V noci ze soboty na neděli jsem dostal zprávu od organizátorů, že po sečtení všech výsledků jsme se umístili po základní části v celkovém pořadí na čtvrtém místě. Systém nám přiřknul pro čtvrtfinále dánskou reprezentaci, aktuální mistryně Evropy. Sestry Dupontovy jsou pro nás tradičním soupeřem, se kterým máme mírně horší bilanci. Párkrát jsme je porazili, ale rozhodně s nimi máme víc proher. Madeleine už má řadu medailí ze světových šampionátů a je stálicí na evropské i světové scéně. V prvním endu jsme soupeře hodně přimáčkli a jen se štěstím se Dánky ubránily trojce a možná i čtyřce. Po inkasované jedničce jsme uhráli dvojku, ale pak jsme chybovali a dostali jsme za tři. Po šesti endech bylo vyrovnáno, v sedmém jsme dostali za dvě a v osmém jsme nedokázali skórovat. Do semifinále turnaje postoupily tedy Dánky, Italky, Švýcarky a Švédky. Basel Masters 2023 byl skvěle obsazeným turnajem. Olympijské i světové šampiónky, medailistky, účastnice MS. Vítězkami se staly fenomenální Švýcarky (Tirinzoni), které porazily ve finále Švédky (Hasselborg). Báječně organizovaný turnaj, kam se budeme rádi vracet. Anna, Míša, Aneta, Klára a Karolína odvedly velmi dobrou práci. Díky všem podporovatelům a partnerům týmu.
«»
↑ nahoru
V první sobotní rundě podlehl český tým Farková Švýcarkám a v té následující nastoupily české reprezentantky (tým Kubešková) proti jinému švýcarskému týmu. A sice Hurlimann. Rodinný klan Hurlimannů je historicky mimořádně úspěšný. Momentálně jsou v ohnisku zájmu dvě mladé hráčky Corie a Briar, z nichž ta starší je už mistryní světa. Maminka Janet je trojnásobnou reprezentantkou Švýcarska na MS a má bronzovou medaili z MS (1992, Ga-Pa). Tatínek Patrick je olympijským vítězem z roku 1998 (Nagano, Karuisawa). Briar svým sňatkem propojila svou rodinu s jiným významným curlingovým jménem, a to Schwaller (bronzová medaile z OH 2002). My jsme hráli proti týmu, který vede Corie Hurlimann. Před utkáním jsme s Patrickem probrali pár společných vzpomínek a vzpomněli jsme i na vzájemný duel na mistrovství Evropy, hraný krátce po jeho úspěchu na olympiádě. Zápas dvou adeptů na postup ze skupiny D byl dlouho vyrovnaný. Nám se podařilo získat bez výhody šestý a sedmý end, a to rozhodlo. V osmém jsme se drželi nastaveného plánu a výhru udrželi. Čtvrté utkání ve skupině, které následovalo bezprostředně po mimořádně dlouhém předcházejícím zápasu (2 hodiny 45 minut), proti nám postavilo mladé družstvo, vedené skipkou Heidimann. Solidně vedené utkání skončilo naší výhrou 6 : 2 a po započtení všech výsledků jsme se vyšvihli do čela naší skupiny, což znamená postup do play-off. Zítra v osm nás čeká čtvrtfinále.
«»
↑ nahoru
Tradiční turnaj, kterým většinou zahajujeme soutěžní sezónu v rámci ženského okruhu soutěží organizovaných World Curling Tour se hraje v září ve švýcarské Basileji. Letos je k vidění plejáda nejlepších evropských/světových družstev. Jsou tady fenomenální mistryně světa (Tirinzoni). Jsou tady stříbrné ze světa, Norky (Roervik). Je tady dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších týmů světa, Švédky (Hasselborg), ale také výtečné Italky, Skotky a Němky. Z České republiky je tady kromě ženského reprezentačního týmu Kubešková také juniorská dvojka, tým Farková.
Ze čtyř, dnes odehraných zápasů si české reprezentace připsaly jednu výhru, a sice tým Kubešková získal cenný skalp aktuálně druhého nejlepšího světového týmu z Norska. Tím si ženy udržely dobrou šanci na postup do nadstavby. Základní část turnaje se hraje ve skupinách po pěti, takže každé družstvo odehraje čtyři utkání, a po skončení tak zvaného Round Robin se vytvoří celkové pořadí, podle kterého postoupí osm nejlepších týmů do čtvrtfinále.
Anna, Míša, Aneta, Klára a Karolína nastoupí zítra ke kamerami snímanému zápasu proti švýcarskému týmu Hurlimann. Základní skupinu uzavře česká reprezentace od půl čtvrté proti dalším Švýcarkám (Heinimann). Farkovou čeká Jaggi (Švýcarsko) s hostující Danielou Jentschovou a na konec Korejka Park.
«»
↑ nahoru
Ze sobotních kvalifikačních zápasů vzešel náš soupeř pro semifinále, a sice švýcarský tým Brauchli. V úvodních endech jsme se dostali trochu pod tlak, ale podařilo se nám otočit vývoj a po šesti endech jsme byli o slibné dva body nahoře. Švýcaři uhráli jedničku v sedmém a v osmém se strhla bitva, ve které jsme posledním kamenem neměli žádnou možnost jak uhrát jedna v kruhu přeplněném kameny kolem středu. Srovnáno. Následoval shoot-out, ve kterém jsme byli cca o pět centimetrů dál od tee než soupeř. Švýcaři šťastní - my zklamaní, protože to bylo sakra blízko. Ale za dvacet pět minut už musíme znovu hrát. Proti nám je Skot Carson se stejným osudem, taky prohrál na shoot-out. Chvíli se taháme, ale pak nám soupeř odskakuje. Po sedmi endech končíme utkání, účastníme se krátkého ceremoniálu a vydáváme se domů.
Pěkný juniorský turnaj s několika překvapivými momenty. My si odvážíme kupu poznatků, další zkušenosti a vědomí, že pár věcí musíme zlepšit. Díky Ondrovi Bodlákovi za skvělý týmový servis v průběhu turnaje. A taky klukům - Davidovi, Kryštofovi, Ondrovi a Vítkovi za dobrou reprezentaci českého curlingu.
«»
↑ nahoru
Kritéria, která používají organizátoři gallenského turnaje pro stanovení týmů postupujících do nadstavby jsou podobná, jako třeba na některých severských sériích. Prostě se po odehrání zápasů ve skupinách udělá celkové pořadí a z něj vzejdou týmy pro kvalifikační utkání, které doplní semifinalisty na potřebnou čtveřici. Hraje se maximálně osm endů, a pokud je výsledek vyrovnaný, hraje se tzv. shoot-out. Vítězové zápasů berou tři body, ale vítězové na shoot-out berou jen dva. Poražení z vyrovnaného mače, končícího shoot-outem, berou bod. Trochu to umožňuje rozprostřít bodové zisky více do šířky, a kvůli tomu mnohdy nemusí rozhodovat Draw Shot Chalenge. My jsme díky výhře ve čtvrtém zápase nad Rakušany (Hofer), měli zajištěnou účast v nadstavbě a do posledního duelu ve skupině jsme nastupovali ve 14,30 proti Skotům (Carson). Utrpěli jsme sice první prohru, ale ta nic nemění na tom, že jsme po ukončení skupinových zápasů v celkovém hodnocení na prvním místě a budeme zítra od devíti ráno hrát semifinálové utkání. Tak jako vždy na těchto typech turnajů, i zde jsou některé curlingové celebrity. Například bronzový olympijský medailista, trojnásobná evropská šampionka, bývalý juniorský mistr světa v kategorii mužů, mistr světa a stříbrný z mistrovství Evropy, a další. Třeba se tady v St. Gallen rodí nové curlingové hvězdy, které půjdou v jejich šlépějích.
«»
↑ nahoru
Bydlení na švýcarské farmě je absolutní idyla a navíc je to do haly sotva deset minut autem. Příjezd je sice trochu krkolomný, po asfaltové stezce, na kterou se sotva vejde běžný automobil, ale po absolvování strmého výjezdu je odměnou pohled na zdravě vyhlížející skot pasoucí se v údolí. Dům je prostorný, dobře vybavený a my můžeme večer sledovat úvodní zápas mistrovství světa v rugby v klidu a pohodlí. Dnešní program juniorské reprezentace zahrnoval dva zápasy, oba proti švýcarským soupeřům. První, proti týmu Caccivio se naklonil na naši stranu ještě do přestávky, kdy jsme získali čtyřbodový náskok. Zvládli jsme pak několik těžších chvilek a nakonec přesvědčivě zvítězili. Duel s týmem Jermann byl poznamenán zpožděním začátku kvůli dodatečné úpravě ledu, ale nenechali jsme se vyvést z míry a nakonec jsme soupeři nedarovali ani end. Zpestřením byla klasická „pasta party“, která nám zajistila bohatou večeři. Sledovali jsme i výkony dalších českých družstev, kde tým Matějíček získal do turnajové sbírky svou první výhru. Zítra začínáme brzy a Round Robin dokončujeme posledním zápasem krátce po poledni.
«»
↑ nahoru
Po šesti letech jsem opět v St. Gallen. Tentokrát s juniorskou reprezentací na turnaji EJCT. V roce 2017 tady české ženy předvedly statečný výkon a z A skupiny postoupily přímo na mistrovství světa, které se o pár měsíců později konalo v kanadském North Bay. Výsledkem bylo šesté místo, dosud nejlepší umístění žen ve světové konkurenci. Juniorské národní výběry budou v prosinci usilovat o návrat do světové elity, a to po hubených devíti letech, plných strádání a marného klepání na dveře desetičlenného světového elitního klubu. Za to dlouhé období se o průlom pokusilo několik talentovaných hráčů a hráček, ale úspěch se nedostavil. Zářijový turnaj, personálně tradičně zaštítěný Brigittou Brunnerovou, konaný ve městě označovaném za bránu do Appenzellských Alp, je vstupem do soutěžní sezóny národních výběrů hráčů do jednadvaceti let. Tedy i těch českých. Jsou tady hned tři české týmy, dva mužské a jeden ženský. Národní juniorský tým mužů, vedený kapitánem Vítem Chabičovským, hrál své první utkání proti německému týmu Sebastiana Heima, vedenému zkušenou koučkou Gesou Angrickovou. Přes značnou rozdílnost kvality ledu, porovnáme-li St. Gallen a roztylskou halu v Praze, zvládli čeští muži úspěšně, i když těsně úvodní duel a trojkou v posledním endu přehráli Němce. Získali tím první tři body do skupinové tabulky. David Škácha, Kryštof Žďárský, Ondřej Bodlák a Vít Chabičovský budou v rámci skupiny hrát ještě čtyři zápasy a závěrečná tabulka určí postupující do nadstavby. Odpoledne podlehl tým Jana Matějíčka hrající ve druhé skupině Skotům (skip Ross Craik). Zítra ráno nastoupí české ženy (skipka Veronika Vašáková) proti Švýcarkám (skipka Zoe Schwallerová).
foto: čistá, světlá a voňavá curlingová hala v St. Gallen
«»
↑ nahoru
Sen a lákavá vize:
„Čerstvě připravené curlingové dráhy s tematicky laděnými cílovými poli a ostře se rýsujícími barevnými kruhy soustředěnými kolem tee. Všude čisto, teplota mezi pěti a devíti stupni Celsia s relativní vlhkostí do 50%. Černé gumy odrazových bloků lákají k prvnímu skluzu. Pečlivě, do dvou řad po čtyřech, srovnané osmičky curlingových kamenů, jejichž lesknoucí se madla míří stejným směrem. Na barevně odlišených sadách kamenů je patrný výrazný pruh světlejšího odstínu - striking band. Stolky za drahami, klubová košťata, malé kartáčky, plastové kužely a další nezbytnosti jsou nachystány k použití. Na jasně bílé ledové ploše je zbrusu nový pebble a zmrzlé kapičky s odřízlými hroty odrážejí světlo z led diod, zavěšených nad drahami, jakoby to byla sklíčka z bižuterie. Nad šatnovým koridorem, za prosklenou stěnou, do celého hracího prostoru nevtíravě svítí klubová restaurace se dvěma řadami pro diváky. Na prostřených stolech trůní karafy s vodou a v malých stojáncích, ve tvaru curlingového kamene, čeká na návštěvníky aktuální nabídka občerstvení. To je to místo, kam se vracím rád zas a znova.“
Srpen 2023, Praha:
Venkovní teplota 32 stupňů a vysoká vlhkost vzduchu. K tomu curlingový led, který má mít dostatečnou kvalitu na to, aby se na něm daly plnit předepsané tréninkové jednotky. A také na to, aby nemohlo dojít ke zranění hráčů a hráček zaviněnému omrzající ledovou plochou nebo mizením povrchové úpravy zajišťující optimální skluznost curlingové obuvi a košťat. Existují lety prověřené postupy zabezpečující značnou pravděpodobnost úspěšné instalace ledové plochy na začátku nové sezóny a také formy údržby ledu v okamžicích, kdy by mohlo dojít k ovlivnění kvality ledu vinou vnějších faktorů.
V první řadě je to kvalita budovy nebo sportovního zařízení a přizpůsobení základních provozních standardů požadovanému účelu. Zažil jsem řadu úspěšných instalací ledových ploch v tělocvičnách, obchodních střediscích a objektech určených jinému účelu, například před universiádou ve španělské Granadě. Hlavní role vždy hráli: icemaker – expert, fungující technologie, chlazení, vytápění, vzduchotechnika a mnohdy dokoupená či půjčená přidaná zařízení, většinou skříňové odvlhčovače. Klíčový je zkušený člověk s dostatečným mandátem, který ví, co má dělat v různých situacích a jak řešit možné krizové okamžiky. Splnění výše uvedených předpokladů dává záruku trenérům, realizačním týmům a hlavně atletům, že se mohou spolehnout na své tréninkové plány a jejich splnitelnost.
Je to uzavřený kruh, který od fungujících sportovních zařízení, přes práci zkušených trenérů, nastavení termínů a sestavení kalendářů, naplnění rozpočtů a dostatek motivovaných sportovců až po chápavý, rozumný a kvalifikovaný management vede k úspěchům, které přinášejí zájem veřejnosti, mládeže i médií. A tam je nový začátek cyklu a kruh, ze kterého není rozumné vystupovat přehlížením evidentních skutečností. Případně plýtváním času na ostrakizační manýry, ozve-li se nevinná kritika s humorným podtextem.
Roky 2021 a 2022 provázely jisté rozpaky a hledání řešení technických a personálních problémů při zahájení sezón. Rok 2023 by už měl být jiný, protože je z čeho se poučit.
«»
↑ nahoru
Přijal jsem pozvání do nově spuštěného rádia - Rádia Prostor. Tím, kdo mě pozval, byl Jirka Kalemba, se kterým jsem za poslední léta odkomentoval stovky hodin curlingu. Bylo to moc příjemné popovídání, ve kterém jsme se dotkli jednak některých historických momentů, neobvyklých prožitků ze společně absolvovaných hodin u mikrofonu a také našeho v tandemu realizovaného projektu "Medaile na chvíli". Je to kniha, která vyšla v nakladatelství Epocha a pojednává o snaze Adama Ondry získat na Olympijských hrách v Tokiu 2020 (2021) pro Českou republiku medaili ve sportovním lezení. Jirka se mě rovněž ptal na mou první knihu a sice "Curling - lesk i bída", kterou jsem v nakladatelství Epocha vydal před dvěma lety. Celé interview jsem vnímal mimo jiné i jako další potvrzení toho, že curlingová sezóna a její předolympijský cyklus jsou v plném proudu.
Celý pořad si můžete poslechnout na odkazu: rozhovor
foto: tituly knih
«»
↑ nahoru
Pídili jsme se po možnosti trávit nějaký čas na ledě co možná nejdříve, a to především proto, že již za tři týdny nastupujeme do kolotoče mezinárodních turnajů, ve kterých bychom rádi ukázali naší kvalitu. Jako dobrá možnost se ukázal Füssen, kde navíc jsme po těch všech letech jako doma. Zažili jsme toho tady opravdu hodně, a to všichni, co jsme sem letos dorazili. Tj. Anna Kubešková, Klára Svatoňová, Míša Baudyšová, Aneta Müllernová, Karolína Špundová a Karel Kubeška. Füssen je vzdálen asi 500 km od Prahy a řada z nás si pamatuje nesmrtelné juniorské kempy organizované v tomto městečku curlingovým aktivistou Keithem Wendorfem. Tady jsme čerpali první curlingové zkušenosti a začali lépe rozumět curlingovému světu. I letos je tu pěkně. Vedle nás pilně trénují obě současné německé reprezentace, z nichž muži se teprve připravují na rozhodující boje o reprezentační tričko, které proběhnou na začátku října. Přivezli jsme sem hezké počasí, za což nás kolegové pochválili. Česká ženská reprezentace stráví ve Füssenu víkend, ale další víkend už by měl proběhnout na pražském ledě. Čeká nás hodně náročná sezóna, tak musíme po intenzivní letní přípravě přidat i nemalý počet on-ice sessions, a to i přes drobná zranění, která nám komplikují život. Jsou to sice „jen prsteníčky“, které mají dvě hráčky pochroumané, ale přesto i zdánlivě méně důležité prstíky potřebujeme. Zdravíme Bětku (Zelingrovou – Baudyšovou) do Prahy a makáme i za ní.
«»
↑ nahoru
Je polovina července a my víme, že naplno začíná curlingová sezóna 2023/2024. A kde jinde než v Nymburku. Čtyři týmy absolvovaly tradiční přípravný kemp. V první řadě reprezentační tým žen, který se chystá na účast v A skupině listopadového evropského šampionátu (Aberdeen, Skotsko), dále juniorská mužská reprezentace, mající svůj letošní vrchol na prosincovém Mistrovství světa B ve Finsku (Lohja). Fyzickou přípravu, modelové tréninky, sportovní hry a poměrně detailní aktivní vhled do exotického bojového sportu taekwondo zvládla rovněž juniorská dvojice z kategorie Mixed Doubles a další ambiciózní mužský tým, který v nadcházející sezóně poprvé ochutná českou extraligu. Přes nástrahy počasí, které nabídlo teploty atakující třicet pět stupňů, se podařilo udržet připravený program a krom mnoha hodin v posilovně a několika náročných, v plenéru odtrénovaných, sessions Martial Arts, zbyl i čas na beach volejbal, tenis nebo fotbálek. Nymburský areál, i přes letos nefunkční bazén, nabídl jako vždy příjemný servis v podobě bydlení, cateringu a připravených sportovišť. Rádi se zase příští rok vrátíme, a třeba už s nějakými olympijskými body, vybojovanými na jarním mistrovství světa, na kontě.
«»
↑ nahoru
Opravdu mi bylo líto Joela Retornaze. Ve velké časové tísni hrál Joel kámen na trojku, a tím i výhru v semifinálovém utkání proti Skotsku. Bylo to rozhodnutí učiněné až poté, co se Italové shodli na variantě draw na dvojku, a tedy posun zápasu do extraendu. Kombinace nedostatku času a změny na poslední chvíli přesto vedla k mimořádně zdařilému hodu a nakonec i k měření, zda je to dvojka, nebo trojka. Dva, tři milimetry, které chyběly Italům k trojce, dodaly Skotům sílu do přidaného endu. Italové extraend prohráli a za pár hodin šli do zápasu o bronz, kde padli proti Švýcarům 3 : 11. Jasný výsledek, po osmi endech, mělo i samotné finále. Kanadský skip Brad Gushue zahrál ve třetím endu delší draw proti dvěma kamenům soupeře a následný stav 0 : 4 už nebylo proti výtečně hrajícím Skotům jak zvrátit. Zklamaní jsou určitě Švédové, kteří jasně podlehli již v kvalifikaci na semifinále Kanaďanům poté, co se rozhodli podstoupit v sedmém endu za stavu 1 : 4 neúměrné riziko a po pokusu o zázračný kámen na dvojku zápas ztratili trojkou uhranou soupeřem proti.
Divácká kulisa počítaná na tisíce diváků – finále sledovalo bezmála šest tisíc přihlížejících. Výborné technické podmínky, včetně elektronické kontroly odhodu na hog-line (konečně!!). Ale hlavně viditelný posun v kvalitě hry jednotlivých týmů. K vidění byly série přesných runbacků, na centimetr umístěných freezů i odvážných trickshotových kousků, např. spinner Niklase Edina proti Norsku. To jsou všechno výrazné plusy, které posouvají curling, jako sport, zase o úroveň výše.
Český tým skončil na desátém místě poté, co dosáhl na tři výhry (proti Novému Zélandu, Turecku a Koreji). Po loňském devátém místě je to potvrzení pozice, která by stačila na účast na olympijských hrách. Je to sice na těsno a za rok bude světový curling zase o krůček dál, ale při zvýšeném úsilí a tvrdé práci na vylepšení technických dovedností a taktických postupech můžou Češi reálně uvažovat o prolomení zatímního bloku českých reprezentací v účasti na OH. Pro českou pětici Lukáš Klíma, Marek Černovský, Radek Boháč, Martin Jurík a Lukáš Klípa byl jistě šampionát hraný v kanadské Ottawě nenahraditelnou zkušeností, na které se dá stavět.
foto: situace těsně před posledním kamenem Italů v desátém endu v semifinále MS proti Skotům. Hrát na dva nebo na tři?
«»
↑ nahoru
Hostitelem šampionátu bylo Švédsko, konkrétně městečko Sandviken, oblast Gävleborg, s necelými čtyřiceti tisíci obyvateli. Seznam účastnických zemí zahrnoval i některé, na té nejvyšší úrovni méně často vídané. Například hráčky Nového Zélandu či Turecka nepatří k pravidelným soupeřkám při vrcholu curlingové sezóny. V posledních letech není kvůli financím snadné najít pořadatelskou zemi, a tak poté, co byla odbyta povinná, covidem komplikovaná varianta pořádání mistrovství světa v Kanadě (Saint George a Calgary), hledalo se dlouho v Evropě. A v ní došlo znovu na Skandinávii.
Letošní šampionát byl ještě pořád bez přidělování olympijských bodů, což zřejmě poněkud ubralo na atraktivitě a diváckém zájmu. Poloprázdné, až prázdné hlediště Gὅransson arény tvořilo trochu nedůstojnou kulisu výkonů světové ženské curlingové špičky. Zejména v první polovině základní části se více skloňovala proměnlivá kvalita ledové plochy, kvůli níž mohly o své výhry některé přijít, než výkonnost týmů. Výsledky nakonec vykrystalizovaly v pouze jedno velké překvapení, a sice úspěšnou norskou reprezentaci (Roervick). Suverénkami se staly Švýcarky Tirinzoni, Pätz, Howald a Schwaller (trenéři Kjell a Charette). Dokonce se při svém vítězném tažení celým turnajem (14 výher, žádná prohra) přehouply přes třicítku (37) vyhraných zápasů na MS v řadě. Jejich výhra ve finále nad zmíněným překvapením, Norkami se nerodila snadno, ale Alina Pätz zahrála v pravý okamžik dokonalé draw a odvrátila hrozící prohru. Na třetím místě jsou Kanaďanky, které přehrály Švédky, a za nimi jsou Japonky a Italky. Zklamáním byl výkon Skotek, bronzových z ME 2022, které se umístily dvanácté, tedy těsně před zcela mimo světovou třídu stojícími Novozélanďankami.
Samotný formát mistrovství světa v tradičním curlingu je předmětem velkých debat, které zahrnují evergreeny, jako počet endů, na které se má hrát (10 versus 8) nebo množství a systém kvalifikace účastníků. Trochu do pozadí se dostávají technické deficity vykazované v posledních několika letech, a to zejména kontrola odhodu na hog-line. Další problematickou okolností je systém a využívání pravidelných večerních tréninků v případě, že se v průběhu šampionátu tzv. „brousí“ kameny. Otázkou je, zda by nebylo řešením prodloužit předzápasové tréninky tak, aby si přímo na nich a těsně před utkáním mohli hráči či hráčky kameny otestovat tak, jak potřebují.
«»
↑ nahoru
Český curling má staronové mistry/mistryně republiky. Své tituly obhájily týmy Kubešková a Klíma. Mluvím o “tradičním”, tedy “čtyřkovém” curlingu. Je to jistě dobrá zpráva pro naplnění nadějí vkládaných do běžícího olympijského cyklu. Letošní, listopadové mistrovství Evropy, do kterého oba české týmy nastoupí v elitní skupině, bude kvalifikací na světový šampionát, který rozdělí účastnickým zemím první olympijské body. Jsme na začátku dvouletého rozhodujícího období a důležité je, jestli dokážeme zmobilizovat zdroje, možnosti, lidi, partnery a sponzory tak, aby efektivně došlo k vygenerování nejsilnější sestavy, a to jak hráčů, tak i realizačního týmu.
Je to víc než měsíc od korunovace nových šampiónů, sezóna se kvapem chýlí ke konci a brzy budeme zavírat halu před letní odstávkou. Každý uplynulý týden, ba každý den, kdy není zřejmé, co bude v běžící sezóně dál, je problém. Snaha komise, která iniciuje několik setkání se zástupci týmů (vč. MD) které se umístily na prvních třech místech MČR je chvályhodná, leč opožděná. Samotný materiál, který debatu provází, obsahuje některé závažné faktické chyby včetně nepřesností v termínech. Navíc není jasno v záležitosti obsazení pozice národního trenéra, čímž se brzdí vytvoření plánu koordinované přípravy státních reprezentací. Je třeba vést rychlou a konstruktivní debatu o využití zbytku sezóny způsobem, který bude pro týmy - a to nejen ty reprezentační - atraktivní a efektivní. V kalendáři akcí je do konce května celkem pět volných „svazových termínů“, které zatím nemají specifikovanou náplň. Je už načase tato data obsadit konkrétními aktivitami.
Start na olympijských hrách je logickou metou každého atleta, je to cíl, ke kterému upíná své snažení každý, kdo si zvolil cestu vrcholového sportovce. Vyšším cílem je při účasti na olympiádě uspět. Pomozme našemu svazu vytvořit takové podmínky, které pomůžou našim hráčům, trenérům a funkcionářům a usnadní jim jejich tvrdou práci. Případný úspěch bude patřit všem, kteří, byť jen malinko, přispěli.
«»
↑ nahoru
Letošní Perth Masters vyhráli Skoti a Němky. U Skotů – týmu Mouat – se to dalo trochu čekat. Jedná se v současnosti o jeden z nejlepších celků na světě. Jejich soupeř, italské družstvo vedené Joelem Retornazem, vedlo po sedmi endech o dva kameny, ale strhující závěr přinesl Skotům trojku a tím i titul šampionů. V ženské kategorii se Skotky do finále neprosadily, proti sobě stanuly Norky a Němky. Tým Danielly Jentsch je pravidelným účastníkem turnajů hraných na okruhu WCT, má relativně stabilizovaný kádr (s jednou personální změnou), spolupracuje se zkušeným Ulim Kappem na pozici kouče. Norský tým dal dohromady dvě velká jména se zkušenostmi, a sice Rorvik a Skaslien. Němky odehrály finále jistěji a s větším přehledem. Závěrečná snaha seveřanek dotáhnout tříbodové manko byla marná. Zajímavý turnaj sledovalo velké množství diváků. Celá řada zápasů měla výbornou kvalitu a k vidění byly skvělé kameny při řešení složitých situací. My, ženy i muži, se vracíme zpět na domácí led.
foto: závěr finále mužů, trojka v osmém endu na výhru Skotů
«»
↑ nahoru
Ze zápasového triptychu, který nám pořadatelé připravili pro páteční den, byla první na tapetě skotská reprezentace se skipkou Morrison. Dráha C neobsahovala žádná nečekaná překvapení tak, jako tomu bylo na béčku, kde kapky ze stropu připravily záludnou past, do které jsme se včera chytili. Skotky hrály soustředěně a většinu utkání hodně přesně. Po čtyřech endech jsme byli ve vedení, ale klíčový šestý end zahrál lépe soupeř a odskočil o tři body. V závěru jsme už nebyli dostatečně precizní na docílení zvratu. Dalším skotským týmem na cestě turnajem byla seniorská repre s Jackie Lockhart. Po zlepšeném výkonu jsme zvítězili, ale neměli jsme vůbec čas na team meeting, ani na odpočinek a skoro ani na zeleninovou polévku, kterou nabízí místní klubová restaurace. Vzápětí nás čekal, pro nás neznámý, tým Laigh. Ukázalo se však, že je to relativně slabý soupeř. Po šesti endech a stavu 1 : 8 nám soupeřky pogratulovaly, a tím pro nás letošní Perth Masters skončil. Technické podmínky byly letos horší, než jsme byli z minulých let zvyklí. Ale atmosféra turnaje je skvělá a schází se tady řada důležitých a zajímavých lidí. Milé bylo setkání s olympijskou vítězkou Evou Muirhead, jejím tatínkem, bývalým úspěšným reprezentantem Gordonem, zajímavé diskuze byly s manažerem místního klubu, s hlavním icemakerem i s Petem Loudonem, ředitelem turnaje. Rovněž velmi inspirativní rozhovor proběhl s Tomem Brewsterem, manažerem aberdeenského curlingového klubu, Robem Nivenem, členem boardu WCF, či Richardem Hardingem (WCF a Greenacres Curling Club). Skotsko je curlingová země.
foto: ze zápasu s Morrison
«»
↑ nahoru
Druhá čtvrteční dopolední runda zastihla na ledě oba české týmy. Muži si poradili se skotskými mladíčky vedenými otcem jednoho z nich, bývalým úspěšným reprezentantem Ewenem McDonaldem. Ženy podlehly čtveřici ze Skotska vedené skipkou Henderson. Mým rivalem na lavičce koučů byl David Aitken, otec jedné ze skotských reprezentantek Giny Aitken. V odpoledním zápase prohráli Češi s týmem Whyte, bývalými úspěšnými juniorskými reprezentanty Skotska. Počasí se zhoršilo, začalo pršet, a tak cesta do oblíbené restaurace Wetherspoon byla trochu nepříjemná. Ale jsme ve Skotsku a jsme na podobnou nepřízeň připraveni. Dewars centrum, kde se turnaj hraje, je mnoho desetiletí fungující multisportovní areál, kde je velký bazén s vířivkami a tobogany, víceúčelová ledová plocha, kde se hraje curling, ale rovněž probíhá veřejné bruslení. Součástí je také prostorná hala na lawn bowls a konferenční místnosti. V plánu je dostavba, ve které bude specializovaná curlingová hala. Tečkou za dnešním dnem bude slavnostní večeře za účasti zástupců WCF, Scottish Curling a dalších. Nás čeká zítra trojice utkání, jejichž výsledky rozhodnou, zda se probojujeme do čtvrtfinále.
«»
↑ nahoru
Hned v prvním lednovém týdnu roku 2023 je na programu turnaj kategorie WCT ve skotském Perthu. Letos je vypsán pro 24 mužských a 12 ženských týmů. Do mateřské země curlingu se vypravila i dvě česká družstva. Ženy vedené Alžbětou Zelingrovou a muži skipovaní Lukášem Klímou. Roztomilou drobností byl zážitek z glasgowského letiště, kde si v jednom okamžiku všimly české hráčky, že z letištní haly pomalu mizí starší dáma spolu s tyrkysovým kufrem, který nade vší pochybnost náleží trenérovi výpravy. Zastavily ji a po kontrole zavazadla se opravdu prokázalo, že curlingové boty a nabíječka k počítači uvnitř reflexní skořepiny jsou Karla Kubešky. Dáma znejistila, prohlásila, že ona má stejný kufr, a vydala se zpátky k pásu. Za chvíli se objevila s přesnou kopií tyrkysového zavazadla a vše se vyjasnilo. Ještě jsme si řekli, že je skvělé, že jsme umožnili naší evidentně spřízněné bagáži takové neobvyklé shledání a za chvíli už jsme seděli v taxi směr Perth. Dobře to tady známe, a to včetně hotelu Mercury, kde jsme v minulosti zažili několik požárních poplachů. Samotný turnaj začal již odpoledne a ženy od šesti hodin místního času podlehly v nepříliš kvalitním zápase Norkám (Rorvik). Zejména šestý end se nám, po vyrovnaném průběhu, úplně vymknul z kontroly a sebral nám všechny naděje na výhru. Po těžkém dni plném složitého cestování jsme unaveni a jdeme brzy na kutě, abychom zítra zahráli lépe.
«»
↑ nahoru
Český curling má za sebou další těžký rok. Několik pozitivních momentů nevyvážilo zjevné problémy, se kterými se několik set členů Českého svazu curlingu potýká. Některé obtíže jsou aktuální a spatřily světlo světa nedávno, jiné jsou dlouhodobé a trápí nás několik let. Vizitkou činnosti, byť nikoli jedinou, jsou dosažené výsledky. Důležité kategorie, které přinášejí marketingový, reputační a finanční benefit, se mohou pochlubit jen dílčími úspěchy. Mixed Doubles účastí na olympiádě 2022, wheelchair a muži postupem na MS 2023, ženy vybojovaným postupem do A skupiny ME pro rok 2023. V tomto ohledu gratulace a vyslovení uznání. To jsou však plody práce, která započala již mnohem dříve, možná před dvanácti, patnácti lety.
Jinak je to s kategorií, která je zcela klíčová pro české pozice v budoucnu, tedy s juniory a juniorkami. Po skvělém období 2006 – 2014, provázeném mnoha účastmi v elitní světové desítce a korunovaném stříbrnou medailí juniorek na MS 2012, přišla etapa dlouhodobého zmaru. Naši nejmladší reprezentanti se za posledních sedm let ani v jedné z kategorií nedostali mezi nejlepších patnáct a několikrát skončili dokonce až v třetí desítce. Celá jedna generace se, na rozdíl od té předcházející, nedostala do kontaktu se světovou špičkou a budou jí chybět cenné zkušenosti. A to všechno proto, že vedení tvrdošíjně lpí na postupech, které ověřeně nikam nevedou. Ten, kdo očekává jiné, a spíše lepší výsledky při používání dříve neúspěšných metod, je blázen a zaslouží si trest. Důvody pro nízkou úspěšnost jsou však i v obecném ignorování některých dalších okolností. Dlouhodobě je patrný nedobrý technický stav naší svazové haly (opakované potíže s technologií), nedostatečná péče o naše curlingové kameny, hluboké rýhy, nečistota a nerovnosti na ledové ploše, nepřehledně a jen občas fungující restaurace s tribunou, chátrající interiér budovy, nepoužívané parkoviště v horní části pozemku, a tak dále. Uvedené okolnosti mohou značně přispívat k celkově nižší efektivitě tréninkových procesů a spolu s nevhodně nastaveným herním kalendářem nesou neúspěch. Symbolem chyb je nucená desetidenní pauza v provozu haly v období konce kalendářního roku. Na prostý dotaz reprezentačního týmu žen, jestli bude možné organizovat malý přípravný kemp v posledním týdnu roku, přišla strohá odpověď, že nikoli, protože hala bude zavřená. V době, kdy zimní sporty prožívají plnou sezónu, curleři s vlastní halou odpočívají, netrénují a ani nesoutěží.
«»
↑ nahoru