Nadílka.

Östersund se zahalil do bílého hávu, ulicemi se prohání čerstvý větřík a mráz barví tváře několika kolemjdoucích do červena. To platí pro ranní cestu z hotelu do curlingové haly, kde už od osmi hodin probíhá šesté kolo základní části mistrovství Evropy žen – b skupiny. Češky hrají na dráze C proti Slovinkám. Máme v paměti semifinálové utkání před dvěma lety v téže hale, kde jsme zvítězili posledním kamenem Bětky Baudyšové/Zelingrové a kvalifikovali Českou republiku pro sezónu 2023/2024 do elitní evropské skupiny. I tentokrát se hraje až do konce a výhra je znovu naše, 7 : 5. Nás to posunuje blíže jistotě postupu do play-off. Naši muži včera prohráli zápas proti Německu (Muskatewitz) a dnes dopoledne trochu překvapivě i proti Rakušanům (Genner). Po polední pauze se Zuzka, Bětka, Míša, Aneta a Karolína chystají na sedmého protivníka, Lotyšky. Klan Regžů evidentně dominuje lotyšskému curlingu. Z pětičlenné sestavy jsou čtyři ženy stejného příjmení a navíc trenérem je Ansis Regža. Nám to však nikterak neimponuje a vítězíme rychle, v šesti endech 11 : 1 a do tabulky získáváme písmeno „Q“ (kvalifikováni do play-off). Večer, v Lohje prohrávají naši muži se silnými Skoty (Mouat) a zbývá jim už jen jediný zápas v základní skupině, proti Norům. Já jdu dnes na večerní trénink s Alžbětou a otestujeme kameny před zítřejším duelem s Finkami.

foto: Aneta v hale

«»

Čas, čas, čas.

Před začátkem našeho dnešního jediného utkání si hlavní rozhodčí pozval zástupce všech týmů na krátký brífink. Jediným tématem byla nespokojenost s tím, jakým tempem jsou odehrávána utkání. Již dříve byla představena kalkulace, která odhaduje délku desetiendového zápasu na dvě hodiny a třicet sedm minut a na základě tohoto výpočtu rozhodčí vyžadují průběžné dodržení přibližných limitů na jednotlivé endy. My s tím nemáme problém, protože jsme zvyklí hrát na „thinking time“, který umožňuje s časem hospodařit podle aktuální potřeby. Ale ani Němky, náš soupeř, není v tomto ohledu nezkušený, tak utkání na dráze F běží tak, jak má. A to včetně vývoje na scoreboardu. Nejprve získáváme celkem lacinou dvojku, a to i díky získané výhodě. Postupně se Němkám (Messenzehl) vzdalujeme a po devátém endu přijímáme gratulaci. 7 : 4 je konečný výsledek. Absolvujeme protažení, krátký mítink a pak konečně můžeme jít na jídlo. Plnohodnotný oběd jsme totiž před utkáním nestihli. Dnes v noci se budou brousit kameny, tak jsme zvědaví, jaká překvapení na nás po ránu (hrajeme od osmi) čekají. Tedy kromě padajícího sněhu a snižující se teploty.

«»

Bagy v hale u ledu.

Před dnešním zápasem proti Ukrajinkám jsem si byl pro koště uložené za plentou na dráze číslo jedna, kterou pro tento účel vyhradili pořadatelé. V řadě srovnané černé bagy ve mně vyvolaly vzpomínku na příběh, který jsem před nějakou dobou četl. Je to sto dvanáct let, kdy ztroskotal Titanic a v rámci záchranné akce byla některá mrtvá těla po vyzvednutí z moře převezena do Mayflower Curling Club a uložena v pytlích na ledovou plochu. Celý klub tehdy sloužil jako márnice. Pamatuju si dokumentární fotku, na níž jsou pytle s ostatky připomínající vaky na košťata. Podobnou historii má i skotský curlingový klub v Lockerbie, kde po letecké katastrofě (1988) posloužila ledová plocha v hale ke stejnému účelu. A vypadalo to tam dost podobně.

Ale dost morbidních spojitostí a souvislostí. Zajímavé momenty přináší i běžný program Mistrovství Evropy v curlingu 2024. Za přítomnosti několika uniformovaných, ale i v civilu oděných policistů, jsme nastoupili proti skotským koučem Harrym Gowem vedenému týmu mladých Ukrajinek. Mezitím, co jsme trénovali a hráli, popíjeli policisté nabídnutou kávu a sledovali dění v klubu. Zatím nevynechali jediný zápas izraelské reprezentace, která však dnes brzy prohrává utkání proti Maďarům. Izraelci záhy opouštějí halu a policisté se zvedají a loučí se s personálem. My mezitím drtíme soupeře 10 : 1, odcházíme na oběd a začíná nám trochu delší volno. Já doháním manko v pracovních záležitostech, ale večer mě čeká pravidelný trénink, na který vyrazíme s Karolínou kolem osmé. Posílám blahopřání klukům do Lohje. První výhru (nad Holandskem) vnímám jako začátek cesty k několika dalším vítězstvím. Do Prahy posíláme gratulace novým mistrů republiky v kategorii mixed doubles juniorů (Krupičková, Blaha).

«»

Chystá se změna. Počasí.

Patrně bude sněžit a o pár stupňů se sníží teplota. Chodíme do haly většinou pěšky, protože zastávky autobusu (placeného) nejsou ideálně rozmístěny tak, abychom mohli místní MHD výhodně využít. Sledujeme tedy počasí, abychom byli připraveni, pokud opravdu dojde ke změně. V průběhu našeho ranního zápasu (od osmi hodin, trénink od 7,30) běžel v klubu přenos zápasu z Lohje mezi Švédy a nakonec úspěšnějšími Švýcary a my jsme na „benči“ po očku sledovali výsledek zápasu našich proti Italům na sousední dráze. Češi sice prohráli, ale evidentně po boji. Po devíti endech bylo srovnáno díky trojce v předposledním endu a nakonec prohra o jediný bod. Statisticky se chlapci po dvou utkáních drží uprostřed pole, což je slibné pro další průběh. Ženy hrály proti Holanďankám (Bomas). Poměrně mladý nizozemský tým odehrál velmi slušný zápas a v některých fázích nám solidně zatápěl především díky dobrému výkonu back-endu. Hrozil extraend, který by se hrál s naší výhodou, ale draw Vanessy Tonoli bylo o něco delší a Nizozemky tak na potřebnou dvojku nedosáhly.

Od šestnácti hodin jsme podle rozpisu měli na programu Angličanky (Fowler). Tentokrát jsme si výhodu do začátku nevybojovali, protože Angličanky byly přesnější než my. Úvod nás zastihl trochu nepřipravené na přesnou hru soupeřek, ale postupně jsme se zlepšovali, až jsme se dostali do vedení o jeden bod po trojce v pátém endu. Rozhodnutí přišlo v osmém endu, kdy jsme po blanku v sedmém endu uštědřili Angličankám čtyřku a po ní ještě jedničku. 9 : 4 je konečný výsledek. Po třetině základní části máme tři výhry. Ale zůstáváme pozorní, aby nás něco nepřekvapilo. Venku sněží a fouká a to je zatím to jediné, co je trochu nečekané. 

V Ostersundu sněží - ilustrativní foto

«»

Polky.

Zaznamenali jsme informaci, že čeští muži podlehli Švédům, ale samozřejmě jsme se plně koncentrovali na náš první zápas. Soupeřem jsou Polky, které vede zkušený trenér Brian Gray. My máme první trénink, protože jsme nevyhráli los, který rozhodoval o pořadí tréninků. Bývá lepší mít ten druhý, protože podmínky, za kterých týmy absolvují oněch druhých přípravných devět minut jsou bližší těm, které budou následně panovat po většinu utkání. Díky dvěma lepším Last Stone Draw získáváme výhodu pro první end a celkem ofenzivně zahajujeme tento šampionát. Skórujeme jedničkou a Polky vzápětí oplácejí. Ve třetím endu hrajeme velmi přesně a před posledními kameny stojíme v nadějné pozici, možná i na pětku nebo šestku. Skipka Lipinská vyráží svým posledním hodem dva naše kameny, ale my dohazujeme na pět a jdeme do slibného vedení. Polky v dalším průběhu trochu stahují náš náskok a v sedmém endu uhrávají, po naší chybě, dokonce trojku. Ale my v devátém endu trojku vracíme a výsledek 11 : 7 už zůstane na scoreboardu až do konce. Důležité a příjemné vítězství. Po konci rundy si ještě povídáme s rozhodčími o některých letošních novotách a shodujeme se, že některé změny nejsou ve prospěch hry a nevhodně zasahují do natrénovaných návyků hráčů. Protože jsme nestihli oběd, nahrazujeme večeři v oblíbené thajské restauraci. Všichni půjdou brzy spát, protože zítra hrajeme od osmi ráno proti Holanďankám (kouč Kleibrink, nám dobře známá z Tallinnu). Jen Karolína a Karel mají ještě povinnosti v hale – večerní trénink.

Foto: oslavenec Bětka – 200 odehraných zápasů v rámci soutěží WCF 

«»

Opět v Östersundu. Po dvou letech.

Švédové se ujali organizace letošního béčkového evropského šampionátu patrně proto, že mají s podobnými podniky bohatou zkušenost. Hrálo se tady MS juniorů, světová kvalifikace juniorů, ale i mistrovství Evropy A a B společně, a další. Hlavní „venue“ je však pro rok 2024 v Lohje (Finsko), kde se koná Mistrovství Evropy v curlingu – skupina A. Do Lohje také odjeli čeští muži, kteří v loňském roce těsně uhájili právo zůstat v elitní skupině, zatímco ženy mají právě v Östersundu za úkol se mezi evropskou špičku vrátit.

Zuzana Paulová, Alžběta Zelingrová, Michaela Baudyšová, Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Petra Benediktová (fyzio) a Karel Kubeška (coach) doletěli včera před půlnocí do švédského městečka Östersund (64 tisíc obyvatel), kde se část výpravy ubytovala v eponymním hotelu. Druhá část bydlí v domku nedaleko curlingové haly. Dnešní polední program zahrnoval setkání týmů s organizátory, předturnajový trénink a další nezbytné organizační formality, například akreditaci. Celkem dvacet šest družstev obou kategorií zaplnilo nevelký prostor v zázemí místního curlingového klubu a vyslechlo informace, které přednesla ředitelka šampionátu Eeva Roetlisberger. Zavádí se nový způsob sledování plynulosti hry, založený na statistických datech z dříve odehraných zápasů, chybí tedy časomíra, neřeší se problematika hog-line, rozhodčí nejsou pověřeni tím, aby měřili kameny v případě nejasného výsledku endu, a tak dále. Současně se dále přitvrzuje v oblasti kontroly jednotného oblečení, uváděných sponzorských log a hlídání používání košťat v souladu s postupně se vyvíjejícími pravidly.

Hodinový trénink, který nám umožnil odházet desítky kamenů na všech pěti drahách, prozradil, že kvalita ledu je velmi dobrá a pokud vydrží a příliš se nezmění, mohl by to být příjemný turnaj. Kameny jsou čerstvě nabroušené, mají tedy dobrou točivost. Navíc bylo řečeno, že je možné, že dojde k jejich údržbě ještě v průběhu základní části. Obvykle sahají icemakeři k druhému přebroušení jednu nebo dvě rundy před play-off, aby bylo zajištěno, že parametry „running surface“ budou dokonalé na zápasy, které rozhodují o medailích, postupech a sestupech. Celý český tým se již těší na zítřejší první duel - proti Polsku. Držíme palce klukům do Lohje a současně zdravíme Annu a Kláru, které nám doma, se svými ratolestmi fandí.

 Foto: tým  

«»

Prague Classic 2024.

Tucet mužských curlingových týmů odehrálo v druhém listopadovém víkendu turnaj, který je označen jako třístovka. Místem konání byla roztylská curlingová hala. Týmy byly rozděleny do dvou skupin po šesti a vždy tři postupovaly do nadstavby. Přes úplnou absenci zahraničních reprezentačních týmů se šestici českých družstev nepodařilo, až na čestnou výjimku národního týmu mužů, uspět. Klíma, Černovský, Jurík, Klípa a Boháč prohráli sice ve skupině s italským týmem (Pimpini) a pak ve finále s Nymanem (Švédsko), ale zachránili prestiž českého curlingu, který se jinak v jednotlivých skupinách krčil ve spodní části tabulky. Výsledné druhé místo Čechů je zopakováním výsledku z loňska. Snaživý výkon byl k vidění od českých juniorských reprezentantů (Pěnička, Žďárský, Kaska, Krátký, Tahal). Nejprve těsně prohráli s Poláky (Stych), výrazně prohráli s později čtvrtými Nory (Harstad), poté vykřesali naději na postup výhrou nad aktuálně třetím českým mužským týmem (Vedral). Závěrečná dvojice zápasů hraných těsně za sebou ale už výhru nepřinesla. Přesto se čeští junioři v soutěži dospělých týmů neztratili a předvedli slibný a důstojný výkon. Třetí místo vybojovali Italové. Trofej náleží znovu mladým Švédům (Nyman, Patz, Mabergs, Olofsson), stejně jako v loňském roce.  Věřme, že se bezproblémové konání pražského turnaje odrazí v nárůstu zájmu a vyšší účasti v příštím ročníku.

foto: vítězové ze Švédska

«»

Semifinále se Švédkami.

Věděli jsme, že to bude těžké, ale že se nám utkání zhroutí ve třetím endu jsme si nemysleli. V prvním endu jsme po chybách na obou stranách „dotlačili“ soupeře do jedničky – čili „klasickej steal“. Druhý end byl cílený blank a třetí se rozvinul spíše na středu, kde jsme drželi jedničku s mlhavou nadějí na dvojku. Anna Hasselborgová se trochu bála, abychom nedali víc než jedna a tak svým prvním kamenem zahrála guard, kterým konzervovala naší jedničku v kruhu. My se následně rozhodli, že riskneme angle raise, kterým bychom si vytvořili prostor na možné skórování dvojkou. Stačilo však minout správný bod o pár milimetrů a došlo k vyražení obou našich dobře umístěných kamenů a poněkud smolně k vytvoření situace, ve které měl náhle soupeř čtyři lepší kameny v kruhu a hrál. Švédky ještě přitlačily umístěním dalšího kamene do bodované pozice. Bezmála neřešitelný úkol pro náš tým vyústil v posunutí dalšího švédského kamene do lepší pozice, než byl v tu chvíli náš jediný kámen v kruhu. Inkasovaná šestka znamenala konec všem nadějím na postup do finále dobře obsazeného turnaje v Sundbybergu. Ještě jsme odehráli dva endy, ale soupeř si vývoj pohlídal i pomocí brilantního wicku corner guardu. Zklamání z neúspěchu se po úměrné době změnilo v dobrý pocit ze čtyř výher, mimo jiné i nad účastnicemi A skupiny mistrovství Evropy. Celkově dělené třetí místo je příslibem k blížícímu se Mistrovství Evropy 2024 ve švédském Ostersundu. A blahopřejeme českým juniorům k třetímu místu v oselském turnaji EJCT, který probíhal ve stejném termínu.

foto: tým po utkání s Estonskem - Špundová, Zelingrová, Baudyšová, Müllernová

«»

Cesta do nadstavby.

Výhra proti Angličankám nás mohla dostat na druhé místo ve skupině a dost vysoko v celkovém rankingu po dohrání základních skupin. Samozřejmě čím výše budeme, tím přijatelnějšího soupeře dostaneme. Po trochu opatrnějším začátku jsme se po šesti endech dostali do vedení 5 : 1, a byl to rozhodující náskok. Dokonce jsme pak chvíli žili na to, že bychom mohli být celkově druzí, tím se vyhnout kvalifikačnímu zápasu a jít přímo do semifinále, ale to vzalo brzy za své. Systém turnaje nám na večer přidělil dobře známého soupeře – Estonky (Turmann). Hrálo se na dráze A, kterou lemuje dlouhá řada oken směřujících do zeleně s výhledem na malý rybníček. Snažili jsme se přečíst, zda prosklená stěna haly nemá nějaký vliv na kvalitu ledu, ale pokud vůbec, tak rozhodně nepříliš výrazně. Snad jen, že led poměrně brzy zpomalil, a to právě v té podélné části dráhy u stěny. Duel byl vyrovnaný a rozhodlo jen několik kamenů. Za zmínku stojí přesný triple take-out Tuivike, precizní hit and roll Zelingrové, vysoce efektivní metení dvojice Müllernová, Baudyšová a dobré oko Špundové v rozhodujících situacích. Výhra 6 : 2 v tomto utkání nás posílá do semifinále, znovu proti Hasselborg. Ráno v devět. Čas se mění o hodinu, tak si trochu přispíme.

A taky po očku sleduju jak se daří našim juniorům v Norsku a zatím postupují pavoukem dál a dál. Tak hodně štěstí do pokračování tam v Oslu na EJCT.

foto: potíže proti Estonkám ve druhém endu 

«»

Proti Švédkám.

Protože v rámci pětičlenných skupin je vždy při hrané rundě pro jeden z týmů takzvané „bye“, měli jsme volné dopoledne i začátek odpoledne. Využili jsme to pro návštěvu centra Stockholmu, kde jsme se prošli pěší zónou, zhlédli střídání stráží před městskou radnicí a zašli si na masové koule do ikeové restaurace. V podvečer jsme se přesunuli do haly, kde už na nás čekal dnešní soupeř. Jeden z nejlepších týmů současnosti, švédské reprezentantky a zlaté olympijské medailistky z roku 2018 – tým vedený Annou Hasselborg (dále S. Mc Manus, A. Knochenhauer, S. Mabergs, J. Heldin, trenér K. Lindstroem). Proti těmto Švédkám jsme hráli již mnohokrát, ať už na turnajích nebo šampionátech a řada těchto duelů byla napínavá až do posledních okamžiků. Poslední vzájemné stockholmské utkání, hrané před několika lety v hale Danderyd dokonce dospělo až k měření v rozhodujícím endu. Ale co je to platné, výhru jsme si zatím nepřipsali. A to ani tentokrát. Po sedmi odehraných endech bylo skóre srovnané, ale v osmém endu si výborným double take-outem Sáry Mac Manus vytvořily seveřanky příznivou pozici do závěru a tu se jim podařilo udržet. Nás čekají zítra Angličanky (Fowler).

foto: hala se zrcadly

«»

Sundbyberg Open - 2024.

Již v uplynulé sezóně měly české curlerky v plánu tento turnaj absolvovat. Z organizačních důvodů to však nevyšlo, tak letos se představují v tomto útulném stockholmském klubu vůbec poprvé. Čtyřdráha, která je součástí rozsáhlého sportovního komplexu, oslavila před nedávnem padesáté výročí existence. Na dnešní program se přišel podívat i čestný president klubu Hakan Sundstroem s manželkou a bylo milé se zase po letech potkat a sdělit si navzájem novinky. Češky, konkrétně Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Michaela Baudyšová a Alžběta Zelingrová, zahájily čtvrtek hodinovým tréninkem, na kterém je přivítal ředitel turnaje Henrik Alexander. První zápas zvládly vítězně proti švýcarskému týmu hrajícímu pod hlavičkou tří curlingových center (Flims, St. Gallen, Baden), když konečné skóre na výsledkové tabuli bylo 8 : 4. Druhé utkání bylo vyrovnané až do samého konce, kdy do osmého endu vstupovaly Češky s vedením o dva body, a to stačilo, aby si po závěrečném hitu mladší ze sester Hürlimannových, mohly připsat druhou výhru, tentokrát o jediný bod - 5 : 4. Podmínky pro hraní jsou velmi dobré. Rychlost ledu je již na konci prvního tréninku 14,5 a následně se pohybuje mezi 14,5 a 15,2 v závislosti na zvolené trajektorii. Točivost na úrovni pěti až pěti a půl stopy s výrazným finišem je skvělá pro kreativní a současně agresivní pojetí hry. Zatím nás to tady baví a věříme, že nám to vydrží.

foto: sympaticky srovnaná madla ve švédských barvách na kamenech za drahami   

«»

EJCT 2024 - Praha.

Dvanáct mužských a dvanáct ženských týmů bylo rozděleno vždy do tří skupin po čtyřech pro účely odehrání základní části juniorského turnaje okruhu World Curling Tour. V pestré paletě účastnických zemí nechyběly v každé kategorii ani dva české týmy. V obou případech to byly reprezentační týmy a také druzí v pořadí z mistrovství republiky. Systém hry, stejný pro ženy i muže, zahrnoval přímý postup ze skupin celkem pro čtyři nejlepší družstva, a tak zvané kvalifikační utkání pro všechny ostatní. V kvalifikační síti uvízl sice tým Krupičková, ale další tři čeští zástupci postoupili do čtvrtfinále. Nejlépe se nakonec dařilo týmu Farková, který až ve finále podlehl Němkám a umístil se tedy na solidním druhém místě. Mužské semifinále už bylo bez české účasti. Jičínští curleři (skip Pěnička), kteří jsou českou reprezentací, nestačili ve čtvrtfinále na Nory a spolu s druhým českým týmem (Ledoletci) obsadili páté až osmé místo. EJCT 2024 mělo letos příjemnou a klidnou atmosféru. Na rozdíl od minulých ročníků nebylo osazeno žádnými rozhodčími, podobně jako před týdnem konané Prague Ladies International. Je to velký skok – ze tří na nulu. V některých momentech erudovaný rozhodčí chyběl, ale po pravdě těch momentů nebylo příliš mnoho.  Tým juniorů A odehrál svých pět zápasů na dvou vnitřních drahách, což bylo sice příjemné, ale trochu překvapivé. Naopak B-tým hrál jen na vnějších drahách a v rámci skupiny hrál ze tří zápasů dva na déčku a se stejnými kameny. Možná by pro příště stačilo rozdělení na dráhy jednoduše zrevidovat. Nefunkční monitory v restauraci jsou už pro nás samozřejmě přijímaným evergreenem, nad kterým se pozastavovali jen Kanaďané, kteří přivezli do Prahy talentovaný tým úspěšných juniorek (Plett). Relativně slušná návštěva v publiku, lepší led než obvykle a nadšení mladých hráček a hráčů udělaly z prvního říjnového víkendu příjemný curlingový zážitek.

Foto – tým Pěnička

«»

Prague Ladies International.

Druhá edice pražského curlingového turnaje série World Curling Tour kategorie 200 proběhla za účasti třinácti týmů, z nichž bezmála polovina byly týmy juniorské, ať už dva domácí či po jednom z Itálie, Kanady nebo Německa. Rozpis turnaje na dvě nestejně velké skupiny neumožnil týmům hrát se všemi soupeři uvnitř skupiny, a tak třeba aktuální česká ženská reprezentace minula pozdější vítězky turnaje, německý tým Messenzehl. Ze skupiny vzešly dva týmy přímo postupující do semifinále a dvě dvojice pro kvalifikační zápasy, které se odehrály v neděli ráno. Jedno semifinále svedlo proti sobě Kanadu a Itálii a druhé přineslo reprízu loňského finále, derby mezi dvěma aktuálně nejlepšími českými týmy. Do finále se stejně jako loni probojovaly ženy ze Savony H (skip Nemčoková), ale nedokázaly svůj loňský triumf zopakovat a vzdaly svým německým soupeřkám po sedmi endech. Led, který vykazoval některá záludná místa a překvapivé trajektorie, vyžadoval výtečné a mimořádně pozorné čtení týmem a rovněž nadstandardní přizpůsobivost jednotlivých hráček. Do nadstavby se neprobojovala ani jedna z tzv. „áčkových“ reprezentací, tj. účastnice listopadového mistrovství Evropy – skupiny A. Ani Maďarky, Litevky a ani Turkyně se mezi šestici postupujících nedostaly. Na čtvrtém místě skončil český národní tým (Zelingrová) a na pátém až šestém juniorské mistryně republiky, tým Farková. 

foto: Sara Messenzehl

«»

Nadstavbová osmička je bez Češek.

Systém turnaje v Baselu zahrnuje závěrečné sečtení výsledků napříč skupinami s přidaným kritériem tzv. LSD, nebo přesněji DSC. Osm nejlepších postupuje do nadstavby. V dopoledních zápasech obě české reprezentace prohrály, béčko s mladými Norkami a áčko s Italkami (Constantini). Protože oba české týmy již mají po dvou prohrách, jsou šance na postup do čtvrtfinále zanedbatelné. Odpolední zápasy přesto přinesly zajímavé momenty, neobvyklé herní postupy a také jednu výhru. Spolu s tím potvrzení, že výsledky ani jednoho z českých družstev na play-off v letošním basilejském turnaji nestačí. Tým hrající pod názvem Synáčková, ale skipovaný Lindou Nemčokovou, porazil v závěrečném duelu švýcarský tým vedený mladší ze sester Schwallerových. Neobvyklý průběh mělo utkání Zelingrové proti Heretier. Po nedobré sérii, ve které soupeř uhrál osm bodů v řadě i díky dvěma „pikům“, přišla čtyřka Češek a do posledních dvou endů jsme šli o dva dole bez výhody. Ještě v sedmém endu jsme si vytvořili šanci na další „steal“, dokonce dvou bodů, ale Švýcarky situaci ustály díky na poslední chvíli uhrané jedničce. V osmém endu hrála Bětka double na trojku a tím extraend, ale z kruhů odjel jen jeden kámen a senzace se nekonala. Ač se nepodařilo navázat na loňské čtvrtfinále, jako součást přípravy na ME 2024 splnil letošní turnaj svůj účel. Navíc počasí vyšlo skvěle.

foto: hala s pěti drahami

«»

Dvojice zápasů hned za sebou.

V ranní rundě prohrála česká reprezentace B se skotským týmem Henderson, aby si odpoledne spravila chuť proti silnému a zkušenému švédskému týmu Wrana. V zajímavém závěru využily Češky velké chyby soupeře a po vyrovnaném průběhu získaly ve svůj prospěch poslední end. Reprezentace A vysoko porazila mladé Švýcarky (Arnold – Heinimann) 9 : 2. Večerní runda hraná vzápětí po kratičké pauze, ve které jsme stihli dobrou večeři, obsahovala duel našeho týmu a již dlouho na okruhu dobře hrajícího družstva skipovaného Xenií Schwaller. Výsledkově se oba týmy přetahovaly až do samotného konce. Do posledního endu šly Češky o jedna dole s výhodou. Švýcarky předvedly výtečnou rozehru, a ukázaly v čem je síla dvou nověji instalovaných pravidel, a sice no-tick a pět kamenů ve FGZ. Poslední kámen hraný Bětkou ještě měl potenciál na to, abychom v případném extraendu Švýcarkám oplatily stejnou mincí, ale přece jen jeden žlutý kámen zůstal jako lepší. Prohra mrzí, ale výkon je příslibem do pokračování v turnaji.

foto: tým po prvním utkání ve skupině

«»

Basel 2024. WCT.

Zářijového turnaje zařazeného do ženské části seriálu WCT, hraného ve švýcarské Basileji, se letos účastní kromě českého reprezentačního týmu vedeného skipkou Zelingrovou i aktuálně druhý tým z domácí soutěže (skipka Synáčková). Program reprezentantek slibuje vyrovnaná klání s aktuální širší evropskou špičkou. V pátek se Aneta, Karolína, Michaela a Alžběta nejprve utkají se dvěma švýcarskými družstvy Heinimann a Schwaller a v sobotu jsou na pořadu Italky (Constantini). Závěr skupinových bojů obstarají do třetice Švýcarky (Héritier). Dnes, po osmihodinové cestě, si česká čtveřice ještě naordinovala trénink, pro který si pronajala dráhu ve spodní části curlingového areálu. S vědomím, že rychlost ledu i točivost je v tzv. „bazénu“ (tři curlingové dráhy vybudované adaptací z bývalého plaveckého bazénu původně umístěného v nultém podlaží budovy) odlišná od podmínek, které budou zítra k dispozici na hlavní pětidráze, si curlerky uložily sportovní náčiní do šatny a procházkou se vrátily do hotelu. Zítra začíná turnaj.

foto: české ženy - vítězky MČR

«»

Junioři i juniorky ve stejné skupině.

Závěrečné zápasy v jednotlivých skupinách dopadly pro české juniorské týmy rozdílně, ale více méně úspěšně. Zatímco muži jasně přehráli polské soupeře, ženy (skipka Krupičková) remizovaly poté, co výsledkově dotáhly průběžně vedoucího soupeře. Tři body stačily pro oba týmy na prostřední výkonnostní skupinu. Večer od půl deváté hrají junioři i juniorky své čtvrtfinálové zápasy a jsme moc rádi za to, že nenastupují proti sobě. Je vždy smutné, když na mezinárodním turnaji, hraném stovky kilometrů od domova se potkají dva české týmy, které standardně trénují ve stejné - roztylské - hale, mnohdy vedle sebe a ve stejný den. Lodžský turnaj již má svou několikaletou tradici a to, že je termínově na začátku sezóny zvyšuje jeho atraktivitu pro týmy, které potřebují zápasovou zátěž a cílený teambuilding. Pro dvě ze čtyř juniorských reprezentací je to vítaná příležitost naplnit své plány přípravy. Poté, co ve třetí výkonnostní skupině prohrál svůj čtvrtfinálový zápas brněnský tým (skip Kadlec), nepodařilo se dobře rozehrané utkání dotáhnout ani českým mužům.  A po měření, které dopadlo těsně pro soupeře, se ze čtvrtfinálového zakletí nedostaly ani juniorky. Všechny tři české týmy, které hrály na letošním Bajbory Cup, se tedy zítra vracejí do deštěm promočené domoviny. Šťastnou cestu.

 Foto: time-out při večerním utkání 

«»

Junioři se připravují v Polsku.

Nedbaje výstrah před povodňovou kalamitou, před avizovanými čtyřměsíčními srážkami napršenými v průběhu tří aktuálních dnů, ani před pátkem třináctého, účastní se tento víkend čeští juniorští reprezentanti mezinárodního curlingového turnaje v polské Lodži. Hala, ve které jsou  čtyři dráhy má příznačnou adresu Sniezna 10, a je příjemná, světlá a čistá. Kamery a obrazovky fungují, restaurace rovněž, potíž je jen s WIFI. Čtveřice Šimon Pěnička, Kryštof Žďárský, Matěj Kaska a Tomáš Krátký (doma zůstal Daniel Tahal), spolu s trenéry Ondřejem Bodlákem a Karlem Kubeškou má za sebou po pátečním programu dvě utkání s celkovým ziskem jednoho bodu za uhranou remízu v druhém duelu. Led točí zhruba čtyři stopy a s drobnými výkyvy se rychlostně drží mezi čtrnáct a čtrnáct půl vteřiny hog-hog. Tento turnaj je prvním ze série přípravných soutěží, které mladí hráči absolvují před prosincovým mistrovstvím světa. Nabrání zkušeností je hlavním cílem pro následující dny, a to proto, že většina jičínských šampiónů nemá dosud za sebou dostatek odehraných vypjatých zápasů na dobrém, fungujícím ledě proti kvalitním, ostříleným soupeřům. Zítra nás čekají další dvě utkání, přičemž po tom prvním, absolvovaném, budou týmy rozděleny do tří výkonnostních úrovní, ve kterých odehrají zbytek soutěže. Podobný program má i B juniorská reprezentace žen, která je tu rovněž přítomna.

foto: juniorská reprezentace před druhým zápasem

«»

Dohraná základní skupina.

Dnešní zápasy obou českých týmů, tedy žen i mužů, rozhodovaly o případném postupu do nadstavby oselského turnaje. U žen to byl přímý souboj mezi mladými Švédkami (skip Moa Dryburgh, 19 let) a českým národním družstvem, zatímco muži potřebovali porazit jeden z norských týmů. Systém turnaje je následující. Z každé ze dvou šestičlenných skupin ženské části soutěže postupují nejlepší trojice do play-off. Následně se z eliminačních utkání druhých a třetích týmů rekrutují účastníci semifinále, kteří změří síly s vítězi skupin. Muži hrají rozděleni do čtyř skupin a z každé postupují dva týmy do čtvrtfinále. Celý turnaj vrcholí finálovými zápasy každé jednotlivé kategorie. Mužům se podařilo otočit zápas a z průběžného výsledku 0 : 3 dokázali uhrát závěrečných 4 : 3. Díky tomu se zítra utkají s Němci (Muskatewitz) o postup do semifinále. Ženy sehrály se seveřankami vyrovnanou partii, ale na výhru nedosáhly. Český tým tak skončil ve skupině čtvrtý, mimo postupové pozice. Počasí nám umožnilo chodit na některé zápasy pěšky, asi půlhodinovou procházkou podél moře a sledovat stavební rozmach této části města, kde zanedlouho bude dostavěna stanice metra a řada dalších budov, které v návaznosti na obytné domy doplní občanskou vybavenost. Je tady hezky, ale draho.

Foto – viz galerie  

«»

Litevky, Švédky, Švýcarky.

Pátek je naplněn curlingem po okraj. V sedm hodin jsme na snídani a shledáváme se s Karolínou, která přiletěla v noci po úspěšně složené zkoušce. Od osmi třiceti jsou nám za soupeřky Litevky (Paulauskaite) v omlazené sestavě. Je to tým, který se z loňského béčka kvalifikoval na áčko Evropy a v listopadu poprvé okusí elitní skupinu. My využíváme chyb soupeře především v defenzivě a brzy si děláme rozhodující náskok. Po šesti endech je konec a my se přesunujeme na oběd do místní „kantýny“, kde si za přijatelné peníze dáváme polévku, hlavní chod, salát, zákusek, ovoce i kávu nebo smoothie. Druhým družstvem, na které dnes narážíme, jsou Švédky (Hasselborg). Po sebevědomém začátku hvězdných seveřanek, kdy nám trochu výsledkově utíkají, dochází ke zlomu, kdy zejména švédská skipka dělá několik chyb a rozporuplných rozhodnutí. My se díky tomu ve skóre dotahujeme. Závěr však patří soupeřkám a my už nedokážeme v osmém endu dotáhnout tříbodové manko. V pozdně večerním utkání – konec je před půlnocí – porážíme švýcarský tým skipky Hurlimann a po čtyřech zápasech máme bilanci dvě výhry a dvě prohry. Ve volných chvílích jsme se mohli radovat z úchvatného pohledu na mořský záliv a slunného pátečního počasí, které vystřídalo včerejší uplakaný čtvrtek. Zítra začínáme až po jedenácté hodině, tak doženeme odpočinkový deficit z dnešního herního maratonu.

 Foto už s Karolínou

«»