za kvalitní a podnětné příspěvky, dotazy, připomínky a komentáře. Anně a Ežen díky za výbornou přípravu workshopu V neposlední řadě děkuji organizátorovi - Akademii ledových sportů, podporovanému společnostmi BF a Yaga.
«»
↑ nahoru
V letní sezoně máme dost času pro společné mluvení! Tak tedy mluvme. Karel, Anna a Ežen vás zvou na svůj první workshop. Tématem je ožehavé období v přípravě každého sportovce, a sice “Off season”. Workshop je určen jak pro hráče, tak pro trenéry.
Pro přihlášení pošlete mail na: team.kubeskova@gmail.com. Těšíme se na vás!
«»
↑ nahoru
Pro běžného českého curlera na výkonnostní úrovni končí sezóna někdy ke konci dubna. Trvá tedy kolem osmi měsíců, protože obvykle začíná ve druhém zářijovém týdnu. Někteří z nás jsou však na ledě již v polovině srpna a končí květnem. A to je skoro devět a půl měsíce. Takové, o něco prodloužené těhotenství. Co ten zbytek času? Letní období bývá zasvěceno kondiční přípravě, abychom následující sezónu bezpečně zvládli. Je však třeba myslet i na odpočinek, relax a dovolenou. Tedy pokud nám náš zaměstnavatel nějakou dovolenou dá. Většina elitních curlerů - amatérů spotřebuje totiž celou dovolenou na turnaje, šampionáty, kempy, cestování a přípravu. Na vakace nezbývá vlastně nic a v parnu chodíme do práce. Teď je ale všechno jinak. Stalo se něco velmi neobvyklého! Měli jsme v březnu volno, v dubnu ho budeme mít taky, o květnu ani nemluvě. Hlavní problém na tom všem je, že nevíme jak to volno využít, jak načasovat přípravu, protože není známo kdy budou šampionáty a mezinárodní soutěže. Rozhodně je prostor na budování kondiční rezervy, studium herních postupů nejlepších světových týmů, vyhodnocení týmové statistiky, nákup nových dresů, tvorbu a editaci webových stránek, FB a Insta profilů. A taky je čas věnovat se našim přátelům a blízkým, na které nemáme v sezóně skoro žádný čas. Příští rok zase budeme toužit po vaší podpoře a budeme samozřejmě počítat s tím, že nás v našem snažení neopustíte. Tak si vás prostě teď užijeme (s rouškou a na distanci), abychom neměli zase od září výčitky svědomí.
«»
↑ nahoru
Tento příspěvek může být i pokračováním článku uveřejněného na curlingovém Yaga blogu dne 25. 9. 2018. Tehdy jsem psal kriticky o Poháru Českého svazu curlingu. S lítostí musím konstatovat, že nikdo z organizátorů letošního Poháru si moje tehdejší připomínky nepřečetl. A pokud ano, neporozuměl jim. Letos došlo k několika kosmetickým změnám, které však rozpaky nezahnaly. Spíše naopak. Z nevhodně stanoveného časového limitu 105 minut byla odstraněna pětiminutová pauza po čtvrtém endu prostým konstatováním, že přestávka není. O limitu, po kterém se pouze dohrává end jsme už mluvili mnohokrát. Pro soutěž organizovanou svazem je to stejně bludný formát jako hraní na remízy. Autor rozpisu se znovu nevyhnul bizarnostem typu: ze tří zápasů tým hraje dva na stejné dráze, stejnou barvou kamenů. Nevím, nač máme halu se čtyřmi drahami, a tedy osmi sadami osmi kamenů?! Za ignoranci lze už opravdu považovat opakované úporné umožnění odhazování LSD oběma týmům ve stejném tracku. Ze stejného soudku je lpění na odhazování LSD před následujícími zápasy. Obvyklé je odhodit LSD na konci prvního a každého dalšího zápasu pro následující utkání. Je to fér k oběma týmům a šetří to čas. Naprostým vrcholem je tolerované nerespektování ustanovení o vybavení podle pravidel curlingu. Důsledkem je, že nastupují týmy s dnes již nepovolenými košťaty (houbami) proti družstvům, která dodržují pravidla. Je to jako kdyby vedle sebe běželi sprinteři v tretrách a na boso, nebo kdyby měl ve fotbale jeden tým o třetinu menší branku. A pikantní detail na závěr. Znovu se ženské týmy (účastnily se čtyři, „spravedlivě“ rozdělené po jednom do čtyř skupin) neprobojovaly do semifinále, a tedy již po páté v řadě sponzorovaly prize money mužským týmům. Ženy by měly mít svůj pohár, nebo ve smíšeném modelu nižší startovné. V loňském ročníku měli všichni, včetně ženských týmů alespoň garanci čtyř zápasů, letos ani to ne. Celá léta věřím, že z Poháru ČSC uděláme respektovaný turnaj, který bude tou potřebnou druhou nejkvalitnější soutěží organizovanou svazem. Pomalu ale ztrácím víru.
«»
↑ nahoru
Je rozhodnuto o postupujících do play-off. V obou soutěžích zaváhaly mladé týmy (Ledolamky a Dion Young Boys) a prohrály své poslední zápasy proti papírově slabším soupeřům. Výhry by jim bývaly stačily na to, aby doplnily čtveřice, které budou usilovat o reprezentační trička. Letošní experiment pouští přímo do nadstavby mistry z loňského ročníku, týmy Liboc a Brno a účastníci extraligy tak absolvovali ve třech víkendech o dva zápasy méně, než v minulých ročnících. Jediným nováčkem v top osmičce (čtyři mužská a čtyři ženská družstva) je zbraslavský tým OH, vedený Karlem Klímou. Samotný model soutěže je patrně v pořádku. Soutěžní komise ČSC jistě vyhodnotí uplynulý ročník, pojmenuje klady a zápory nového modelu a poskytne informaci členské základně. Je však patrné, že se potýkáme s některými technickými problémy, které nejsou vůbec komunikovány směrem k hráčům a trenérům. A měly by. Není určitě žádná potíž vyrovnat se s okolností, že se nedostaví časoměřič, protože onemocněl. Ale udělat to tak, aby nedošlo k nastavení rozdílných podmínek pro jednotlivé dráhy, už vyžaduje změnu delegace některých práv na hlavního rozhodčího dne. Stejně tak tým, který hraje v jeden den dva zápasy na stejné dráze, má nepopiratelnou výhodu. Přičemž pro hru se používají libovolné tři dráhy ze čtyř! Opravdu zvláštní je absolutní netočivost ledu. Včerejší komentář jedné zkušené hráčky, bývalé mistryně republiky zněl takto: "Jestli to bude takovéhle i na finále mixed doubles, tak to je mi Tomáše a Zuzky fakt líto." Na některých drahách to došlo tak daleko, že swing je méně než dvě stopy a zanechává to "stopy" na herním projevu českých top týmů. Aktuální vítěz extraligy mužů na to rovněž doplatil ve svém posledním ligovém utkání, kdy poslední kámen, ač dobře odhozen, neměl nárok kvůli naprosto rovné trajektorii. Je to škoda, protože to neumožňuje českým týmům, které jezdí na zahraniční turnaje připravit se na standardní podmínky. V čem je problém není jasné, ale debatu by si tato okolnost zasloužila. Přejme si, ať ve finálových bojích vyhrají ti nejlepší.
«»
↑ nahoru
Český curling má pouze dvě želízka v ohni (ach to klišé) pro zbývající světové šampionáty. Vlastně tři, a to vozíčkáře (Wetzikon), ženy (Prince George) a mixed doubles (Kelowna). Nepočítám seniorské reprezentace. V uplynulém týdnu bojovali čeští muži ve finské Lohje o návrat do světové top třináctky. Tři výhry a čtyři prohry však na play-off nestačily. V mužské části se na mistrovství světa kvalifikovala Čína a spolu s ní Rusko. V ženách očekávaně Korejky a v druhém finále vyhrály Italky nad Turkyněmi. V obou kategoriích se na posledních místech umístili zástupci Mexika, a to bez výhry. Mělo by to být téma k zamyšlení pro Světovou curlingovou organizaci, proč jedno z maximálně osmi míst ve světové kvalifikaci náleží Mexiku, nebo případně Brazílii, ač jsou to země, které se nacházejí na jednom z posledních míst světového rankingu čítajícího více než šedesát členských zemí. Účast v pod-elitní osmičce by po výkonnostní stránce lépe slušela jiným. Češi (foto je z úspěšného ME 2019 - Helsingborg) výsledkem potvrdili šestnáctou příčku na světě a na příštím mistrovství Evropy budou zkoušet přímý postup na světový šampionát z A skupiny mistrovství Evropy. V druhé polovině sezóny (březen, duben) budeme s napětím sledovat výsledky českých curlerů, kteří budou bojovat o co nejlepší umístění na MS, přibližující Česko účasti na ZOH 2022 v Pekingu.
«»
↑ nahoru
Mezinárodní turnaj v curlingu, kterého se zúčastnilo celkem 22 týmů se konal od čtvrtka do neděle v první listopadové dekádě. Osmička českých týmů zkoušela své štěstí v konkurenci týmů Slovinska, Polska, Maďarska, Belgie, Lotyšska, Finska, Ruska, Švýcarska, Itálie a Skotska. Oproti loňsku snížené prize money nakonec od účasti odradily nejen loňské vítěze, ale i další kvalitní evropské týmy. Přesto byly k vidění dobré výkony, a to především v podání skotských juniorských týmů, které se umístily na prvním a třetím místě. Mezi ně se na druhou pozici, stejně jako při minulém ročníku, vměstnalo polské družstvo. Turnaj byl i testem české mužské reprezentace, která bude hájit národní barvy za několik dní na Mistrovství Evropy v curlingu 2019 ve švédském Helsingborgu. Češi prošli bez prohry základní skupinou, ale ve čtvrtfinále podlehli nadšeně hrajícím Polákům. Televizní přenosy, které tentokrát technicky zajišťovala lotyšská společnost, zahrnuly celkem devět zápasů. Boje o pozice na stupních vítězů byly však už úplně bez české účasti. Nejlepším výsledkem českých týmů za oba odehrané ročníky Prague Classic tak zůstává čtvrté místo týmu Kubeška z minulého roku. Pro mě osobně bylo příjemné opět po nějaké době spolupracovat s Jirkou Kalembou. Prostředí, ve kterém jsme společně trávili dlouhé hodiny bylo sice mimořádně studené, ale vřelost z našich komentářů to neodstranilo. viz foto
«»
↑ nahoru
Čeští curleři využili státní svátek vzniku samostatné Československé republiky k tomu, aby odehráli maximum zápasů v nejvyšší soutěži - extralize. Od soboty do pondělí bylo v roztylské hale plno. Formát soutěže je tentokrát trochu jiný než v předchozích letech. Aktuální mistr základní část nehraje, má však právo v hracích dnech trénovat, případně sehrát přátelské utkání. Méně obvyklé je i to, že mužská a ženská liga se hrají zároveň. V mužské části se na čele drží týmy Liboc 1M s pěti vítězstvími z pěti odehraných zápasů a Kolibris 1 s pěti výhrami a jednou prohrou. V ženách jsou na čele Zbraslav a dvě družstva ze Savony. Divácky nejatraktivnější však byl přátelský duel českých reprezentačních týmů, tedy aktuálních mistrů. Zápas byl součástí přípravy na blížící se mistrovství Evropy. Dámy, vedené skipkou Annou Kubeškovou přehrály muže (skip Lukáš Klíma) a již po sedmi endech přijaly blahopřání k výhře. Do odjezdu na ME 2019 ve Švédsku schází dva a půl týdne. foto: české reprezentační týmy
«»
↑ nahoru
Sotva jedna sezóna skončila už otevíráme novou. Letní přípravný kemp v Nymburku jsme letos načasovali na začátek července a svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje je úvodním dnem. Je nás tu celkem sedm a hned na začátku jsme si dali fotbalové utkání, také trochu pod dojmem právě probíhajícího MS žen ve fotbale. Dopadlo to dobře, nikdo se nezranil. Následovalo intenzivní plavání a po něm relaxace v hydromasážním bazénku. Večeře byla tradičně velmi dobrá. Den jsme uzavírali v učebně. Otevřeli jsme si prosklené dveře, které směřují k řece a v příjemné letní atmosféře jsme sledovali napínavý souboj kanadských a švýcarských curlerů o postup do finále MS 2019. Samozřejmě ze záznamu.
«»
↑ nahoru
Členská schůze sportovního svazu. Začátek sice s asi patnáctiminutovým zpožděním, ale někteří reprezentanti svých klubů přicházejí ještě později. Zhruba dvacet pět zástupců drží čtyřicet sedm přítomných mandátů z šedesáti sedmi oprávněných. Jeden z účastníků mává dokonce šesti modrými lístky, které mu umožňují hlasovat šestinásobnou silou. Kdo je s ním, má skoro vyhráno. V místnosti je jediný mikrofon, který si zabral mluvčí pracovního předsednictva a rozhodl se, že ho nikomu nepůjčí. Řada členů je viditelně připravena vnímat pouze body, které jsou důležité pro jejich klub a širší souvislosti neřeší. Zpráva o činnosti přečtená předsedou svazu v auditoriu potlesk nevyvolává. Velké rozpaky přináší informace o schodkovém rozpočtu pro další období. Do mínusu svaz dostávají například odměny vedení svazu, ale také problematický kontrakt s neúspěšným státním trenérem. Kolem angažmá anglicky mluvícího cizince se rozvine košatá debata, v níž někteří požadují doplnit měřitelná kritéria, jiní by ho raději viděli jinde než u juniorských reprezentací. Ukazuje se však, že smlouva je podepsána na celý olympijský cyklus a výdaje s ní spojené jsou v miliónových řádech. Komentář ekonomické komise nezaznívá, protože tato komise už dva roky neexistuje. Ale nikdo se po ní neptá, nikomu zjevně nechybí. A to ani ve chvíli, kdy z kontextu vyplyne, že po šesti letech není žádný pokrok ve věci nákupu pozemku, který je podstatný pro zachování společného majetku. Do celkové informační chudoby jen vhodně zapadá nepřítomnost jakéhokoli pracovníka svazové servisní organizace, takže ani nepřekvapí chybějící zpráva dozorčí rady. Po nikam nevedoucí, zcela plané diskuzi o právu výkonného výboru rozhodnutím porušit platné a odhlasované řády je víc a víc patrné, že bude snahou předsedy ukončit zasedání co nejdříve. Poté, co je jeho ústy ukončena rozprava, aniž by došlo k logickému dotazu, zda ještě někdo nemá něco pro ostatní, je bezmála konec schůze. Někteří jsou zklamaní, jiní jsou rádi, že zachrání kus sobotního odpoledne. Další možnost prodiskutovat, rozebrat, analyzovat, otevřít, vyhodnotit či prodebatovat témata, která jsou aktuální a zaslouží si pozornost, proklouzla mezi prsty. No nic. Jede se dál, močálem černým kolem bílých skal.
«»
↑ nahoru
Curlingová sezóna 2018/2019 má své vrcholy za sebou. V mezinárodním měřítku to znamená, že byla odehrána všechna mistrovství světa v olympijských disciplínách. Současně v Čechách jsou známi všichni dospělí mistři republiky, kteří v nadcházející sezóně oblečou reprezentační trička v mužích, ženách a Mixed Doubles. Tak, jako všichni, kteří mají snahu zlepšit kvalitu českého curlingu, i já si dělám svou vlastní analýzu. Věřím, že dokážu rozpoznat nové trendy v technice, taktice, komunikaci a vybavení a pak je aplikovat do vlastní trenérské práce. Mistrovství světa žen ukázalo setrvale velmi dobrou úroveň Evropy a Asie a mírně stagnující Kanadu. Svět mužů představil silné evropské týmy (Švédsko, Švýcarsko), které bez problémů konkurují reprezentantům javorového listu. Kanada má však v mužích ještě celou řadu dalších výtečných týmů, které by na MS sahaly po medaili, a to i po té zlaté. Soutěž Mixed Doubles je poznamenaná otevřeným formátem, díky kterému nastupuje do turnaje 48 zemí rozdělených do šesti skupin, které prostě objektivně nemohou mít srovnatelnou úroveň. Pro ilustraci - oba finalisté pocházeli ze stejné skupiny. Jediný český účastník letošních světových šampionátů, dvojice manželů Paulových, se kvalifikovala z druhého místa především díky skvělým závěrům v klíčových duelech s Čínou a Itálií. Následný postup do čtvrtfinále přes olympijské medailisty z Norska lze považovat za úspěch i proto, že tím bylo dosaženo cíle v podobě kvalifikace do hlavní části mistrovství světa Mixed Doubles pro příští rok. A to už půjde o olympijské body.
Hlavní české soutěže skončily na začátku dubna mistrovstvím republiky žen. Turnaj čtyř týmů, který se hrál dlouhých šest dnů na pouhých dvou vyhrazených drahách (číslo dvě a tři), měl rozhodně své highlights. Po dvou výhrách libockého favorita se dostavily čtyři prohry v řadě, které málem poslaly aktuální reprezentantky předčasně domů. Tři ze čtyř proher přišly po mimořádných posledních kamenech soupeře. Zejména double hraný Petrou Vinšovou (Savona M) v časové tísni a ve složité situaci byl naprosto fenomenální. Stejně tak z ruky zahraný, dokonale umístěný angle freeze Lindy Klímové byl z kategorie par excellence. Nejpracovitější český tým posledních let pak ale v nadstavbě procitl a šňůrou tří vítězství si zajistil titul. Pátý v pořadí. Nakonec nejtěžším soupeřem pro tým Kubešková bylo družstvo Zbraslavi, vedené Zuzanou Paulovou, které odehrálo výborný turnaj. Při celkovém pohledu na curlingové dění a snaze porovnat českou cestu a světový vývoj se nemohu ubránit dojmu, že přešlapujeme na místě. Jako symbolický mi připadá pokus omezit hraní wicků (chipů) v některých kanadských soutěžích z důvodu vysoké úspěšnosti tohoto typu hodu. České týmy však tento instrument ještě nestihly zařadit plně do běžného užívání. Pětikamenná free guard zóna je u nás chápána jako nevýznamná změna pravidel a bezmála nikdo se jí expertně nezabývá. To je škoda a zjevný hendikep.
«»
↑ nahoru
Třetího dubna 2009 jsem v kanadském Monctonu na svém blogu v příspěvku „Aréna se připravuje, Eigiel koučuje děti a Gunther vypráví.“ uvedl, že jedenáctiletý Magnus Ramsfjell je skipem, protože se považuje za nejlepšího hráče ve svém týmu. Deset let poté Magnus, syn mistra světa Eigiela, se kterým jsem tehdy hovořil, vedl Nory ke zlaté medaili na zimní universiádě v ruském Krasnojarsku. Stříbrní jsou Kanaďané a druhou bronzovou v průběhu pár týdnů získal Brit (Skot) Ross Whyte, když se svým týmem porazil Švýcarsko. V ženách dominovaly Švédky, v prvním utkání poražené naší reprezentací. Tým Isabele Wrana je výtečnou zálohou severské jedničky, týmu Hasselborg. Pete Lindholm v pozici národního trenéra Švédska zjevně odvádí výbornou práci. Druhé jsou Korejky a třetí Rusky. České ženy po slibném začátku odpadly a umístily se deváté. Muži se rvali, uhráli některé dobré výsledky, ale nakonec je to jen šesté místo, o dvě příčky horší než před dvěma lety, kdy tým Lukáše Klímy bojoval přímo o medaile. Nejlepším výsledkem českých akademiků tedy ještě nějakou chvíli zůstane bronz z roku 2011 (Klíma, Candra, Paul, Jirounek, Chaloupek). Na analýzu příčin uvedených výsledků je ještě brzy, ale jistě bude třeba se zamyslet nad systémem přípravy českých týmů. Naše reprezentační týmy v aktuální sezóně, ale ani v loňské či předloňské, příliš úspěchů nevozí, a tak pro letošek zbývá už jen jediné želízko v ohni, a tím jsou Mixed Doubles, jejichž MS je v dubnu 2019 v Norsku.
«»
↑ nahoru
V klíčovém zápase našich mužů na Univerziádě 2019 v Krasnojarsku proti Kanadě se povedlo třemi uhranými trojkami získat důležitou výhru. Ta znamená skvělou výchozí pozici pro zbytek turnaje. Čechy čeká Švýcarsko a USA. Na jistý postup do šestičlenné nadstavby je třeba oba zápasy vyhrát. Při dobré konstelaci může stačit jedna výhra. Naopak dvě prohry patrně stačit nebudou. České ženy hrají existenční zápas proti Ruskám. Výhra dává ještě teoretickou naději na potřebnou šestku, prohra posílá naše ženy na pozici sedm až devět. Souběžně je, díky Youtube, se zpožděním den a půl, k vidění řada zápasů z probíhajícího kanadského šampionátu mužů. Několik top týmů předvádí úžasné výkony na výborném ledě, připraveném Jamiem Bourassou. Jamie před několika lety, na mé pozvání, navštívil Prahu a učil české icemakery brousit kameny. Podmínky v Brandonu umožňují agresivní hru a trestají technické nedostatky a chyby. Dosavadní nejlepší kameny šampionátu jsou pro mě zatím dva. Mike McEwen zachraňoval svůj tým odvážným kamenem (angle raise na čtyři metry) při extrémním riziku trojky proti a prohranému utkání. Kevin Koe posledním kamenem řešil složitou situaci, která vznikla poté, co sám chyboval svým prvním kamenem (draw těsně za tee-line). Brad Gushue zareagoval výborným freezem na tee a Kevin svým posledním kamenem, (angle raise na vzdálenost čtyř metrů) hraným v posledních deseti sekundách časového limitu, Bradův kámen vyrazil a dvojkou zajistil vítězství svému týmu. Je na co koukat a vřele doporučuji.
«»
↑ nahoru
Poté, co skončilo mistrovství světa juniorů a turnaj Scotties (mistrovství Kanady žen), je opět na čem si pochutnat. Ve stejném termínu se hrají v Brandonu Briers 2019, tedy mistrovství Kanady mužů a v Krasnojarsku probíhá zimní Universiáda, na níž máme mužský i ženský tým. Zatímco z Kanady máme na You Tube se zpožděním k dispozici zápasy hvězdných týmů (Jacobs, Gushue, Koe, Cotter a další), z Ruska jsme odkázáni na sestřihy, vysílané Českou televizí mimo prime time. Český ženský tým se skipkou Alžbětou Baudyšovou má za sebou snový vstup do turnaje v podobě výhry nad výbornými Švédkami a následně nad Italkami. Muži (skip Vedral) podlehli Švédům. V českém ženském týmu je kromě starší ze sester Baudyšových, Alžběty i mladší Michaela, další česká reprezentantka z kategorie žen Ezhen Kolčevská a Lenka Hronová spolu s Eliškou Srnskou. Čeká nás tedy týden, ve kterém budeme sledovat kanadské muže na Briers a fandit českým ženám a mužům na WUG 2019.
foto: Kolčevská, Hronová, Srnská
«»
↑ nahoru
foto: team Tardi.
Možná se jmenují Rumiantseva nebo Tardi, případně Whyte. Poněkud nespravedlivé je to, že většinou jsou zmiňováni skipové a curling je přece kolektivní sport. Ani jména ostatních hráčů, kteří na posledním mistrovství světa juniorů dosáhli na medailová umístění, by neměla být zapomenuta. Je víc než pravděpodobné, že se s nimi setkáme v dospělých soutěžích, stejně tak, jak tomu je třeba s Edinem, Gushuem nebo Muirheadovou či Ezekh. V zápasech hráčů a hráček do jednadvaceti let bylo patrné, že se curlingový svět opět posunul o krůček dopředu. Zlato Rusek a Kanaďanů se opírá o dobré technické i taktické výkony, výtečnou trenérskou práci a viditelnou oddanost svému sportu. Finále žen bylo velmi vyrovnané a o prohře Kanaďanek rozhodla asi i trochu nervozita v závěrečné fázi utkání. Výhra Kanady v mužích byla jednoznačná a Švýcaři jenom přihlíželi koncertu reprezentantů javorového listu. K tomu všemu se nehraje jenom v Liverpoolu (kanadském), ale i v Sydney (kanadské). Tournament of Hearts je nádherným představením top ženského curlingu a vítěz bude znovu favoritem mistrovství světa 2019 v Dánsku. Za pár dní začne kanadský finálový mužský turnaj Brier a my zase budeme bez dechu sledovat nejen výkony nejlepších kanadských týmů, ale také skvělou práci TSN a jejích komentátorů Russe, Vica, Lindy (dříve), Cheryl a Bryana. Ohromný materiál na samostudium. Vřele doporučuji.
«»
↑ nahoru
Úplně mimo zájem médií, ale také mimo zájem Českého svazu curlingu proběhl Evropský olympijský festival mládeže. Naši mladí curleři skončili v sedmičlenné skupině pátí a celkově desátí ze čtrnácti účastníků. Daleko od možnosti kvalifikovat se do nadstavby. Ve výsledkovém servisu je sice napsáno devátí, ale objektivně mají Slovinci více výher než Češi, takže uvedené pořadí je pouze mechanickým použitím hodnoty DSC, kterou má český tým výrazně lepší. Do play-off postoupili Švýcaři, Britové, Poláci a Maďaři. S ohledem na to, že jsme byli ve skupině nejstarším týmem, je výsledek českého výběru spíše zklamáním. Není to však vina hráčů ani hráček. Asi bude nutné podívat se do curlingově mladších zemí, jako je Maďarsko nebo Polsko, jak pracují s mládeží. Dříve se učili oni u nás, teď je zřejmě čas na reciproční opatření. Mladí čeští hráči curlingu si zaslouží kvalitní přípravu se specializovanými trenéry a vytvoření výběru s větším předstihem. Je pomalu čas začít zase vozit dobré výsledky, případně i medaile.
«»
↑ nahoru
foto: Vítězky v kategorii žen - Team Little Kim - Korea.
Finále mužů třetího postupného turnaje Světového poháru v curlingu svedlo dohromady tým Švédska (Edin) a tým Kanady (Dunstone). Přestože některé země vyslaly na tento podnik zástupce, kteří nejsou absolutní špičkou, tak zrovna na kvalitě finále mužů se to nikterak neprojevilo. Švédská ekipa patří již mnoho let k tomu úplně nejlepšímu a ke štěstí jí chybí snad jen olympijské zlato. Kanaďané jsou vždy nebezpeční, snad jen s výjimkou zde, v Jonkopingu hrajícího reprezentačního týmu žen (Robertson). Obvyklá kvalita zámořských výběrů je potvrzena i výhrou méně známého kanadského páru Sahaidak a Lott (finalisté kanadského šampionátu 2018) ve finále kategorie Mixed Doubles nad párem Skaslien, Ulsrud (Norsko). Ale zpátky ke kategorii mužů. Bývalí úspěšní junioři na obou stranách sehráli vyrovnanou partii a vítězi se stali dva skipové reprezentací do jednadvaceti let Dunstone a Moskowy, na druhém místě skončili jiní dva juniorští skipové Edin a Ericson. Systematická práce s mladými hráči se tedy vyplácí a po několika letech přináší úspěchy. Naši mladí hráči se v dřívějším období, v rámci juniorských šampionátů, s těmito současnými hvězdami setkávali, ale v posledních letech již světovou špičku z úctyhodné vzdálenosti míjíme. České juniorské reprezentace vykazují pozvolna klesající úroveň a trend se jeví, za současného stavu, jako nezastavitelný. Mrzuté je i to, že v českých soutěžích je v týmech, které usilují o jakoukoli reprezentační smlouvu, jen málo hráčů či hráček v nadějném věku, zato významné množství překročilo třicítku nebo dokonce atakuje čtyřicítku i padesátku. Pro srovnání, na World Cupu je sedmnáctiletý curler z Číny, juniorská repre ze Skotska (Jackson - věkový průměr pod dvacet let) a velmi mladé korejské, japonské a čínské týmy. Devatenáctileté Korejky dokázaly vyhrát tento turnaj a ve finále porazit olympijské vítězky ze Švédska. V porovnání se světem nestíháme ve výchově mladých, konkurenceschopných hráčů a týmů. Problém nemá jen curling, i ostatní kolektivní sporty nejsou ve zrovna úspěšném vývojovém cyklu. Chyba je v systému a odpovědnost za něj nesou ti, kteří na něm, bůh ví proč, lpějí.
«»
↑ nahoru
foto: Kamila - akademický šampión.
Jak absolutní a nevratné. Dozvídám se to cestou na nějakou obchodní schůzku a rázem se mi sevře srdce. Hlavou mi proběhnou neurovnané vzpomínky. V letech 2009 a 2011 úspěšně reprezentovala Českou republiku na zimních univerziádách. Byla několikanásobnou mistryní ČR v curlingu. Byla viceskipkou české reprezentace na několika evropských šampionátech. Byla. Před začátkem dospělé kariéry vyhrála i juniorák a následně skipovala juniorskou reprezentaci na pražském kvalifikačním turnaji. Veselá, optimistická a dobře naladěná. Bojovnice a entusiastka. Když byla na ledě, všichni to věděli, protože vždy silným hlasem řídila své spoluhráčky. Celá léta neodmyslitelně patřila k naší curlingové komunitě. Curling byl pro ni součástí životního stylu. Nedávno se stala maminkou, a přesto jsme ji vídali občas na ledě. Už se tak bohužel nestane. Kamila Mulačová (Mošová) před několika dny odehrála svůj poslední end.
«»
↑ nahoru
Je to zvláštní směs pocitů. Mluvím o reprezentačním týmu žen v curlingu a letošní sezóně. Vydařený vstup do soutěže nejvyšší evropské kvality, tedy mistrovství Evropy. Poté série těsných porážek od soupeřů, se kterými většinou vyhráváme, byť jsou ty historické bilance velice těsné. V posledním zápase přichází výkonnostní vzepětí, které spolu s potřebným výsledkem na jiné dráze, nás nechává na dlouhodobém orbitu olympijské přípravy bez šrámu. Potud skvělé a maximální. Osmé místo na evropském šampionátu nám otevírá dveře k další top soutěži, a sice k mistrovství světa. A tady je ten háček. Osmý a devátý tým z mistrovství Evropy má, spolu s dalšími šesti týmy (ještě dva evropské a čtyři ze zbytku světa) právo bojovat o dvě místa na MS 2019, kde je ve startovním poli celkem třináct účastnických zemí. Problém je v místu konání světové kvalifikace a v zásadě i v termínu. 17. – 23. ledna 2019 v novozélandském Naseby. V minulých letech se v rámci probíhajícího mistrovství ještě dohrávaly vyzývací zápasy mezi vítězem skupiny B a zemí, která jako první nepostupovala za skupiny A přímo na MS. Na konci listopadu tedy měli Evropané a Evropanky jasno. Teď nově nikoli, s tím, že evropští účastníci kvalifikace, kteří musí počítat s alespoň pětidenní aklimatizací v obou směrech cesty, mají k dispozici velmi krátký čas na to, aby se rozhodli, zda jedou, nebo přepustí své místo někomu jinému. Odhadovaná náročnost cesty do země, kde je v lednu plné léto, a tedy není kde trénovat v místě konání (prostě není led), je extrémní. Začátek cesty nejpozději 9. ledna, návrat nejdřív 26. ledna. Osmnáctidenní cesta, s tím, že let z Prahy do Christchurch trvá s přestupy kolem 35 hodin a na jižnějším ze dvou novozélandských ostrovů je nutné počítat ještě s pětihodinovou cestou autem do Naseby.
Ode dneška (21. 12. 2018) za tři a půl týdne proběhne kvalifikační turnaj a dodnes nejsou zveřejněny účastnické země, není k dispozici herní rozpis. Na stránkách Světové curlingové federace nejsou k tomuto podniku stále žádné informace, kromě přehledu sponzorů WCF.
Moc rádi bychom znovu zviditelnili český curling svou účastí na mistrovství světa, ale tentokrát je rozhodnutí fakt těžké.
Český tým žen se nakonec rozhodl neabsolvovat kvalifikační turnaj pro MS žen 2019 (Nový Zéland, leden 2019) s následujícím komentářem:
Celou situaci jsme pečlivě zvážili a opakovaně konzultovali s našimi nejbližšími. Jednomyslné rozhodnutí týmu je nezúčastnit se WQE, a to z následujících důvodů:
podpis: Karel Kubeška - coach, Anna Kubešková, Alžběta Baudyšová, Tereza Plíšková, Ezhen Kolčevskaia a Eliška Soukupová
Je to mix emocí. Dáváme do toho všechno, co můžeme, ale něco je pro nás opravdu za hranou. Bohužel.
foto: curling na Zélandu
«»
↑ nahoru
Druhé kolo World Cupu v curlingu se stalo kořistí Japonek, když mladá, devatenáctiletá korejská skipka neustála tlak okamžiku a 13,26 při posledním draw na výhru skončilo o stopu dál než dva japonské kameny. V mužích přehrál americký tým Johna Schustera švédské curlery vedené skipem Niclasem Edinem. V mužích byl k vidění zajímavý závěr sedmého endu, kdy Švédové dali přednost clearingu na americkou jedna před možností zahrát jedna na srovnaný stav. Šli tedy do osmého endu o dvě dole. Ale nevyplatilo se. Všechny tyhle pikošky, jako třeba zdvojování corner guardu přináší změna pravidel o počtu kamenů ve free guard zone a já mám pořád pocit, že jí nemáme dobře probádanou, a že ji nebereme dostatečně vážně. Led v Omaze měl svůj vývoj, od swingu kolem dvou stop až na rozumné čtyři v závěru soutěže a hlavně s vahou na draw na úrovni 14,30 po celý zápas. Výraznou vadou na kráse z mého pohledu je absence elektronických madel. Přijde mi to, jako kdyby na Diamantové lize nekontrolovali přešlap při skoku do dálky nebo kdyby v UEFA Champions league přestali mávat off side. Vzpomínám si dobře, že World Cup je Světovou curlingovou federací koncipován jako výkladní skříň curlingu ve své největší kráse, ale obávám se, že se to zatím nedaří úplně podle představ. Minimum diváků, dokonce asi méně než při evropském šampionátu v Tallinnu ve skupině B, žádné televizní přenosy na Eurosportu. Zdá se, že je to opravdu seriál přípravných turnajů především pro asijské týmy. Konflikt termínu s Kanadským pohárem vyslal do Omahy tým Gunnlaugson, jehož skip Jason je patrně známější pro svou aféru s Ruským curlingovým svazem (plánovaný start na ZOH 2014 za tým Ruska), než pro dosažené výsledky v rámci kanadských soutěží. Věřme, že jde jen o nultý ročník World Cupu, a že ten opravdový první bude mít jiné grády.
«»
↑ nahoru
Začátek curlingové sezóny obstarává často Pohár ČSC, dříve Žilka pohár. Optik Žilka je smutně ztraceným sponzorem, který dával do této soutěže pravidelně ceny ve výši 50.000,- Kč do okamžiku, kdy obdržel od vedení svazu poněkud nešikovný dopis, který ho přiměl k ukončení dlouholeté spolupráce. Byl to letos jubilejní ročník Poháru ČSC, číslo 25, avšak významnému výročí odpovídalo patrně jen zdražení startovného o 25%. Asi inflace. Stále přetrvává formát společné účasti mužských a ženských týmů, což je očividně nekorektní vůči ženským týmům. Dělá to z nich sponzory pro dobré prize money mužských účastníků – do semifinále se v posledních čtyřech letech žádný ženský tým nedostal. Šalamounsky se svaz vypořádal s dodržením garance čtyř utkání pro každého přihlášeného, a při účasti 19 týmů nechal ve čtyřčlenné skupině hrát „prémiový zápas o nic“ dva nepostupující týmy znovu proti sobě, přičemž herní řád soutěže o této libůstce upřímně informuje. Odhod tzv. LSD je zdánlivě převzat z turnajů WCT (jeden zkušební odhod a druhý na ostro). Ten však bývá v dalších kolech nahrazen odhazováním LSD na konci odehraného zápasu a údaj je přenesen do dalšího zápasu. Úplným nesmyslem je časový limit 105 minut na utkání, přičemž v limitu je zahrnuta pětiminutová přestávka. Tím je dopředu týmům jasně naznačeno, že se hraje na sedm endů (občas i jen na šest), a to ze zcela neznámých důvodů. Rovněž pouhé dohrání rozehraného endu je v našich poměrech neobvyklé a umožňuje kalkulování s časem. Většina výše uvedených okolností provází open turnaje amatérské úrovně hrané ve Švýcarsku nebo v Německu. Ve vztahu k dokonale a precizně stanoveným sankcím za oblečení a dalším šesti závazným řádům, které je třeba respektovat, působí tento rozpor v pojetí turnajové směrnice komicky. Herní rozpis obdrželi účastníci s pětidenním zpožděním oproti termínu uvedenému v závazných pokynech, bez omluvy. Pro pobavení stačí přečíst druhý odstavec ustanovení 1.1. Herního řádu Poháru ČSC 2018 „Utkání může skončit vítězstvím jednoho z týmů nebo remízou. Za vítězství získá tým dva body, za remízu jeden bod.“. Znamená to, že všichni můžou být v klidu. Nikdo nemůže prohrát, k dispozici je pouze výhra nebo remíza.
«»
↑ nahoru
foto: Pal Trulsen prezentuje Kuleisen (halu, ve které se střílí z pistole a hraje curling).
Sobotní večer obstarala koňská show, tanečníci a cimbálovka. Krásné prostředí pár kilometrů za Budapeští vytvořilo rámec pro narozeniny prezidentky WCF Kate Caithness. Výtečné jídlo a dobře zvládnutá organizace provázejí v podstatě celý kongres. Rozhovory se dále točily kolem mixed doubles a možného hlasování o změně formátu mistrovství. Obecný rozvoj curlingu, čerpání podpory, kterou poskytuje WCF členským zemím a veselá prezentace Norů, kteří postavili curlingovou halu ve spolupráci s pistolovou střelnicí byly významnými tématy. Entuziazmus Brazilců, kteří staví novou halu, informace, že v Kanadě hraje cca 2 miliony lidí curling a pokora Estonců připravujících evropský šampionát byly příjemným kořením pobytu. Řada lidí ocenila úspěšnou kandidaturu Anny (Kubeškové) do atletické komise a někteří se dokonce ptali na novou halu v Praze. Nevím jak cestují zprávy z místa na místo, ale každopádně jsem rád odpovídal. Zítra je Annual General Meeting, na kterém se bude o všem hlasovat.
«»
↑ nahoru
Včerejší večer byl ve znamení setkání účastníků sedmého kongresu WCF na lodi s názvem Budapest. Příjemný večer s výhledem na budapešťské památky z plující lodi byl plný zajímavých rozhovorů, jejichž pojítkem byl, ne příliš překvapivě, curling. Hlavním diskutovaným tématem byl nový plánovaný formát mistrovství světa mixed doubles a bylo podnětné slyšet názory Skota, Američana, Ira a dalších. Je patrně škoda, že hlasování o této věci neproběhne letos, protože za dvanáct měsíců bude už známo, které asociace jsou mezi top šestnácti nebo dvaceti a hlasování tím může být ovlivněno. Překvapivě hodně času bylo věnováno problematice rovnosti pohlaví z pohledu procentní účasti na ZOH. Statistické informace potvrzující zvyšování počtu žen byly součástí prezentace, ale nejen to. K dispozici jsou rovněž čísla o vyšší sledovanosti ženských zápasů než mužských ze ZOH. Bylo prodáno 97,5% vstupenek na olympijský turnaj žen, což je ohromující údaj. Působivá byla informace týkající se blížícího se ME v curlingu v estonském Tallinnu. Zdá se, že to bude hezká akce s přátelskou atmosférou, o kterou se starají především mladí hráči a curlingoví nadšenci. Není to daleko, tak věřím, že budou mít české týmy dostatek fanoušků v ochozech.
foto - Tallinn
«»
↑ nahoru
Letošní kongres curlerů se koná v Budapešti. WCF nepravidelně střídá pořádání kongresu tradičními a méně tradičními zeměmi. Namátkou Skotsko, USA, Srbsko, letos Maďarsko příště Mexiko. Témata, která jsou na programu jsou dílem obvyklá a dílem nová. Mezi ty běžné, projednávané problematiky patří upřesnění pozice, funkce a významu koučů na světových a jiných šampionátech. Téma má překvapivě v gesci atletická komise a její stanovisko je sice hezky napsané, ale v zásadě stále konzervuje neuspokojivý stav, který trvá řadu let. Novějším tématem je vědecky uchopené zdůvodnění regulace technické pomůcky zvané delivery stick (wheelchair curling). Očekává se široká diskuze týkající se formátu MS mixed doubles, kde jsou připraveny dvě varianty a podle kuloárových informací není jasné, která bude zvolena. Již dopoledne jsme diskutovali o úpravě některých bodů pravidel a nejzajímavější byl příspěvek čínské zástupkyně, která připomněla kauzu z posledních olympijských her. Čínský tým tam doplatil na své vstřícné jednání směrem k soupeři a kvůli absenci včasného zásahu rozhodčího do hry došlo k situaci, kdy nikdo nemůže říci s jistotou, jestli byli Číňané Švýcary poškozeni, či nikoli. Hlavním obsahem sdělení byl sice jazykový problém, kdy na olympijské soutěži byl pravidly znevýhodněn tým, který by potřeboval překladatele pro řešení mimořádné situace na ledě (pravidla neumožňují vzít si time-out jindy než před odhodem vlastního kamene), ale vyplynulo z toho, že bude nutné revidovat pozici rozhodčích v podobných případech. Další výbušná témata budou jistě následovat.
«»
↑ nahoru
Tým žen ze Sokola Liboc, hrající pod názvem Falcon postoupil z divize do první ligy žen. Po několika letech tréninkového úsilí pod vedením koučky Anny Kubeškové se podařilo čtveřici Ivana Kubešková, Ivana Vinšová, Anna Candrová a Michala Čiháková zvládnout závěrečnou část soutěže a zvítězit ve dvanáctičlenném poli divize žen. V tomto roce se poprvé hrála nadstavba stejným systémem, jakým se hraje v extralize. Tým Falconu nejen, že vyhrál dlouhodobou soutěž, ale v nadstavbě si nejprve poradil s týmem Citadely a poté s převahou přehrál ambiciózní tým PLC. Za celý klub Sokol Liboc ženám Falconu blahopřeji a držím palce pro další rok.
«»
↑ nahoru
Dvacátého šestého května proběhl v hale Na Roztylech nábor dvanáctiletých žáků na curling. Celá akce byla organizována v návaznosti na návštěvu dětí ze Základní školy Jižní. Asi šedesát dětí rozdělených do dvou skupin mělo příležitost si curling vyzkoušet a vyjádřit se, zda by o náš sport měly vážnější zájem. Výsledkem je seznam 29 dětí, které jednak projevily určitý talent a rovněž se o curling živě zajímaly. Šestice instruktorů (Kubeška, Vojtuš, Slavík, Černovská, Marša a Šafaříková) nejen vedla prezentační curlingovou akci, ale rovněž bedlivě sledovala chování dětí a jejich schopnost respektovat pokyny a chápat smysl hry. Pro vybrané děti přichází v úvahu pokračování na konci srpna či na začátku září v souvislosti s konáním akce Třesk.
foto - nábor
«»
↑ nahoru
V sobotu ráno se začali sjíždět hráči curlingu do Hradce Králové, aby tu v rámci vánočního turnaje poprvé předvedli tomuto východočeskému městu olympijský medailový sport hraný s žulovými kameny na speciálně upraveném ledě. Icemakeři (Jiří Marša a Vítek Nekovařík) odvedli skvělou práci a hráči si opravdu nemohli stěžovat ani na kvalitu ledu, ani na organizaci turnaje. Turnaj měl své finále v neděli odpoledne, a v něm se ve výtečné formě představil český juniorský reprezentační tým hrající bez svého kapitána Kryštofa Chaloupka (Lukáš Klíma, Tomáš Paul, Jiří Deyl a David Jirounek). Mladící snadno přehráli ve finále tým Zbraslavi a získali finanční odměnu a rovněž dar sponzora - láhev speciální pálenky. V Hradci Králové dále pondělkem pokračují curlingové akce pro zájemce z řad mládeže, firem a ostatní veřejnosti. Český svaz curlingu zde má své instruktory a očekává, že curling se v tomto regionu uchytí a získá nové hráče, týmy a kluby (např. CC Riper).
«»
↑ nahoru