Dvacetpět dvojic se přihlásilo do Mistrovství České republiky v kategorii Mixed Doubles. Bojovalo se v pěti skupinách a vítězové plus tři nejlepší na druhých místech (podle DSC) vytvořili čtvrtfinálovou osmičku. Nedělní odpoledne bylo vyhrazeno pro nadstavbové duely. Ledoborci 2 versus Aritma 1 a Zbraslav H versus Aritma 2. Z těchto semifinálových dvojic vyšlo nakonec čistě aritmové finále. Utkání o titul mělo tři části: první celkem vyrovnaná, ve druhé nástup Aritmy 1 (Kubešková, Kubeška) a nakonec mocný finiš Aritmy 2 (Plíšková, Candra). Poslední kámen zápasu házela Anna Kubešková proti čtyřce, a tedy prohranému zápasu. Kámen nakonec projel těsně kolem guardu a znamenal konečný stav 8 : 4 pro Aritmu 1. Tandem Kubeškových tedy obhájil titul z loňského roku a čeká jej Mistrovství světa Mixed Doubles 2010 v ruském Čeljabinsku. Bronz má Zbraslav H (Hájková, Paul).
«»
↑ nahoru
Čtyři výhry, a to nad Aritmou 1, Kolibrisem, Letícími Kameny a Zbraslaví. Především však první osmička uhraná v curlingové hale Na Roztylech při mistrovské soutěži. Dívky Aritmy skipované Luisou ji nadělily Zbraslavi, a utkání skončilo po šesti endech skórem 11 : 2. Teď jen aby Aritmu 3 následovaly i ostatní týmy.
«»
↑ nahoru
Na dnešek jsme naplánovali výlet na poloostrov Akaroa, kde je jednak známá sopka, ale také je zde jedna z nejstarších vesniček na Jižním ostrově s výrazným francouzským vlivem. Po dobré snídani jsme se vydali na 80 km dlouhou klikatou cestu na Akaroa. Zvláštní, nepopsatelná příroda je pro nás už skoro samozřejmostí a nevyvádí nás z míry. Vesnička je malebná, ale my si program zpestřujeme ještě krátkou procházkou Happy Hollow v náročném terénu. Zpátky spěcháme na přenos curlingového finále, ale Sky Sport dává bohužel zase rugby. Večeři volíme thajskou. Zítra se chceme procházet po městě a chystat se na cestu. Na všechny doma se těšíme a určitě budeme vyprávět.
«»
↑ nahoru
Závěrečným soupeřem byl tým Japonců, kteří dosud hráli dobře a předváděli konzistentní výkonnost. Skip Morozumi zahrál dobře i v posledním utkáním a vedl své družstvo neomylně k výhře. Po třech jedničkách se dostali Japonci do trháku a vzhledem k tomu, že se Čechům nedařilo vytvářet si dobré situace vedli Japonci po polovině utkání dokonce 6 : 1. V sedmém endu přišla šance v podobě možného posunu japonského kamene a získání trojky, ale skip Čechů situaci nezvádl. Po osmém endu jsme Japoncům pogratulovali k výhře a čekali na výsledek zápasu Kanada - Nový Zéland. Výhra Zélandu zajistila Čechům sedmé místo na WGNZ 09. Večer a ráno probíhalo balení a loučení. Rozhodně se máme objevit příští rok zase!? Po snídani v Royal Hotel (omeleta a čaj s medem a citronem) jsme se vydali směrem jezera Pukaki a Tekapo. Zejména Tekapo se pyšní nejčistší možnou vodou a krásnou přírodní kulisou. Nakonec po pár přestávkách končíme až v Christchurch, kde večer trávíme v příjemné hospodě s pivem a pizzou.
«»
↑ nahoru
Byli jsme připraveni na náročný curlingový den. Korea hraje dobře a USA má mladý tým posílený o bronzového medailistu z MS v curlingu Richarda Maskela. Utkání s Koreou bylo velmi vyrovnané do devátého endu. My jsme prostě nevydrželi s dechem a nechali jsme občas chybující Koreu vyhrát. Mrzí nás to, protože jsme s mladým ambiciózním týmem z východu drželi krok a několikrát jsme měli šanci směřovat k výhře. Mezi zápasy jsme absolvovali návštěvu ovčí farmy, kde nám Peter vysvětlil některé zákonitosti práce s ovcemi, zejména hodnocení kvality vlny. Poté jsme navštívili jednoho ze zdejších bývalých zlatokopů či hledačů zlata. Riggs nás překvapil tvrzením, že "tady všude je pořád dost zlata, ale teď jsou tady turisti a na těch se vydělává víc". Odpolední utkání s USA přenášela satelitní stanice SKY sport. Hráli jsme dobře. Po devíti endech jsme byli jedna dole a do posledního endu jsme šli s výhodou. Zajímavostí bylo, že Jirkovi sebrali kámen za porušení pravidla o hog line, ale televize jeho hod několikrát opakovala a je pravděpodobné, že k porušení pravidla nedošlo. Nakonec jsme byli posledním draw o pět centimetrů kratší než soupeř, a tak výhru píší Američané. Myslím, že to byla dobrá podívaná pro TV diváky. My jsme smutní, ale odhodlaní v zítřejším posledním zápase zahrát nejlépe jak to půjde.
«»
↑ nahoru
Dopoledne strávil tým Aritmy na výletě. Cílem bylo nejdřív historické nádraží v Ranfurly, kde jsme dostali tipy na další část trasy. Cílovou stanicí (v železničním slova smyslu) se pro nás stala obec Hyde, kde je jeden z tunelů dříve provozované železnice, která byla hlavní dopravní tepnou středního Otaga. Počasí bylo slunečné a návrat před polednem byl povinností, protože nás čekala Kanada, kterou jsme jistě nemohli podcenit. Učinili jsme drobné změny v rituálech (jiné spodní prádlo, jiný čas odjezdu, atd.), které měly napomoci dobrému výsledku. Zápas měl několik úhelných bodů. Pád Zdeňka Krampery (způsobený vyzutím antislidu, naštěstí bez zranění), který zavinil tzv. zapálení kamene, a tím složitější situaci ve třetím endu nebyl tím nejdůležitějším momentem. Po polovině jsme prohrávali 2 : 5, především vinou nedohozeného draw skipa proti dvojce. Přestávka nám pomohla. Zlepšený výkon celého týmu vedl ke stavu 7 :7 po osmi endech. V devátém endu zahrál Krampera guard a následně dobrý come around těsně za tee line. Létal a Candra vytvořili pozici, ze které se dalo skórovat dvojkou až čtyřkou. Kanadský skip zahrál první kámen velmi dobře, ale druhým nám dal možnost skórovat multiple. Závěrečný shot skipa Kubešky natěsno posunul kanadský kámen o 15 cm, a to stačilo na čtyřku! Desátý end byl kontrolovanou formalitou, a tak si Češi připisují první výhru v turnaji. Teď sedím v pubu (jak jinak, když jenom tady je signál), a těším se na steak, který tady umí fakt dobře.
«»
↑ nahoru
Z Číňanů jsme měli respekt. Víme, že jsou to profesionální hráči, kteří tráví řadu měsíců v roce v Kanadě na turnajích a kempech a živí se curlingem. Přestože jsme prohráli a skončili utkání před limitem, měli jsme několik velmi dobrých šancí na dvojky a v pátém endu dokonce na čtyřku. Je třeba říct, že asiaté obecně udělali v curlingu obrovský krok dopředu a je třeba s nimi počítat na nejvyšší pozice. O pauze před druhým zápasem jsme odpočívali a pak jsme nastoupili proti zkušeným Australanům se skipem Hughem Millikinem. Především skip nezahrál v optimální formě a několik dobrých možností neproměnil v potřebné body. Po prohraném utkání jsme s příjemnými "Ausies" poseděli a probrali řadu zajímavých témat. Večer jsme dali maso na grillu a brambory na soli. Obojí velmi chutné. Teď jsme v místním pubu, důvod je prostý - jediné místo s internetem v širém okolí.
«»
↑ nahoru
Na první zápas jsme nastoupili proti domácím curlerům, které vede zkušený skip Mustapich. Utkání mělo velmi vyrovnaný průběh. Ve třetím endu došlo ke kuriózní situaci, kdy hráč domácích upadl při metení a těsně před kruhy posunul dráhu vlastního kamene tak, že se dostal do pozice, ve které by normálně nemohl být a navíc došlo k vyražení našeho kamene. Na přímý dotaz však odpověděl, že se kamene nedotkl, což okamžitě potvrdili jeho spoluhráči a i rozhodčí, kteří však naši dráhu v tom okamžiku vůbec nesledovali. Po devíti endech jsme vedli o kámen a výhodu měl soupeř. Nas pokus o posun kamene na výhru nevyšel, a tak premiéra Zdeňka Krampery skončila prohrou. Výkon týmu nebyl zlý, vyrovnaný zápas byl dokonce tak trochu prekvapenim. Škoda vítězství nebylo daleko.
«»
↑ nahoru
Po snídani v Royal Hotel (vaječná omeleta, čaj s citronem a medem) jsme měli první trénink. Pětice Kubeška, Létal, Krampera, Fiala a Candra nastoupila na dráhy s cílem přečíst led a kameny. Hodina utekla rychle a na odpolední trénink nám zbylo sformovat devítiminutový trénink. Po poledni byl tým mítink, na kterém se představil hlavní rozhodčí se svými kolegy. Turnaj je veden prakticky totožně s šampionáty organizovanými WCF. Na odpoledním tréninku jsme doladili logistiku hry a vyrazili jsme na obhlídku městečka Ranfurly. Nákup potravin a nápojů, který doplnil naše zásoby ústí v dnešní večerní grilování, jehož hlavním kuchařem je Jirka. Zítra bude slavnostní zahájení curlingového turnaje WGNZ a my nastupujeme odpoledne proti domácím k prvnímu zápasu.
«»
↑ nahoru
Zdánlivě volnější den po zážitkově bezmála přesyceném včerejšku. Ráno skvělá snídaně, potom procházka po městě a malé nákupy. Queenstown je nádherné město plné mladých lidí cestujících evidentně za adrenalinovými sporty. Tento fakt se promítl i do slavnostního zahájení. Prapor soutěže se snesl z oblak nesený paraglidistou. Vlajky účastnických zemí přivezly jet boats po jezeře Wakatipu a úvodní řeč byla vedena v maorštině provázená tanci polonahých válečníků. Přesun do Naseby byl nečekaně snadný. Ubytování bylo zajištěno již z Čech. Máme domek se dvěma ložnicemi, obývákem a prostornou sociálkou. Výhodou je vzdálenost 60 metrů od Royal Hotel, kde je krásná typická novozélandská hospoda. Její návštěvu jsme odložili na zítra. Openning party proběhla v místním klubu mimo curlingovou halu. Jídlo velmi dobré, víno rovněž. Snídani jsme objednali na 8,15 a těšíme se na zítřejší trénink.
«»
↑ nahoru
Dnešní den je zasvěcen poznávání přírodních krás nového Zélandu. Cílem je oblast Milford Sound, kteá od města Queenstown směřuje k Tasmanovu moři. Na doporučení místních znalců jsme pro dopravu do místa a pohyb pro oblasti vybrali netradiční dopravní prostředky. Začátek obstarala helikoptéra s pilotem Bobem, který s námi dokonce mezipřistál na sněhové plošině ve výšce cca 2000 metrů nad mořem. Pohledy, které se naskytly, byly těžko uvěřitelné, protože místy opravdu hraničily s kýčem. Následovala dvouhodinová plavba směrem k Tasmanovu moři plná více než stometrových vodopádů, tučňáků, tuleňů a dalších neobvyklostí. Zpět do Queenstown letíme sedmimístným letadlem, když cestou pilot hladá zkratku mezi horskými štíty ve výši cca 1800 metrů. Bezpečně přistáváme v odpoledních hodinách zpět v Queenstown a vítáme kontakt s pevnou zemí. Příjemné je rovněž zjištění, že místní deník opravdu publikuje rozhovor s českými curlery včetně pěkné fotografie. Zítra je již slavnostní zahájení her.
«»
↑ nahoru
Dnes je den přesunu do města Queenstown, kde se odehraje většina disciplín Zimních novozélandských her. Ráno máme ještě trénink, na kterém čtveřice Létal, Candra, Krampera a Fiala dává rozhovor místnám novinám. Po snídani se vydáváme na cca pětihodinovou cestu do města, které patří k nejlépe situovaným na světě. Počasí nám začíná přát. Slunce se prosazuje a teplota stoupá na 12 - 13 stupňů. Máme několik přestávek, něco na jídlo, něco na fotografování. Přírodní úkazy jsou nečekané, architektura zapadající do krajiny a co je fascinující, je neuvěřitelný pořadek na všech polích, pastvinách a v lesích. Nádherně upravené, rozsáhlé vinice a ovocné sady jsou typickým doplňkem místní krajiny. Odpoledne jsme v Queenstown v příjemném hotelu. Večer se akreditujeme a absolvujeme návštěvu vyhlášené rybí restaurace Boardwalk. Průběžně sledujeme MS v atletice z Berlína (kvůli posunu času v extrémních hodinách) a fandíme Čechům.
«»
↑ nahoru
Aritma má volný den. Potřebujeme dorazit aklimatizaci, což je těžší než jsme si mysleli. Výlet po poloostrově je nádherný i díky zlepšenému počasí. Vrcholem je návštěva přírodní rezervace, kde sídlí albatrosi. Díky šťastnému setkání se Samem, který nejen, že je manažerem rezervace, ale je i curlingovým rozhodčím na Winter Games, vidíme nejen několik hnízdících obřích ptáků s rozpětím křídel kolem tří metrů, ale zahlédneme i letecký manévr jednoho z nich. Cestou zpět do Dunedinu fotíme několik zajímavých přírodních scén. Raritkou je v Dunedinu nejstrmější ulice na světě - Baldwin street. Krásnou budovou se honosí místní nádraží, zajímavé je centrum města s náměstím do tvaru osmiúhelníku.
foto:
«»
↑ nahoru
Jirka Candra je zřejmě prvním českým curlerem, který se sklouzl na jižní polokouli. Hned po něm to byli Létal, Krampera a Kubeška. Fiala poslal několik dobrých kamenů, avšak kvůli potížím s kolenem raději házel ze stoje. V dunedinské hale se snámi připravují Číňani a Číňanky. O dalších soupeřích zatím víme málo.
«»
↑ nahoru
Christchurch - Dunedin. To je asi 380 km, povolená maximální rychlost 100 km / hod., to dávalo kalkulaci na cca 5 hodin na cestě. Měli jsme vytipováno několik zajímavých míst. Nejlepší byla asi procházka po pobřeží k velkým kulatým balvanům (průměr až 4 metry), které jsou naprosto neuvěřitelně rozházeny po cca 100 metrovém pásu. V Dunedinu máme první trénink. Hala je nehostinná, ale příjemný icemaker Reece nám dělá, co nám na očích vidí. Večer restaurace a v ní steaky s bílým vínem (bez Karla - trochu nefit).
foto: Aritma na prvním tréninku, boulders a sestava
«»
↑ nahoru
Časový rozdíl je deset hodin, a to nám samozřejmě působí potíže. Hned druhý den děláme celodenní výlet do oblasti Keirouka. Počasí nic moc, ale občasné zastávky - až na jednu - nabízejí pohledy na zélandské scenérie, divoký Pacifik a neobvyklá zvířata či ptáky. Důležité je, že máme veškerá zavazadla, dobré ubytování a již dokonce pár mušlí a kamínků z místních pláží. Večer usínáme a v noci se budíme všichni bez rozdílu v prapodivné časy. Snad se to brzy srovná.
«»
↑ nahoru
Prý se tak přezdívá Zélandu. Pětice hráčů curlingového klubu Aritma Praha – Kubeška, Létal, Candra, Krampera a Fiala přelétla půl zeměkoule, aby se zúčastnila Zimních her na Novém Zélandu (Winter Games New Zealand). Na cestě byla zastávka v Singapuru, kde všichni účastníci získali medaile v místni sportovní soutěži (stolní tenis, střelba na cíl). Cesta trvající celkem 28 a půl hodiny proběhla bez potíží. Na aklimatizaci máme tři dny a pak už tréninky v Dunedin a program Zimních her, na kterých je krom curlingu celá řada běžných olympijských sportů, jako lyžování, snowboard, hokej, krasobruslení, atd, může začít.
«»
↑ nahoru
Jednodenní turnaj, kterým je letošní sezóna prakticky uzavřena se konal 23. května v hale Na Roztylech. Mezi účastníky bylo několik extraligových týmů, avšak celkové množství týmů - dvanáct - patří k nižšímu počtu za poslední roky. Ve finále se utkala družstva Zlaté Prahy (skip Z. Vyjídáček) a Aritmy Praha (skip K. Kubeška). Vyrovnaný zápas vyvrcholil v extraendu, ve kterém měla výhodu posledního kamene Aritma. Poslední draw skipa Zlaté Prahy se zastavilo asi o tři centimetry dále od středu než kameny Aritmy, a tak čtveřice Kubeška, Candra, Lubina a Jirounek mohla převzít pohár pro vítěze a peněžitou prémii. Aritma Praha získala pohár ČSC již celkově posedmé.
«»
↑ nahoru
Družstvo Aritmy Praha 3, juniorky Anna Kubešková, Tereza Plíšková, Veronika Herdová a Eliška Jalovcová spolu s kouči Karlem Kubeškou a Luisou Illkovou se stalo již potřetí za sebou mistrem ČR v curlingu juniorek. Dívky tím potvrdily svou pozici v českém curlingu, když tím doplnily bilanci svých letošních úspěchů (stříbro na MČR dospělých, sedmé místo na MS juniorek). Všechny hráčky tím získaly pozici v širším reprezentačním výběru, který pod vedením koučů a asistentů bude připravovat tým pro účast na MS juniorů ve švýcarském Flimsu v roce 2010.
«»
↑ nahoru
Nedělí skončil třídenní turnaj dvaceti dvojic o titul mistra ČR v curlingu mixed doubles. V semifinále se utkaly týmy Aritmy 1 a Trutnova a na vedlejší dráze Kolibris a Ledoborci. Po velmi vyrovnaném průběhu obou zápasů se do finále probojovali Ledoborci Jiří Marša a Hana Čechová a tým Aritmy 1 Karel Kubeška a Anna Kubešková. Aritma byla mírným favoritem mimo jiné i proto, že vloni podlehla ve stejné soutěži až ve finále ale bylo zřejmé, že finále bude napínavým bojem. Průběh byl velmi vyrovnaný a po šesti endech byli Ledoborci pouze o jeden kámen pozadu. V sedmém endu však přišla trojka pro vedoucí tým, a pak už si dvojice z Aritmy nenechala titul ujít. Vítězové budou reprezentovat Českou republiku na Mistrovství světa v mixed doubles 2009 v italské Cortině.
foto: Anna Kubešková
«»
↑ nahoru
Tým Aritma muži se zúčastnil letního turnaje v Garmish-Partenkirchenu, a jako obvykle s ambicí na nejvyšší místa. Jako každý rok i letos byly doprovodné akce štědře osazeny jídlem, zejména masem. Led byl průměrný, avšak na letní měsíce, proměnlivou vlhkost a měnící se teplotu velmi slušný. První zápas proběhl celkem v klidu, jisté vítězství nad Švýcary. Druhé utkání přineslo zklamání, kdy po průměrné hře jsme podlehli v závěru zápasu relativně slabému soupeři, protože jsme se nedokázali vyrovnat s rychlostí ledu. Neměli jsme ani rozehru, ale ani koncovku. Jak se ukázalo později kardinálním problémem byl zisk pouhých dvou endů. Třetí utkání proti německé juniorské repre přineslo zbytečnou prohru poté, co nikdo z Aritmy nedokázal zahrát podle svých možností. Výkonnostní vzepětí v posledním zápase sice přineslo výraznou výhru s osmi uhranými endy, ale na postup do dvacítky to těsně nestačilo. Netušil, Lubina, Létal a Kubeška skončili letos na zatím nejhorším místě ze všech účastí a navíc Netušil odjížděl s ischiasem. Naopak tým Ledoborců zazářil a umístil se na výtečném třetím místě. Vítězství patří Maďarům.
foto - Jan Létal, jiří Lubina
«»
↑ nahoru